Na slavnou tabulku chemických prvků přišel během jízdy vlakem

Uvedení nového prvku Nihonia.

V polovině 19. století bylo známo 64 chemických prvků, vědci v nich ale neviděli žádný systém, který by je nějakým způsobem seřadil. A tehdy přišel ruský chemik Dmitrij Mendělejev, který je seřadil do periodické tabulky prvků. Nyní je v tabulce 118 prvků, z nichž přes 90 se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny uměle. Mendělejev, který kromě chemie psal i články o fyzice, ekonomii či o původu ropy, svou práci "Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem" zveřejnil před 150 lety, 6. března 1869, v časopise Ruské chemické společnosti.

"Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. Vlastnosti chemických prvků se pravidelně opakují," tak zní Mendělejevův periodický zákon. V současnosti jsou v tabulce prvky uspořádány podle jejich rostoucího protonového čísla, seskupené jsou podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. V původní Mendělejevově tabulce byly prvky podobných vlastností umístěny vedle sebe, nyní je tabulka členěna do vodorovných řad a svislých sloupců.

Pochopení periodické tabulky, tohoto "strašáka" většiny humanitně zaměřených studentů, a zejména umístění jednotlivých prvků v soustavě je základním předpokladem úspěchu při studiu chemie prvků. Vodorovné řady se nazývají periody a prvky jsou v ní řazeny vzestupně podle hodnoty protonového čísla. Svislé sloupce tabulky jsou skupiny prvků podobných vlastností (například alkalické kovy, halogeny, vzácné plyny a další).

U jednotlivých prvků je v tabulce uvedena chemická značka, název, protonové číslo a další hodnoty. Tabulka také může napovědět, jak se mění vlastnosti prvků. Směrem z levého dolního rohu do pravého horního rohu tak například roste nekovový charakter prvků, což znamená, že kovy jsou v tabulce vlevo, postupně přechází v polokovy, poté nekovy a nakonec v plyny.

Podle jedné z legend na tabulku přišel Mendělejev během jízdy vlakem díky tehdy oblíbenému pasiánsu. Vyrobil si kartičky s názvy a vlastnostmi chemických prvků a pokoušel se je nějak logicky seřadit. Řešení údajně objevil, když u něj propukla chřipka a tóny Schumannova kvintetu E dur mu splynuly s chemickými prvky. V hudbě se tóny podobné zvukové kvality opakují v oktávách a Mendělejev dovodil, že se budou opakovat i kvality prvků. Z pravidelně se opakujících vlastností prvků pak vyvodil tzv. periodický zákon.

Tabulka se stále rozšiřuje

Dmitrij Ivanovič Mendělejev na dobovém obrazu.Rok po oznámení objevu předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Ve své tabulce navíc ponechal mnoho volných míst pro ještě neobjevené prvky. V roce 1870 předpověděl existenci prvků ekaaluminia (gallium), ekaboru (skandium) a ekasilicia (germanium), což bylo bráno se značnou skepsí. Když však byly tyto prvky později skutečně objeveny, dosáhl Mendělejev světového uznání. V roce 1913 britský fyzik Henry Moseley upřesnil periodickou soustavu v tom smyslu, že rozhodující pro postavení prvku v tabulce není jeho atomová hmotnost, ale protonové číslo. Nyní má tabulka 118 prvků. Jako dosud poslední byl na ní zařazen v roce 2016 transuran oganesson (Og), který je pojmenovaný podle ruského jaderného vědce Jurije Oganesjana.

Mendělejevova tvůrčí i společenská činnost byla rozmanitá a široká. Publikoval na pět set prací, například o původu ropy a o jejím průmyslovém zpracování, o roztocích, o čištění odpadních vod, organizaci zemědělství, věnoval se i aeronautice či demografii. Napsal učebnici Základy chemie a v Petrohradu založil a vedl Ústav měr a vah. Mendělejevovým jménem je nazván kráter na Měsíci, minerál mendelevit či 101. prvek mendelevium.

"Renesanční" vědec

Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil 8. února 1834 v sibiřském Tobolsku jako nejmladší ze 17 dětí. Se skvělými výsledky vystudoval na Petrohradském pedagogickém institutu Fakultu matematiky a fyziky, přednášel na Petrohradském technologickém institutu a jako docent a později jako profesor působil na předchůdkyni dnešní Petrohradské státní univerzity. Přednášel také v Německu a ve Francii.

