Nenechme se ovládnout ekologickým absolutismem

Ilustrační foto.

Frontální útok na zdravý rozum ze strany ekologistů a dalších pomatenců komentuje Petr Musil.

Jestliže devatenácté století nazýváme věkem páry, to jednadvacáté má našlápnuto k označení století zelené hysterie. Inu, posuďte sami. V pátek se středoškoláci vydali do ulic stávkovat za lepší klima. Šestnáctiletá Švédka, která je pro záškoláctví ve jménu planety inspirací, obdržela nominaci na Nobelovu cenu za mír. Německá středoškolská učitelka Verena Brunschweigerová celému světu oznámila, že rodit děti je pro životní prostředí snad horší než topit hnědým uhlím. Zbláznil se svět už definitivně, nebo mu ještě kousek zdravého rozumu zbyl?

Zatím to vypadá spíše na těžkou defenzivu. Gretu Thunbergovou na Nobelovu cenu navrhli tři norští poslanci socialistické strany. Zdůvodnění je vskutku originální. "Nominovali jsme Gretu, protože klimatická hrozba je možná jednou z nejvýznamnějších příčin válek a konfliktů," uvedl Freddy André Ovstegard, jeden z trojice zákonodárců. Jestliže mohl Nobelovu cenu míru získat americký prezident Barack Obama za řeči o nutnosti zredukovat počet jaderných zemí ve světě, proč by ji za prázdná gesta nemohla získat jedna skandinávská studentka?

Neměla by se ale radovat předčasně. Velkou konkurentkou je jí totiž už zmíněná Verena Brunschweigerová, kterou ještě donedávna znali maximálně její studenti na gymnáziu. Poté, co vydala svůj manifest Kinderfrei statt Kinderlos (Osvobození od dětí místo bezdětnosti), se zařadila nejen mezi "antioteplovací" celebrity, ale ještě se přes noc stala jednou z čelných představitelek světového antinatalistického hnutí.

To jsou lidé, kteří tvrdí, že nerodit děti je v zájmu těch nenarozených. Antinatalistou byl třeba slavný německý filozof Arthur Schopenhauer. Brunschweigerová však dala tažení proti dětem nový rozměr. Děti jsou prý obrovskou zátěží pro planetu. Jedno takové robě podle ní zodpovídá za vypuštění téměř šedesáti tun oxidu uhličitého ročně.

Není překvapivé, že Brunschweigerová se považuje za ekoložku a také feministku. Přivádět na svět děti je prý rovněž projevem patriarchátu, který ovládá naši společnost. Předpokládám, že také tato devětatřicetiletá Němka byla zrozena z nezdravého tlaku jejího otce na její matku a určitě se svým příchodem na svět dodnes nesouhlasí.

Nemám nic proti rozhodnutí kohokoli nemít děti. Vadí mi pouze ty pokrytecké a do důsledku nedomyšlené řeči okolo. Jako například to, že pokud už někdo chce vychovávat děti, má si nějaké adoptovat. Co bude, až už budou všechny "volné" děti adoptovány, se od Vereny Brunschweigerové nedozvíme.

Z hlediska lidského genofondu je nakonec dobře, že se tito lidé rozhodli nezanechat na zemi potomstvo. Jen bych na místě rodičů, na něž Brunschweigerová pedagogicky působí, začínal pomalu nervóznět. Co když tuto učitelku napadne, že vezme boj za záchranu planety do svých rukou a začne ho důsledně a plošně prosazovat?

Ale vážně. Ekologisté svou stupňující se hysterií jen potvrzují, že svobodomyslní lidé by se před nimi měli mít na pozoru. Poškozují bohužel i samo téma ochrany přírody. A paradoxně tak pro Zemi představují daleko větší hrozbu než lidé, kteří žijí obyčejný život.

Neznám nikoho, kdo by chtěl jezdit vozem, jenž má vysokou spotřebu paliva, kdo by chtěl protopit majlant, plýtval vodou nebo cíleně vyhazoval jídlo. Takové chování je nejen neekologické, ale i krajně neekonomické. Ona ekologisty proklínaná neviditelná ruka trhu totiž funguje nejen ve vztahu obchodním, ale i ve vztahu člověka k životnímu prostředí. Tím, že v každé situaci, kdy se o něčem rozhodujeme, hledáme variantu, jež nás bude stát nejméně úsilí či peněz (a tedy energie a znečištění životního prostředí), děláme to nejlepší i pro naši planetu.

Ekologisté nás svými od boku vystřelovanými soudy v našem efektivním chování jen znejišťují. Snaží se nám namluvit, že musíme žít ještě skromněji, než aktuálně žijeme. Obviňují nás ze sobectví, ačkoli nám sami sobecky vnucují svůj hodnotový žebříček. Nenechme se jimi zviklat a ovládnout jejich zeleným absolutismem.

Foto: ČTK/Švancara Petr

Autor: Petr Musil



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

Nobelova cena (medaile).

Ve Stockholmu bude vyhlášena Nobelova cena za chemii

Vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat ve Stockholmu oznámením držitele či držitelů letošního ocenění za chemii....

Astrofyzik Michel Mayor.

Nobelova cena za fyziku byla udělena za výzkum evoluce vesmíru

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj...

Pyramidy v Gíze.

Egyptští dělníci náhodou objevili 2200 let starý chrám

Egypští dělníci nedaleko města Sohág náhodou objevili 2200 let starý chrám pocházející z doby, kdy v Egyptě vládl rod...

Ilustrační foto.

Vesmírná mise: astronauti opravují vně vesmírné stanice

Dvojice amerických astronautů v neděli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vystoupila do volného kosmického prostoru, aby...

Ilustrační foto.

Vědci díky experimentu s králíky osvětlili původ ženského orgasmu

Ženský orgasmus je nejspíš pozůstatkem evolučně překonaného mechanismu, který u savců při sexuálním vyvrcholení spouštěl ovulaci,...

Ilustrační foto.

V Antarktidě se odtrhla kra. Je velká jako tři Prahy

V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého...

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety.

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety

Před 65 lety, 30. září 1954, byla poprvé v historii zařazena do služby jaderná ponorka. Jednalo se o americké plavidlo s názvem...

Elon Musk.

Musk ukázal loď Starship, s níž mají lidé létat na Měsíc a Mars

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc,...

Ilustrační foto.

Japonská nákladní loď Kónotori 8 přistála na ISS

Japonská nákladní vesmírná loď Kónotori 8 (HTV8) s více než pěti tunami zásob, přístrojů a zařízení pro vědecké experimenty...

Ilustrační foto.

Začíná Noc vědců. Veřejnost může zdarma navštívit až sto míst

Brány vědeckých institucí a vysokých škol se v pátek večer otevřou veřejnosti. Letošní ročník Noci vědců se koná na více než 100...

Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn.

Německo truchlí. Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn

Ve věku 82 let o víkendu zemřel první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a...

Američané plánují další cestu na Měsíc (vpravo) a později také na Mars.

Austrálie investuje do NASA. Pomůže v cestě na Mars

Austrálie investuje 101 milionů amerických dolarů na podporu snahy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit...

Ilustrační foto.

Poslední den dinosaurů: ochladilo se a přežili jen savci

Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého...

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska.

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska

Z norského přístavu Tromsö vyplul v pátek německý ledoborec Polarstern (Polárka) s dosud největší polární vědeckou expedicí....

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi