Za dobrý zrak vděčíme mozku. I z mála vyždímá maximum

12.05. 12:39 | Autor: - von -

Lidské oči nejsou vůbec špatné, ale mozek jimi dodané informace dokáže zpracovat přímo geniálně.

Ostříž má možná lepší zrak než člověk, ale i nás v tomto směru evoluce vybavila nadprůměrně. Není to jen zásluha očí. Lidský mozek dokáže vizuální informace zpracovat doslova geniálně.

Lidský zrak se vyvíjel v prostředí, v němž bylo důležité rychle se zorientovat v členitém prostředí a v bezpočtu detailů odhalit ten, který je pro nás skutečně důležitý. Po miliony let o přežití rozhodovala schopnost objevit ve změti listoví dozrávající ovoce a všimnout si jedovatého hada plížícího se mezi kořeny. Hodí se nám to i uprostřed civilizace: v barevném zmatku městských ulic, regálů obchodů a nepořádku na psacím stole...

Oči fungují jako kamery, ale jimi pořízené záběry by nám byly k ničemu bez následného zpracování v mozku. Až ten je v nepřehledné změti vizuálních informací schopen odhalit to, co je opravdu podstatné. Musí přitom brát v úvahu i spolehlivost dostupných informací, aby dokázal odlišit reálné objekty od náhodného šumu.

Koukne a vidí

Neurologové z texaské Baylor College of Medicine zjišťovali, jak dobře si mozek při plnění takových úkolů počíná. Dobrovolníkům ukazovali na monitoru počítače obrázky tvořené čárami běžícími všemi směry. Lidé mezi nimi měli najít linii vedoucí jedním konkrétním směrem. Aby byl úkol těžší, každá čára byla zobrazena s jiným kontrastem, takže hledaný cíl byl mnohdy nenápadně skryt mezi mnohem výraznějšími liniemi. Na prohlédnutí obrázku přitom byl jen zlomek sekundy.

"Zjistili jsme, že i u tak komplexních úkolů, jako je rozpoznání předmětu na rušivém pozadí, pracuje lidský zrak téměř optimálně. To znamená, že mozku se daří zpracovat dostupné informace tím nejlepším možným způsobem," říká neurolog Wei Ji Ma, který spolu s kolegy o svém výzkumu informuje v on-line verzi časopisu Nature Neuroscience.

Úkol byl velmi obtížný, takže lidé při jeho plnění dělali chyby. Ale dosáhli tak dobrých výsledků, jak jen bylo možné s ohledem na fyziologické možnosti lidského oka.

Další výzkum odhalil, že na plnění podobných úkolů se podílejí různé skupiny nervových buněk, z nichž každá se specializuje na linie orientované v jednom konkrétním směru. Vědci tento systém napodobili a sestrojili umělou neurální síť, s níž dosáhli srovnatelné přesnosti. Výzkum tak může napomoci i při konstrukci "umělých očí" pro roboty a automatické vizuální systémy, například pro analýzu záběrů z bezpečnostních kamer.

Foto: Profimedia

Autor: - von -