Inovace ano, ale ne na úkor vědy, říkají rektoři

25.11. 15:29 | Autor:

Rektoři pěti pražských veřejných vysokých škol se na dnešním setkání shodli, že probíhající reforma financování české vědy je nezbytná, její praktická realizace však s sebou přináší některé problémy. Sporná je jak metodika hodnocení kvality českých vědců, tak vytvoření společné rozpočtové položky pro inovace ve firmách a pro výzkum ve veřejném sektoru.

„Není v pořádku, že peníze na podporu inovací ve firmách jsou na stejné hromádce jako prostředky na vědu," domnívá se rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Na ministerstvu průmyslu a obchodu vznikl program TIP určený na podporu průmyslového výzkumu a vývoje. Podle Hampla s ním reforma podle původních plánů nepočítala. Rektor Univerzity Karlovy se proto obává, že prostřednictvím tohoto programu budou z veřejných peněz odčerpány do soukromých firem prostředky, které pak budou chybět v základním výzkumu.

ČTĚTE TAKÉ: Na vědu jde letos o 200 milionů méně než loni

„Namítali jsme, že to je míchání hrušek s jablky. Ale bylo nám opakovaně odpovídáno, že jde o politické rozhodnutí," řekl Hampl o podpoře inovací z veřejných prostředků a dodal, že inovace jsou průmyslový proces, který by měl být primárně starostí výrobců. Vysoké školy podle něj musejí vytvářet takové podmínky, aby firmy měly kde čerpat nápady pro své inovace, ale masivní podporu soukromých inovací z veřejných peněz určených na výzkum považuje za jeden z problémů současné reformy.

ČTĚTE TAKÉ: Politici odpovídají: Jak dál s vědou a vysokými školami?

„U nás je to obráceně než ve světě. Všude firmy podporují výzkum ve veřejném sektoru, u nás veřejný sektor sponzoruje firmy," upozornil rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Podobný dojem má i rektor České zemědělské univerzity Jan Hron: „Odběratelé považují za samozřejmé, že výsledky výzkumu přejímají zadarmo. Nejsou zvyklí do výzkumu investovat."

ČTĚTE TAKÉ: Jaký výzkum má stát platit? Vědci a průmysl se neshodnou

Rektoři ČZU, ČVUT, UK, VŠE a VŠCHT diskutovali o budoucnosti vědy.

Podle rektora VŠCHT Josefa Koubka si tak malá země jako Česká republika nemůže dovolit podporovat výzkum ve všech oborech. Je potřeba stanovit priority, což s sebou ponese redukci některých oblastí výzkumu, aby ty zbývající mohly být skutečně na světové úrovni.

Kolik peněz Akademii věd?

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš bojuje proti krácení rozpočtu. Proti současné podobě reformy české vědy má námitky především Akademie věd ČR, které by se v následujících letech měl výrazně zkrátit rozpočet na výzkum. Podle Václava Hampla není až tak důležité, jak přesně se rozdělí peníze mezi vysoké školy a Akademii věd. Důležité je zajistit, aby se nesnižovaly celkové prostředky na výzkum ve veřejném sektoru.

„Nesmí nastat to, co obsahuje střednědobý výhled financování vědy, který byl projednáván na začátku léta. Součet veřejných peněz na vědeckou práci na vysokých školách a na Akademii věd má podle tohoto výhledu klesat," řekl dnes Hampl.

Rektor ČVUT Václav Havlíček v této souvislosti připomněl, že krácení rozpočtu Akademie věd nebylo cílem reformy. Původní plán počítal s tím, že peníze pro akademii se snižovat nebudou, polepší si vysoké školy a navíc se dostane podpory vybraným inovačním projektům. Potom však přišla ekonomická krize, kvůli které se snížila celkové suma, kterou je možno přerozdělit.

Scientia Pragensis - Den vědy

Pětice pražských vysokých škol chce veřejnosti předvést konkrétní výsledky svého výzkumu. V pátek 27. listopadu proto pořádá už třetí ročník akce nazvané Scientia Pragensis - Den vědy na pražských vysokých školách. Koná se na Vysoké škole ekonoické na náměstí Winstona Churchila od 9.30. Na studenty i veřejnost čekají přednášky, diskusní kluby a prezentace. Kompletní program je k dispozici na internetových stránkách www.sciprag.cz.

Foto: profimedia.cz, ČTK