Evropská sonda se potkala s asteroidem

08.09. 07:45 | Autor:

Vizualizace setkání Rosetty s asteroidem Steins. Evropská sonda Rosetta, mířící ke kometě Churyumov-Gerasimenko, prolétla z pátku na sobotu v těsné blízkosti asteroidu Steins a pořídila jeho snímky. Jedná se teprve o devátý asteroid, který jsme měli možnost pozorovat z bezprostřední blízkosti.

Asteroid svým tvarem připomíná vybroušený diamant. Zvláště na snímcích z první poloviny setkání, kdy byl v přímém slunečním světle a všechny detaily povrchu zanikly v oslňujícím jasu. Ve skutečnosti není tvořen čistým uhlíkem, ale zřejmě především křemičitany a bazalty. Více informací odhalí až analýza dat, které Rosetta při svém průletu pořídila.

Sonda se k asteroidu Steins přiblížila na vzdálenost 800 kilometrů. To možná na první pohled nevypadá jako příliš blízké setkání, ale v měřítkách sluneční soustavy je to kousíček. Od Země v tu chvíli Rosettu dělilo 360 milionů kilometrů a vůči asteroidu se pohybovala rychlostí 31 tisíc kilometrů za hodinu.

Snímky asteroidu Steins pořízené během setkání. Asteroid Steins byl objeven v roce 1969. Nese jméno po lotyšském astronomovi Karlisu Šteinsovi. Na snímcích astronomové zatím odhalili 23 kráterů, jeden o průměru asi dva kilometry. Celý asteroid má přitom průměr přibližně pět kilometrů a vědci jsou překvapeni, že tak silnou srážku s jiným tělesem vůbec vydržel.

Díky Rosettě budou vědci schopni určit přesné rozměry asteroidu Steins, rychlost jeho rotace a ze spektrálních analýz také chemické složení a stopy i po těch srážkách, které na jeho povrchu nezanechaly zjevné krátery.

Výprava k počátkům sluneční soustavy

Asteroidy obíhající za oběžnou drahou Marsu jsou pro astronomy nesmírně důležité. Představují totiž vzorky materiálu dokumentující vznik sluneční soustavy. Obrovská gravitace Jupitera před mnoha miliardami let "uklidnila" nepravidelné dráhy malých asteroidů. Tím se významně snížilo množství jejich vzájemných srážek a jen díky tomu se zachovaly do dnešní doby. Jinak by se z nich pravděpodobně utvořila planeta obíhající mezi Marsem a Jupiterem. Studium asteroidů tak může prozradit leccos zajímavého o počátcích sluneční soustavy.

Hlavní cíl: kometa

2014: Rosetta vysílá přistávací modul na kometu Churyumov-Gerasimenko. Sonda Rosetta odstartovala ze Země už v roce 2004. Setkání se Steinsem pro ni byla pouze kratičká epizoda na cestě za hlavním cílem: kometou Churyumov-Gerasimenko. K té by měla dorazit v roce 2014. Na palubě nese i malý modul, který by měl přistát na čtyřkilometrovém ledovém jádře. Samotná Rosetta zaparkuje na oběžné dráze kolem komety, kde setrvá dva roky, během kterých se bude spolu s kometou řítit zpět ke Slunci.

Ještě předtím se ale Rosetta v roce 2010 setká s dalším asteroidem, Lutetií, a to na vzdálenost 3000 kilometrů.

Předchozí výzkum asteroidů

Zatím nejblíže se s nějakým asteroidem setkala japonská sonda Hayabusa. V roce 2005 dorazila k asteroidu Itokawa a pokusila se na něm přistát. Manévr se ale kvůli technickým problémům nepodařil. Vědci přesto doufají, že sonda zachytila alespoň nějaké prachové částice uvolněné z asteroidu. Na Zemi by měla dorazit v červnu 2010.

Foto: ESA, C.Carreau