Jak kvalitní je výzkum na vysokých školách?

05.02. 15:31 | Autor:

Informační server Navigatorka.cz, věnující se vysokému školství, se pokusil srovnat kvalitu vědecké práce českých a slovenských škol. Bylo by sice možné na základě tohoto výzkumu sestavit žebříček fakult podle vědecké úspěšnosti, ale včerejší prezentace výsledků především ukázala, že interpretace podobných srovnání může být značně ošidná.

Jsou si toho vědomi i autoři projektu, na kterém se podílela také slovenská ratingová agentura ARRA. Zdůrazňují, že jejich cílem nebylo vytvořit nějaké autoritativní žebříčky.

Výzkum, do kterého bylo zahrnuto 134 českých a 102 slovenských fakult, mimo jiné ukázal, že publikované výsledky pracovníků českých i slovenských vysokých škol jsou ve vědecké literatuře poměrně málo citovány. Přibližně 40 % publikovaných článků nemá žádné citace v impaktovaných časopisech a tři čtvrtiny publikací mají méně než pět citací. Pouze sedm procent publikací má více než šestnáct citací.

Nejvíce publikují přírodovědné, chemicko-technologické a lék. fakulty. Podle očekávání publikují nejvíce přírodovědné, chemicko-technologické a lékařské fakulty, nejméně fakulty ekonomické, právnické a umělecké. V tomto ohledu z výzkumu vyšla jako nejlepší Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity. Nejvíce financí na vědu a výzkum získala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

České vysoké školy obdržely v roce 2007 4,5krát více finančních prostředků na jednoho tvořivého (vědeckého nebo pedagogického) pracovníka než slovenské.

Ošidný impakt faktor

Výzkum nerozlišoval publikace podle jejich kvality vyjádřené impakt faktorem. Stejnou váhu přikládal všem publikacím obsaženým v mezinárodní databázi Web of Knowledge, ať šlo o prestižní časopis Nature, nebo o magazín okrajového významu. Tuto skutečnost do jisté míry kompenzovalo, že ve výpočtu figuroval vedle samotných publikací také počet citací, tedy ohlasů na publikované články.

V databázi navíc není snadné dohledat opravdu všechny publikace z konkrétní fakulty. Přesvědčila se o tom pražská Vysoká škola chemicko-technologická. Její fakulty v první verzi výsledků, zveřejněné Lidovými novinami, dopadly tristně jenom proto, že její pracovníci u vědeckých článků uvádějí v souladu s organizační strukturou školy spíše ústavy či katedry, nikoli fakulty. Opravené výsledky školu rázem katapultovaly na přední příčky.

"Databáze Web of Knowledge není primárně vytvořena pro hodnocení vědeckého výkonu. Vznikla, aby usnadnila práci výzkumníkům, kteří si chtějí udělat rychlou rešerši k nějakému tématu," upozorňuje děkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Aleš Helebrant.

Jednotlivé vědecké obory lze jen obtížně mezi sebou porovnávat. Zároveň je pravda, že impakt faktor časopisu není vždy vhodným kritériem pro posuzování kvality. Kdyby ho autoři výzkumu zohlednili, například v přírodních vědách by to zřejmě pomohlo výsledky zpřesnit, ale v některých jiných oborech by byl důraz na impakt faktor zavádějící. Především humanitní vědci proto kritizují plán vlády hodnotit kvalitu vědy primárně právě podle publikací v impaktovaných časopisech.

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě UK vysvětluje: "Publikujeme v těch časopisech, které jsou v našem oboru prestižní. A tyto časopisy, sborníky a monografie často impakt faktor nemají. Když vydáte dvoustránkový článek v Nature, máte za to mnohem více bodů než za monografii, na které pracujete deset let."

Jak se v tom vyznat?

Výsledky ovlivňuje i řada jiných faktorů. Jako jedna publikace se ve statistice tváří jak článek podepsaný dvěma autory z téže fakulty, tak práce, na které se podílel jeden český vědec spolu s padesáti zahraničními kolegy.

Zvláště na malých fakultách může jeden špičkový vědec nebo oddělení pozvednout jinak podprůměrnou fakultu a sám naopak doplatit na pasivitu nebo neschopnost svých kolegů. Výzkum navíc pracoval s údaji z let 1998-2007, takže znevýhodňoval nedávno založené fakulty.

Pokud jde o finance, které se fakultám na výzkum podařilo získat, je chyba, že projekt nezapočítával peníze ze zahraničních grantů a ze soukromých zdrojů. "Právě ti lepší vědci se snaží získávat peníze ze zahraničí. Je to sice obtížnější, ale peníze jsou obvykle několikanásobně větší. Tam, kde jsou lidé dostatečně schopní na to, aby měli šanci zahraniční granty získat, se často takovým zdrojům dává přednost," říká děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Zdeněk Němeček.

Kompletní výsledky projektu jsou ve formátu pdf k dispozici na stránkách Navigatorka.cz nebo níže v tomto článku.

Foto: profimedia.cz