Na slavnou tabulku chemických prvků přišel během jízdy vlakem

Uvedení nového prvku Nihonia.

V polovině 19. století bylo známo 64 chemických prvků, vědci v nich ale neviděli žádný systém, který by je nějakým způsobem seřadil. A tehdy přišel ruský chemik Dmitrij Mendělejev, který je seřadil do periodické tabulky prvků. Nyní je v tabulce 118 prvků, z nichž přes 90 se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny uměle. Mendělejev, který kromě chemie psal i články o fyzice, ekonomii či o původu ropy, svou práci "Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem" zveřejnil před 150 lety, 6. března 1869, v časopise Ruské chemické společnosti.

"Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. Vlastnosti chemických prvků se pravidelně opakují," tak zní Mendělejevův periodický zákon. V současnosti jsou v tabulce prvky uspořádány podle jejich rostoucího protonového čísla, seskupené jsou podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. V původní Mendělejevově tabulce byly prvky podobných vlastností umístěny vedle sebe, nyní je tabulka členěna do vodorovných řad a svislých sloupců.

Pochopení periodické tabulky, tohoto "strašáka" většiny humanitně zaměřených studentů, a zejména umístění jednotlivých prvků v soustavě je základním předpokladem úspěchu při studiu chemie prvků. Vodorovné řady se nazývají periody a prvky jsou v ní řazeny vzestupně podle hodnoty protonového čísla. Svislé sloupce tabulky jsou skupiny prvků podobných vlastností (například alkalické kovy, halogeny, vzácné plyny a další).

U jednotlivých prvků je v tabulce uvedena chemická značka, název, protonové číslo a další hodnoty. Tabulka také může napovědět, jak se mění vlastnosti prvků. Směrem z levého dolního rohu do pravého horního rohu tak například roste nekovový charakter prvků, což znamená, že kovy jsou v tabulce vlevo, postupně přechází v polokovy, poté nekovy a nakonec v plyny.

Podle jedné z legend na tabulku přišel Mendělejev během jízdy vlakem díky tehdy oblíbenému pasiánsu. Vyrobil si kartičky s názvy a vlastnostmi chemických prvků a pokoušel se je nějak logicky seřadit. Řešení údajně objevil, když u něj propukla chřipka a tóny Schumannova kvintetu E dur mu splynuly s chemickými prvky. V hudbě se tóny podobné zvukové kvality opakují v oktávách a Mendělejev dovodil, že se budou opakovat i kvality prvků. Z pravidelně se opakujících vlastností prvků pak vyvodil tzv. periodický zákon.

Tabulka se stále rozšiřuje

Dmitrij Ivanovič Mendělejev na dobovém obrazu.Rok po oznámení objevu předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Ve své tabulce navíc ponechal mnoho volných míst pro ještě neobjevené prvky. V roce 1870 předpověděl existenci prvků ekaaluminia (gallium), ekaboru (skandium) a ekasilicia (germanium), což bylo bráno se značnou skepsí. Když však byly tyto prvky později skutečně objeveny, dosáhl Mendělejev světového uznání. V roce 1913 britský fyzik Henry Moseley upřesnil periodickou soustavu v tom smyslu, že rozhodující pro postavení prvku v tabulce není jeho atomová hmotnost, ale protonové číslo. Nyní má tabulka 118 prvků. Jako dosud poslední byl na ní zařazen v roce 2016 transuran oganesson (Og), který je pojmenovaný podle ruského jaderného vědce Jurije Oganesjana.

Mendělejevova tvůrčí i společenská činnost byla rozmanitá a široká. Publikoval na pět set prací, například o původu ropy a o jejím průmyslovém zpracování, o roztocích, o čištění odpadních vod, organizaci zemědělství, věnoval se i aeronautice či demografii. Napsal učebnici Základy chemie a v Petrohradu založil a vedl Ústav měr a vah. Mendělejevovým jménem je nazván kráter na Měsíci, minerál mendelevit či 101. prvek mendelevium.

"Renesanční" vědec

Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil 8. února 1834 v sibiřském Tobolsku jako nejmladší ze 17 dětí. Se skvělými výsledky vystudoval na Petrohradském pedagogickém institutu Fakultu matematiky a fyziky, přednášel na Petrohradském technologickém institutu a jako docent a později jako profesor působil na předchůdkyni dnešní Petrohradské státní univerzity. Přednášel také v Německu a ve Francii.

Nobelovy ceny se ale Mendělejev nedočkal, krátce před smrtí mu údajně "utekla" o jeden hlas. Mendělejev zemřel 2. února 1907 šest dní před svými 73. narozeninami na infarkt. Náruživý kuřák a piják čaje byl dvakrát ženatý a rozvod byl údajně jedním z důvodů, proč nebyl přijat do Ruské akademie věd. Přitom byl členem desítek zahraničních akademií věd. Na slávě ruského vědce se v českých zemích zasloužil chemik Bohuslav Brauner, kvůli kterému také Mendělejev v roce 1900 navštívil Prahu.

