Využít převratný vědecký postup, s jeho pomocí vyvinout nové materiály pro získávání "zelené" energie nebo snižování emisí oxidu uhličitého v ovzduší a ukázat možnosti, jak ukončit závislost na fosilních palivech a v budoucnu zabránit možným energetickým a klimatickým krizím.
S tímto plánem vstupují vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií - CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií - CEET Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) spolu se světově uznávanými výzkumnými týmy z Německa a Itálie do tříletého evropského projektu za 1,5 milionu eur, který dnes odstartoval v Olomouci.
Ve vědecké části projektu sehraje hlavní roli problematika produkce vodíku solárním štěpením vody, elektrochemická přeměna odpadního oxidu uhličitého a zejména inženýrství na úrovni jednotlivých atomů. Tento přístup má podle vědců umožnit vývoj nových materiálů, které výrazně zvýší produkci zeleného vodíku či posunou možnosti transformace oxidu uhličitého na užitečné chemické látky s vysokou přidanou hodnotou.
"V mezinárodním týmu chceme vyvíjet technologie, které umožňují ukotvení jednotlivých atomů na povrch vhodných polovodičů a řízení chemických a elektronických vlastností těchto atomů. Výsledky ukazují, že tento nový přístup na bázi tzv. atomárního inženýrství dovoluje několinásobně zvýšit účinnost materiálů používaných pro fotokatalytickou a fotoelektrochemickou přeměnu sluneční energie na vodík, což je klíčové pro zavedení technologie výroby zeleného paliva do praxe. Atomární inženýrství se celosvětově těší stále většímu zájmu výzkumníků, my ale patříme k průkopníkům jeho využití pro tyto energetické a environmentální aplikace," řekl hlavní řešitel projektu Štěpán Kment z CATRIN.
Výzkumníci z obou tuzemských univerzit spojili své síly s evropskými lídry v oblasti získávání zelené energie. Jedním z nich je tým Patrika Schmukiho z Univerzity Friedricha Alexandera v německém Erlangenu. Vědec, který působí i v CATRIN, se dlouhodobě věnuje výzkumu produkce vodíku, takzvaného paliva budoucnosti, s využitím vody, sluneční energie a polovodičových nanomateriálů. "Inženýrství na úrovni jednotlivých atomů je směr, který může v budoucnu změnit řadu vědních oblastí. Naše výsledky ukazují, že právě v oblasti získávání obnovitelných zdrojů energie za využití slunečního záření mohou materiály obohacené o vhodné atomy přinést zásadní posun ve zvýšení produkce vodíku," potvrdil Schmuki.
Vědecký tým se chce také zaměřit na počítačový design materiálů a pochopení jejich fungování. K modelování procesů jim poslouží unikátní superpočítač na VŠB-TUO, který patří k nejvýkonnějším v Evropě. "Chceme pomocí přístupů výpočetní chemie pochopit, jakým mechanismem zvyšují jednotlivé atomy účinnost klíčových fotochemických a fotoelektrochemických procesů a na základě těchto znalostí optimalizovat novou generaci materiálů pro energetiku. V experimentální části se budeme v Ostravě věnovat možnostem atomárního inženýrství pro fotochemickou přeměnu a odstraňování oxidu uhličitého, jehož celosvětová produkce zásadně přispívá ke globální klimatické změně," objasnil za VŠB-TUO Radek Zbořil.
Řešení této globální výzvy, tedy snižování emisí oxidu uhličitého, se bude věnovat také tým z univerzity v italském Terstu, mimo jiné s pomocí unikátního zařízení využívajícího synchrotronové rentgenové záření pro popis struktury materiálů. Tým vedený renomovaným expertem v oblasti elektrokatalýzy a autorem několika přelomových prací v časopise Science Paolem Fornasierem bude studovat možnosti elektrochemické přeměny oxidu uhličitého. "Oxid uhličitý je možné pomocí vhodných nanomateriálů přeměnit elektrochemickou cestou na užitečné chemikálie nebo energetické zdroje, jako jsou kyselina mravenčí, oxid uhelnatý, etylén, etanol nebo metan. Zaměříme se na nanomateriály na bázi grafenu obohacené vhodnými kovy, které v minulosti připravili kolegové v Olomouci a Ostravě. Našim společným úsilím bude zvýšit účinnost přeměny a vyvinout nové jednoatomární materiály tak, aby technologie valorizace oxidu uhličitého našly uplatnění v reálné praxi," uvedl Fornasiero.
Vedle konkrétních vědeckých výsledků je důležitou součástí projektu také spolupráce v rámci mezinárodního týmu a sdílení zkušeností. Tyto aktivity podpoří naplánované výměnné pobyty, letní školy či společné workshopy. V rámci loňské výzvy TWINNING (HORIZON-WIDERA-2021-ACCESS-03-01) se o přibližně 100 grantů podělilo celkem 21 zemí. České výzkumné týmy a univerzity získaly devět projektů.
Podrobné informace o projektu jsou dostupné na https://san4fuel.com/.
Zdravý a dobře vypadající trávník je chloubou každé zahrady. Zlepší estetiku domu, a zároveň poskytne pohodlný prostor pro...
Obří databáze s miliony dat o zaměstnancích. Spustit tak složitý systém trvá běžně celý rok. Firmy si k tomu najímají speciální...
Svůj závodní sen si splní ostřílený dakarský matador Tomáš Ouředníček. Spolu s navigátorem Davidem Křípalem bude závodit v...
Značka Hyundai u Comského jezera v Itálii ve světové premiéře představila repliku studie Pony Coupe Concept – téměř 50 let po...
Víkendová automobilová slavnost Legendy hostila českou premiéru zcela nového modelu Hyundai KONA, který přichází na český trh za...
Obzvláště v době stagnující e-commerce a trvající vysoké inflace hledají majitelé internetových obchodů způsoby, jak zmenšit...
Obsah je nesmírně důležitý, a proto se copywriting stal nedílnou součástí digitálního marketingu. Správně připravený text na...
Rozpočet Akademie věd ČR (AV ČR) by se pro rok 2024 mohl meziročně navýšit o 14 procent. Státní instituce by tak ze státního...
Volně žijící zvířata ve městech od kun, přes nutrie až po divoká prasata budou zkoumat společně vědci z Lesnické a dřevařské...
Volby může v budoucnu podle politologa Miloše Gregora z brněnské Masarykovy univerzity oi IPvlivňovat umělá inteligence (AI -...
Loni uživatelé celosvětově stáhli téměř 255 miliard aplikací, skoro půl milionu každou minutu. Jejich "úmrtnost" je však vysoká:...
Lidé v Česku mají možnost zapojit se do mezinárodního výzkumu, v němž odborníci ze 60 zemí zjišťují rizikové faktory pro vznik...
Odborníci v úterý pomocí CT skeneru zkoumali gotickou sochu Madony z Havraně ze sbírky Národní galerie Praha. Informovala o tom...
Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z...
U lidí, kteří pocházejí z Orknejí, objevili britští vědci mutaci genu, který zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Jedna ze...
Vysoká hladina kofeinu v krvi může snižovat množství tělesného tuku a riziko cukrovky 2. typu. Naznačuje to výzkum, o němž...
Vědci budou v novém projektu hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v krajině, chtějí více porozumět interakcím lidí a vlků, a...
Japonským vědcům se podařilo v laboratoři odchovat zdravá myší mláďata, která mají geneticky dva biologické otce a žádnou...
DNA, tedy deoxyribonukleová kyselina, byla objevena sice už v roce 1869, její konkrétní podobu a účel ale známe až od roku 1953 a...
Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentských týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na...