Nobelova cena pro Antonína Holého? Mlčeti zlato

05.10. 08:23 | Autor:

Kdo bude po Heyrovském a Seifertovi dalším Čechem, který obdrží Nobelovu cenu? Letos se spekuluje o spisovateli Arnoštu Lustigovi, pro příští rok chtějí čeští vědci navrhnout chemika Antonína Holého. Ale nejsou ani trochu nadšeni z toho, že tato informace pronikla na veřejnost.

Antonín Holý převzal v pondělí 29. září čestnou profesuru Manchesterské univerzity. Ve stejný den přinesla Česká tisková kancelář zprávu, že ho čeští vědci navrhnou na Nobelovu cenu. Agentura se odvolala na slova Evy Sykové, ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Další vědci vzápětí potvrdili, že se nominace Antonína Holého skutečně připravuje. Neskrývají však rozladění nad tím, že se jejich úsilí nepodařilo utajit.

ČTĚTE TAKÉ: Chemika Antonína Holého ocenila Manchesterská univerzita

Tichá diplomacie, ne útok

"Takové návrhy se vždy dělají, nechci říci tajně, ale přece jenom důvěrně. Teď je kolem toho humbuk, který mi není příjemný a určitě není příjemný ani Antonínu Holému," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda Akademie věd Václav Pačes. "Lidé z Akademie věd už v minulosti navrhovali řadu kolegů, ať už z České republiky, nebo ze zahraničí. Ale nikdy jsme to nedělali veřejně, protože se to tak prostě nedělá."

Zdeněk Havlas, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie, na kterém Antonín Holý působí, vysvětluje, proč je nebezpečné nominaci probírat na veřejnosti: "Nominační komise nerada vidí podobné akce, protože je považuje za mediální nátlak. Když o tom budeme mluvit, uděláme jedinou věc: zcela to zabijeme. Je třeba naopak postupovat v tichosti, diplomaticky."

Kdo je Antonín Holý

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc. (72) se věnuje výzkumu stavebních jednotek nukleových kyselin (DNA, RNA). Jejich úpravami získává látky, které se staly základem léků zachraňujících miliony životů (viz druhý rámeček). Je autorem či spoluautorem 650 odborných studií, několika knih a šedesáti patentů. Působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, v letech 1994-2002 byl jeho ředitelem.

Podle Havlase nelze doufat, že si zveřejnění informace o záměrech českých vědců nobelovský výbor nevšimne. "Nezůstalo to bez ohlasu, jak vím od jedné dámy ze Švédska. Už se jim to doneslo."

Eva Syková se brání, že v pondělí jen odpověděla na přímý dotaz novinářů. "Myslím, že kdyby se zeptali kohokoli dalšího, řekne jim něco podobného, protože nominaci Antonína Holého podporují všichni."

Další kroky? Získat mezinárodní podporu

Vědci se shodují, že navrhnout někoho na Nobelovu cenu ještě samo o sobě nic neznamená. Je třeba pracovat na tom, aby nominace nezapadla. Návrhů se každý rok sejdou stovky a v desítkách z nich figurují jména, která by si ocenění bezesporu zasloužila.

Václav Pačes říká: "Jestliže někdo skutečně udělá nějaký nezpochybnitelný objev, který otevře nové pole poznání, nakonec Nobelovu cenu dostane a nemusí se o to ani příliš starat. Ale v některých oblastech výzkumu je těch lidí více a potom záleží na tom, kdo za nimi stojí, jak se napíšou posudky... Je v tom i malinko jakoby showbyznys - v tom smyslu, že dotyčný člověk musí dávat své výsledky co nejvíce na vědomí."

Antonín Holý se nejlépe cítí ve své laboratoři, po slávě netouží. Zdeněk Havlas doplňuje: "To znamená jezdit po konferencích, na vyhlášená pracoviště, přednášet, chodit s lidmi na večeři... Tohoto by pan profesor byl jistě schopen a asi by to tak vypadalo, nebýt jeho zdravotních těžkostí."

Právě to může pro Antonína Holého znamenat handicap. Spolu s bezesporu obdivuhodnou, v tomto kontextu však poněkud "nepraktickou" skutečností, že raději tráví čas prací v laboratoři než budováním svého jména v kruzích důležitých pro udělení Nobelovy ceny. Podle ČTK přiznává, že ho uznání kolegů těší, není si však jist, nakolik je možnost získat Nobelovu cenu reálná.