Nobelovy ceny se ale Mendělejev nedočkal, krátce před smrtí mu údajně "utekla" o jeden hlas. Mendělejev zemřel 2. února 1907 šest dní před svými 73. narozeninami na infarkt. Náruživý kuřák a piják čaje byl dvakrát ženatý a rozvod byl údajně jedním z důvodů, proč nebyl přijat do Ruské akademie věd. Přitom byl členem desítek zahraničních akademií věd. Na slávě ruského vědce se v českých zemích zasloužil chemik Bohuslav Brauner, kvůli kterému také Mendělejev v roce 1900 navštívil Prahu.

Pojmy prvek, sloučenina a směs vymezil už v roce 1661 anglický chemik Robert Boyl. Koncem 18. století bylo známo 33 prvků, v roce 1868 už 64 a vědci se je snažili nějak seřadit. Předchůdců měl Mendělejev několik, první doložená tabulka pochází z roku 1772 a vytvořil ji Louis-Bernard Guyton de Morveau. Mendělejev předběhl i profesora univerzity v Tübingenu Lothara Meyera, jenž otiskl koncem roku 1869 práci, ve které formuloval periodický zákon a zveřejnil i tabulku.

Foto: ČTK , Jiji Press Photo/POOL

Autor: ČTK



Čtěte dále

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

Nobelova cena (medaile).

Ve Stockholmu bude vyhlášena Nobelova cena za chemii

Vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat ve Stockholmu oznámením držitele či držitelů letošního ocenění za chemii....

Astrofyzik Michel Mayor.

Nobelova cena za fyziku byla udělena za výzkum evoluce vesmíru

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj...

Pyramidy v Gíze.

Egyptští dělníci náhodou objevili 2200 let starý chrám

Egypští dělníci nedaleko města Sohág náhodou objevili 2200 let starý chrám pocházející z doby, kdy v Egyptě vládl rod...

Ilustrační foto.

Vesmírná mise: astronauti opravují vně vesmírné stanice

Dvojice amerických astronautů v neděli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vystoupila do volného kosmického prostoru, aby...

Ilustrační foto.

Vědci díky experimentu s králíky osvětlili původ ženského orgasmu

Ženský orgasmus je nejspíš pozůstatkem evolučně překonaného mechanismu, který u savců při sexuálním vyvrcholení spouštěl ovulaci,...

Ilustrační foto.

V Antarktidě se odtrhla kra. Je velká jako tři Prahy

V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého...

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety.

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety

Před 65 lety, 30. září 1954, byla poprvé v historii zařazena do služby jaderná ponorka. Jednalo se o americké plavidlo s názvem...

Elon Musk.

Musk ukázal loď Starship, s níž mají lidé létat na Měsíc a Mars

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc,...

Ilustrační foto.

Japonská nákladní loď Kónotori 8 přistála na ISS

Japonská nákladní vesmírná loď Kónotori 8 (HTV8) s více než pěti tunami zásob, přístrojů a zařízení pro vědecké experimenty...

Ilustrační foto.

Začíná Noc vědců. Veřejnost může zdarma navštívit až sto míst

Brány vědeckých institucí a vysokých škol se v pátek večer otevřou veřejnosti. Letošní ročník Noci vědců se koná na více než 100...

Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn.

Německo truchlí. Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn

Ve věku 82 let o víkendu zemřel první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a...

Američané plánují další cestu na Měsíc (vpravo) a později také na Mars.

Austrálie investuje do NASA. Pomůže v cestě na Mars

Austrálie investuje 101 milionů amerických dolarů na podporu snahy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit...

Ilustrační foto.

Poslední den dinosaurů: ochladilo se a přežili jen savci

Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého...

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska.

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska

Z norského přístavu Tromsö vyplul v pátek německý ledoborec Polarstern (Polárka) s dosud největší polární vědeckou expedicí....

Ilustrační foto.

Zbytečné plýtvání uhlíkem, kritizují vědci leteckou společnost

Britský nízkonákladový dopravce easyJet čelí kritice ze strany vědců a environmentalistů. V příštím roce totiž otevře novou...

Ilustrační foto.

Šéf EPO: Česko přihlašuje víc vynálezů, má inovační potenciál

Rostoucí počet patentových přihlášek od českých vynálezců a podniků u Evropského patentového úřadu (EPO) v posledních letech...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi