Nebezpečný parazit nehraje podle pravidel. A prochází mu to

31.10. 12:05 | Autor:

Leishmania se svými chromozomy čaruje způsobem, který by jiné organismy spolehlivě zabil.

Jednobuněčný parazit Leishmania, který ročně zabije padesát tisíc lidí, se ve snaze překonat lidské obranné mechanismy nezastaví před ničím. Ani před obcházením pravidel, která platí pro všechny organismy od prvoků po člověka. Se svými chromozomy prování kejkle, které by ho měly spolehlivě zabít.

Prvok Leishmania se přenáší hmyzím bodnutím a v tropických a subtropických oblastech způsobuje leishmaniózu – po malárii nejvýznamnější chorobu vyvolanou parazitickými prvoky. Vědci z Ústavu tropické medicíny, spadajícího pod britský Wellcome Trust Sanger Institute, se zaměřili na druh Leishmania donovani, který způsobuje nejvážnější formu onemocnění. Chtěli zjistit, proč různé kmeny tohoto prvoka reagují rozdílně na léky, přestože jsou si geneticky velmi podobné.

Provedli genetickou analýzu sedmnácti kmenů Leishmania donovani z Nepálu a Indie. Ty jsou potomky prvoků, kteří jako jedni z mála v 60. letech přežili masivní používání DDT. Nedávný společný předek je důvodem, proč je jejich genetická rozmanitost velmi nízká (podobně jako jsou si geneticky podobní členové jedné rodiny).

Vědci očekávali, že najdou rozdíly v jednotlivých písmenech genetického zápisu, protože k takovým mutacím dochází snadno a často. Našli jich však jen několik, na vysvětlení odlišné reakce na léky to nestačilo. Ukázaly se však mnohem podivnější rozdíly, o nichž autoři výzkumu informují v časopise Genome Research.

Tohle by buňka neměla přežít

Prvoci měli některé chromozomy ve dvou, jiné ve třech, čtyřech nebo pěti kopiích. Jednotlivé kmeny se přitom počtem kopií jednotlivých chromozomů lišily. To je něco, co odporuje dosavadním představám o podmínkách nutných pro zdárné buněčné dělení.

Při dělení buňky se totiž chromozomy uspořádávají do symetrické struktury, která zajišťuje, že obě dceřiné buňky získají kompletní sadu chromozomů. Jakákoli nepravidelnost mívá fatální následky. Pokud se například v lidském oplozeném vajíčku objeví tři místo dvou chromozomů 21. páru, výsledkem je Downův syndrom. A většina podobných porušení pravidel je s životem zcela neslučitelná.

Proto organismy mívají sudý počet chromozomálních sad. Chromozomy většinou tvoří páry, u některých rostlin mohou být i ve více kopiích. Vždy však platí, že je zmnožena celá sada chromozomů. Je nemyslitelné, aby byl každý z nich v buňce přítomen v jiném počtu kopií. Leishmania se tomuto pravidlu vymyká.

Autoři výzkumu se domnívají, že prvok se tímto způsobem brání před působením léků a před útoky lidského imunitního systému. Jak přesně to dělá a jak je možné, že mu toto žonglování s chromozomy nebrání v buněčném dělení, zůstává zatím záhadou. Výzkum proto bude samozřejmě pokračovat.

Foto: Profimedia