Cena za zachráněné životy

"Je potřeba hledat mezinárodní podporu, protože naše země sama moc velké slovo nemá. Vedení Akademie by mělo zřídit komisi, která by na nominaci pracovala," říká Eva Syková.

Podle Václava Pačese je v první řadě důležité přesvědčit Nobelovo shromáždění, které o cenách rozhoduje, aby se přiklonilo k udílení ceny i lidem, kteří se přímo zasloužili o záchranu lidských životů. "Zatím spíše preferuje významné výsledky základního výzkumu."

ČTĚTE TAKÉ: Začínají testy česko-amerického léku proti rakovině

Lék Viread brání viru HIV v množení a tím pomáhá léčit AIDS. Předseda Akademie věd plánuje spojit nominaci Antonína Holého i se jménem belgického profesora Erika De Clercqa, jehož tým testuje biologické účinky látek připravených profesorem Holým. "Je tedy třeba spojit se s univerzitou v Lovani, případně také s americkou firmou Gilead (která léky vyrábí, pozn. redakce). Budeme se snažit ten návrh podpořit z více stran."

Eva Syková si naopak myslí, že přes spojení nominace s Erikem De Clercqem cesta nevede. "Je to pořád jeden tým. Já bych to spojila s někým úplně jiným, kdo s nimi přímo nespolupracuje, ale pro obor něco významného udělal."

Kdo o ceně rozhoduje?

Všichni oslovení vědci se nicméně shodují, že Antonín Holý má šanci dostat Nobelovu cenu spíše za medicínu než za chemii, přestože je to chemik. Léky založené na jím připravených látkách zachraňují miliony životů.

Léky Antonína Holého

Profesor Holý nerad mluví o "svých" lécích. Zdůrazňuje mezinárodní spolupráci. Biologické účinky jím připravených látek testují na Katolické univerzitě v Lovani (Belgie), vývoj preparátů použitelných v praxi zajišťuje americká firma Gilead Sciences.

1984 - Duviragel proti oparům vyvinula firma Léčiva Praha.

1996 - Vistide byl vyvinut proti druhotným infekcím, které ohrožují organismus oslabený virem HIV. Má však univerzální účinek na všechny DNA viry.

2001 - Viread proti nemoci AIDS. (Nezničí virus HIV, ale brání jeho množení a tím průběh nemoci výrazně zpomaluje.)

2002 - Hepsera proti chronické hepatitidě typu B, tzv. sérové žloutence. (Trpí jí asi 300 milionů lidí, milion z nich ročně umírá.)

2008 - V českých a amerických nemocnicích probíhají od srpna klinické testy léku proti rakovině lymfatických uzlin a chronické leukémii.

Léky proti AIDS (Truvada a Atripla) kombinují Holého látky s dalšími, vyvinutými v jiných laboratořích.

O udělení Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu rozhoduje padesátičlenné Nobelovo shromáždění Karolinského institutu. Jeho jménem jedná šestičlenný Nobelův výbor. Ten každý rok v září rozesílá přibližně třem tisícům vědců z celého světa osobní dopisy, v nichž je žádá, aby navrhli kandidáty na Nobelovu cenu pro příští rok. Mezi adresáty jsou i vědci z České republiky.

Pravidelně se sejde kolem dvou až tří set jmen, protože mnozí kandidáti jsou navrženi hned několika vědci najednou. Nikdo nesmí navrhnout sám sebe.

Jména navržených lidí i navrhovatelů mohou být zveřejněna až po padesáti letech. To platí pro všechny kategorie Nobelovy ceny. Víme tedy například, že Winston Churchill nominoval pro rok 1939 Edvarda Beneše na Nobelovu cenu míru a v roce 1948 navrhl profesor Karlovy univerzity Wladislav Rieger na stejnou cenu Josifa Vissarionoviče Stalina. Ale kým a kolikrát byl navržen třeba Václav Havel, se z oficiálních zdrojů Nobelovy nadace zatím nedozvíme.

Uzávěrka nominačních návrhů je 31. ledna. Nobelův výbor provede základní výběr a oslovení odborníci ze souvisejících oborů (opět přísně tajní) až do srpna připravují podrobné posudky. V září předá výbor posudky se svým komentářem Nobelovu shromáždění, které počátkem října vybere laureáta (případně laureáty, cenu mohou dostat až tři lidé najednou).

Na nominaci Antonína Holého tedy mají čeští vědci čas do konce ledna. Na výsledek si musíme počkat přesně jeden rok.

Foto ČTK, UOCHB