Eurokocourkov bojuje proti "Frankensteinovu" medu

10.09. 09:30 | Autor:

Se zdravotně nezávadným medem se v Evropě zachází jako s toxickou látkou.

Med obsahující stopová množství pylu geneticky modifikované kukuřice je sice zdravotně nezávadný úplně stejně jako jakýkoli jiný poctivě vyrobený med, v Evropě se však prodávat nesmí. Rozhodnutí Soudního dvora EU z 6. září je vítězstvím iracionálního strachu a populismu nad zdravým rozumem.

Je to příběh jak z pohádky o kocourkovských radních. Z obavy před neexistujícím nebezpečím spustila byrokratická mašinerie kaskádu absurdních rozhodnutí, z nichž každé další logicky vyplývá z předchozího. V konečném důsledku to může vést k úplné rezignaci na progresivní zemědělské metody, které zbytek světa bez problémů využívá. Než se Kocourkov vzpamatuje, vlak genetických modifikací nám zmizí za obzorem. A s ním konkurenceschopnost evropského zemědělství.

Německý včelař K. H. Bablok před lety zjistil, že několik vzorků medu jeho včel obsahuje stopová množství pylu z geneticky modifikované (GM) kukuřice, která rostla 500 metrů od úlů. Evropská legislativa je vůči GM velmi přísná, a tak poctivý včelař usoudil, že takový med není možné v rámci EU jen tak prodávat. A zažaloval majitele polí, v tomto případě spolkovou zemi Bavorsko, o náhradu škody. Spor dospěl až k Soudnímu dvoru EU, který tento týden rozhodl, že "med a doplňky stravy obsahující pyl z GMO (geneticky modifikovaných organismů) jsou potravinami vyrobenými z GMO, které nelze uvádět na trh bez předchozího povolení".

Jinými slovy, kdyby chtěl včelař takový med prodávat, musí pro něj získat speciální povolení. Což by bylo spojeno s tak dlouhým, drahým a únavným administrativním procesem, že se na to každý soudný člověk vykašle. Tím spíše, že med by na trh směl jen s varovným označením, které by ho mezi vyděšenými evropskými zákazníky učinilo prakticky neprodejným. Mnohem jednodušší bude zažalovat pěstitele GM kukuřice o náhradu škody. A výsledek? GM kukuřici se v Evropě nikomu pěstovat nevyplatí z obavy před žalobami. Kontinent bude "GMO free" – k radosti Greenpeace a ke své vlastní škodě.

Shrňme si fakta

1. Geneticky modifikovaná kukuřice je jednou z pouhých dvou GM plodin, které lze v EU pěstovat. Obsahuje gen z jisté bakterie, který ji činí odolnou vůči hmyzímu škůdci - zavíječi kukuřičnému. Zemědělci díky tomu šetří insekticidy a zrna jsou zdravější, protože jsou méně prorostlá plísněmi, kterým se daří především na rostlinách napadených zavíječem.

2. Podle návodu zapsaného ve vneseném genu kukuřice vyrábí bílkovinu, která zavíječe hubí, ale pro člověka je neškodná. Úplně stejnou bílkovinu používají i ekologičtí zemědělci coby "biologický insekticid" a nikomu to nevadí.

3. Evropská legislativa je vůči GMO extrémně přísná. Než nějaká odrůda získá povolení k pěstování, musí projít celou řadou testů zjišťujících její nezávadnost pro lidské zdraví a životní prostředí. Kukuřice těmito testy pochopitelně prošla a patří tak k nejprověřenějším plodinám v Evropě.

4. Při genetické modifikaci vědci vnášejí do DNA konkrétní gen, jehož funkci dobře znají. Při klasickém šlechtění se naopak používají chemické mutageny a ozařování. Vznikají náhodné mutace, o jejichž vlivu na DNA cílové plodiny se skoro nic neví. Opět: tyto drastické zásahy nikomu nevadí.

5. Jinde ve světě se už dlouhé roky pěstuje mnohem více geneticky modifikovaných plodin než v Evropě a dosud není známo, že by s nimi byla spojena jakákoli zdravotní rizika.

Zkrátka, v Evropě se bez zvláštního povolení nesmí prodávat med obsahující stopová množství pylu rostliny, která se v Evropě legálně pěstuje a o níž není navzdory rozsáhlému výzkumu známo, že by představovala sebemenší zdravotní riziko.

Surfování na vlně strachu

Greenpeace se tváří, že geneticky modifikované organismy jsou životu nebezpečné. Hnutí Greenpeace v aktuálním komentáři na svém webu mimo jiné píše: "Greenpeace věří, že nebylo vědecky prokázáno, že potraviny kontaminované geneticky modifikovanými organismy nejsou pro lidi škodlivé."

Inu, vědecky prokázáno to není, protože věda ze své podstaty hypotézy nedokazuje, ale vyvrací. Neumí dokázat, že všechny labutě jsou bílé nebo že GMO nepředstavují absolutně žádné riziko. Umí pouze vyvrátit hypotézu o neexistenci černých labutí (podaří-li se pozorovat byť jen jedinou černou) nebo o bezpečnosti GMO (odhalí-li negativní vliv na lidské zdraví). Navzdory rozsáhlému výzkumu, jemuž se věnuje bezpočet vědeckých týmů na celém světě, nikdo nezjistil, že povolené odrůdy GMO škodí zdraví.

"Hlavní závěr, který lze učinit na základě více než 130 výzkumných projektů pokrývajících období 25 let a zahrnujících údaje od více než pěti set nezávislých vědeckých týmů, je, že GMO nejsou samy o sobě riskantnější než konvenční technologie šlechtění rostlin," píše se v obsáhlé analýze Generálního direktorátu pro výzkum a inovace Evropské komise. (Poznámka pro milovníky konspiračních teorií: Stačí prohlásit, že všichni vědci a autor tohoto sloupku jsou zkorumpováni firmami produkujícími GM plodiny a výše uvedený argument padá. Blahopřeji, vyhráli jste.)

Greenpeace nehraje fér. Stoprocentních záruk se může dožadovat do konce světa a nikdy je nedostane. O autech, nožích nebo bůčku víme, že zdraví škodí, přesto je nikdo nezakazuje. Proč tolik strachu z GMO, u nichž nejsou zdravotní rizika známa?

Odpůrci GMO využívají toho, že veřejnost o genetických modifikacích téměř nic neví. Šikovnou manipulací s lidským strachem lze dosáhnout velkých vítězství. I proto Greenpeace mluví o vnesených genech jako o "kontaminaci" a na demonstracích mají členové hnutí na sobě ochranné overaly a plynové masky. Vzniká tím dojem, že GMO jsou toxické a je třeba se od nich držet v uctivé vzdálenosti.

GMO mají svá rizika, tak jako je má jakákoli jiná lidská technologie. Měli bychom k nim tedy přistupovat zodpovědně. Ale jejich křečovité odmítání navzdory faktům nemá se zodpovědností nic společného.

Spíše než GMO bychom se měli bát vlastní nevědomosti a ochoty podléhat populistickým manipulátorům. Možná i autor tohoto sloupku se snaží se čtenáři manipulovat - kdo ví? Názor ať si každý udělá sám. Informací je naštěstí na webu dostatek, stačí zapátrat. Ale pozor, je třeba nehledat jen ve zdrojích posilujících předem hotový názor. Hodně zdaru!

Foto: Profimedia