Vzestup římské říše nastartovaly sopky

18.05. 16:18 | Autor: Radek John

Ptolemaiovskou vládu v Egyptě ukončila bitva u Aktia, po níž se Egypt stal římskou provincií.

Zvýšená činnost sopek způsobila špatné počasí, které položilo Římu k nohám ptolemaiovský Egypt. Sopečný prach způsobil sucho v Etiopii. Zeslábly po něm nilské záplavy.

Ve čtvrtém století před naším letopočtem měl Egypt časy největší moci už dávno za sebou. V roce 332 př. n. l. podlehl vojskům Alexandra velikého a stal se součástí jeho říše. Jenže ani ta neměla dlouhého trvání. Alexandr zemřel o deset let později v Babylóně. Správcem Egypta se stal jeden z jeho generálů, Ptolemaios. V roce 305 př. n. l. se prohlásil faraónem a založil dynastii, která přetrvala tři století. Její mužští potomci na trůně přijímali jméno Ptolemaios s patřičnou číslovkou. Ženy se jmenovaly buď Kleopatra, Arsinoé nebo Bereniké.

Alexandr Veliký, jeden z nejslavnějších vojevůdců všech dob. Řečtí vládcové Egypta zčásti převzali egyptské zvyky a náboženství. Byla mezi nimi i faraónská tradice sourozeneckých sňatků. Právě jimi ledaskdo vysvětloval postupné slábnutí ptolemaiovských vládců a nakonec připojení Egypta k Římu.

Nový výzkum ale naznačuje, že za úpadkem moci ptolemaiovského Egypta mohlo být i špatné počasí. Tvrdí to skupina vědců v čele s Josephem Manningem z Yaleovy univerzity. Podle jejich zjištění, s nimiž seznámili odbornou veřejnost na setkání Geovědné unie ve Vídni, mohly život v ptolemaiovském Egyptě ovlivňovat výbuchy sopek.

Lidové bouře

V časech existence Ptolemaiovského státu byla totiž naše planeta proti jiným obdobím zvýšeně vulkanicky aktivní. "Aerosoly ze sopek snižují výpar a ochlazují vzduch, což vede k menší tvorbě mraků," řekl časopisu New Scientist jeden z vědců Francis Ludlow z dublinské Trinity College. Badatelé si myslí, že prach ze sopek zavinil menší srážky na etiopských výšinách. To způsobilo snížený odtok vody do Nilu a méně výrazné záplavy, na nichž bylo závislé egyptské zemědělství. Ptolemaios I. se stal z generála faraónem.

Slabé záplavy způsobovaly podle názoru výzkumníků občanské nepokoje. Rebelie sužovaly ptolemaiovský Egypt většinu jeho existence. Za vlády Ptolemaia IV., která trvala od roku 221 do roku 204 př. n. l., se vzbouřila dokonce celá polovina egyptského území. Vzpoura pokračovala dlouhých dvacet let.

Manning a jeho spolupracovníci tvrdí, že osm z devíti povstání proti Ptolemaiovcům začalo do dvou let po vulkanických erupcích. Přesná data sopečných výbuchů určili analýzou vzorků ledu z Grónska a z Antarktidy se zbytky sopečného prachu.

Caesar a Kleopatra

Vláda Ptolemaia IV. odstartovala postupný úpadek království. Král vyznával orgastický náboženský kult, víc než státním záležitostem se věnoval amatérským literárním pokusům a byl pod vlivem svých favoritů ženského i mužského pohlaví. Jeho ministři ještě dokázali zvítězit ve válce s největším rivalem Ptolemaiovského Egypta, Seleukovskou říší. Byl to další z nástupnických států Alexandrova Impéria. Plíživé ztrátě moci Ptolemaiovců to ale nezabránilo.

Ve druhém století před naším letopočtem uzavřel ptolemaiovský Egypt spojenectví s novou středomořskou mocností, římskou republikou. Vleklé spory o trůn ho ale časem natolik oslabily, že se stal v podstatě římským protektorátem. Poslední aktivní panovnice Ptolemaiovského Egypta, Kleopatra VII.

Poslední aktivní vládkyní Egypta z Ptolemaiovské krve byla Kleopatra VII. Na trůn usedla v osmnácti letech, v roce 51 př. n. l.. Když jí bylo dvacet dva, stala se milenkou Julia Caesara, kterému porodila jediného známého potomka jménem Cesarion.

Počátek moderního světa

Caesara však zavraždili jeho političtí odpůrci. Po jeho smrti se v Římě rozhořel boj o moc mezi Markem Antoniem a Oktaviánem Augustem. Kleopatra se přidala na Antoniovu stranu a brzo z nich byli milenci. Válečné štěstí jim ale nepřálo. Napřed prohráli v námořní bitvě u Actia (31. př. n. l.), pak utrpěla Antoniova vojska porážku přímo před hlavním městem Egypta, Alexandrií. Antonius věděl, že by ho Oktavián nechal popravit, proto se raději zabil sám nalehnutím na vlastní meč. Když to Kleopatra zjistila, rovněž spáchala sebevraždu.

V roce 30 př. n. l. se Egypt oficiálně stal římskou provincií. "Je to začátek moderního světa," prohlásil Manning. Bez Egypta by se město na sedmi pahorcích pravděpodobně nestalo centrem supervelmoci. Římskou expanzi pohánělo egyptské obilí.

Kdyby Ptolemaiovské království Římu nepodlehlo, mohly se dějiny světa ubírat úplně jiným směrem. Podle už zmíněného New Scientistu je ale trochu problém, že úroveň nilských záplav kolísala i v jiných obdobích. Některé společnosti, jako bylo třeba ptolemaiovské království, k tomu byly víc citlivé než jiné. Bylo by zajímavé zjistit proč.

Foto: Marie-Lan Nguyen , Laureys a Castro, Louis le Grand

Autor: Radek John