Pojmy prvek, sloučenina a směs vymezil už v roce 1661 anglický chemik Robert Boyl. Koncem 18. století bylo známo 33 prvků, v roce 1868 už 64 a vědci se je snažili nějak seřadit. Předchůdců měl Mendělejev několik, první doložená tabulka pochází z roku 1772 a vytvořil ji Louis-Bernard Guyton de Morveau. Mendělejev předběhl i profesora univerzity v Tübingenu Lothara Meyera, jenž otiskl koncem roku 1869 práci, ve které formuloval periodický zákon a zveřejnil i tabulku.

Foto: ČTK , Jiji Press Photo/POOL

Autor: ČTK



Čtěte dále

Planeta Mars zachycená Hubblovým teleskopem.

Nový výzkum se zaměří na existenci blesků na Marsu

Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu....

Americký astronaut při práci vně ISS (ilustrační foto).

Američtí astronauti vystoupili z ISS, mění akumulátory

Američtí astronauti Anne McClainová a Nick Hague vystoupili z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do volného prostoru, aby zde...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, může pomoci v boji s nemocemi

Čeští vědci vytvořili umělý přepínač DNA, který by do budoucna mohl pomoci třeba v boji s nemocemi. Na cestě k praktickému...

Ilustrační foto.

Nenechme se ovládnout ekologickým absolutismem

Frontální útok na zdravý rozum ze strany ekologistů a dalších pomatenců komentuje Petr Musil.

Ilustrační foto.

Na důchod nemyslí, v devadesáti sní o naklonování mamuta

Ani v úctyhodném důchodovém věku devadesáti let nepřestal japonský vědec Akira Iritani snít o naklonování prehistorického druhu...

Ilustrační foto.

Vědci uklízeli na Antarktidě, sesbírali šest tun odpadu

Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice,...

Ilustrační foto.

V Plzni byl k vidění obří model všech planet

Plzeňská Techmania zažila v pátek 15. března úplně první Mezinárodní den hvězdáren a planetárií. Kdo dorazil do unikátního 3D...

Ilustrační foto.

Prestižní Abelovu cenu za matematiku získala poprvé žena

Prestižní Abelovu cenu za matematiku letos poprvé získala žena - americká matematička Karen Keskullaová Uhlenbecková. Oznámili to...

Sopka Popocatépetl.

Sopka Popocatépetl chrlila žhavé kameny až dva kilometry daleko

Sopka Popocatépetl, která leží asi 70 kilometrů od mexické metropole, znepokojila v pondělí obyvatele v okolních obcích svou...

Ilustrační foto.

Archeologové objevili ve Fulneku středověký hřbitov se 14 hroby

Při archeologických vykopávkách objevili archeologové ve Fulneku na Novojičínsku středověký hřbitov se 14 zachovalými hroby z 13....

Ilustrační foto.

Vědci: Kmenové buňky se obnovují i v kostech

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit...

Ilustrační foto.

Nad Kamčatkou v prosinci explodoval meteorit

Ve výši 25,6 kilometrů nad Beringovým mořem u pobřeží Kamčatky explodoval loni v prosinci meteorit. Síla výbuchu desetkrát...

Ilustrační foto.

V Argentině našli kosti největšího vyhynulého medvěda

V Argentině našli kosti největšího známého druhu medvěda, který žil ve starších čtvrtohorách a měřil ve vzpřímené poloze přes...

Ilustrační foto.

JAXA a Toyota vyvíjí měsíční vůz s přetlakovou kabinou

Japonská kosmická agentura JAXA a automobilka Toyota společně vyvíjejí průzkumné vozidlo na povrch Měsíce. Měsíční vůz s...

Ilustrační foto.

Live Science: Může nějaké zvíře přežít bez spánku?

Některá to dělají zavěšená hlavou dolů. Jiná jen na několik hodin. Další pod vrstvou bahna. Ale bez ohledu na preferovaný způsob...

Ilustrační foto.

Studenti ze stovky zemí chtějí přimět politiky k ochraně klimatu

Studenti z více než stovky zemí se v pátek pokusí přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.

Na palubě je tříčlenná posádka ve složení (zleva) Christina Hammocková Kochová, Alexej Ovčinin a Nick Hague.

Sojuz vynesl na oběžnou dráhu posádku. K ISS se dostane v noci

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu úspěšně odstartovala raketa Sojuz-FG, která má na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit...

 Albert Einstein.

Autor slavné teorie relativity by oslavil 140 let

Sláva vědce málokdy přesáhne jeho vlastní obor. Fyzikovi Albertu Einsteinovi, který se narodil 14. března 1879 v...

Britský astrofyzik Stephen Hawking.

Vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby, varoval Hawking

Britský astrofyzik Stephen Hawking, který zemřel loni 14. března ve věku 76 let, byl jedním z nejznámějším vědců současnosti....

Ilustrační foto.

Roboti na pracovním trhu

Konec účetních, obchodníků, personalistů, nebo operátorů. Tak vypadá budoucnost na pracovním trhu, kterou zásadně ovlivní masivně...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi