"Striptýz" mumií. Antropologové nahlédli pod jejich obinadla

04.05. 18:01 | Autor: ČTK

Kněžka a chrámová zpěvačka Tamut, která zemřela kolem roku 900 před naším letopočtem.

Britské muzeum začalo zkoumat těla mumií získaná z egyptských hrobek s pomocí počítačového tomografu londýnské nemocnice Royal Brompton. Kurátor antropologických sbírek muzea Daniel Antoine upozornil, že je to šetrnější proces než ty, které se používaly v minulosti. V 19. století se například archeologové nerozpakovali a strhali obinadla z těl mrtvých před zrady dychtivých diváků.

"To je zajisté ničivá metoda, při níž přijdete o mnoho informací a navíc rušíte mumii samotnou. S dnešní moderní technologií už to není nutné dělat," řekl Antoine stanici CNN. Jeho pracoviště má velkou sbírku sarkofágů, které zůstaly po 200 let neporušené. Letos se ale vědci rozhodli, že se pod lněná obinadla přece jen podívají, a nejen pod ně, ale i pod kůži a svaly. Rozhodli se použít jeden z nejpokročilejších počítačových tomografů v Londýně.

Tomografie mumie faraóna Tutanchamóna v roce 2005. Získané snímky pak vložili do 3D softwaru, jaký používají výrobci automobilů k prohlídce motorů. Získali tak mnoho informací o životě lidí, kteří žili v oblasti Nilu před 2500 lety. Díky softwaru se dají z těla virtuálně odstranit vrstvy tkanin, takže získáte pohled na odhalené tělo a vidíte třeba, jakými amulety ho před pohřbením vybavili. Stejně tak "sejmete" kůži a pohlédnete na kosti a třeba i uchované vnitřní orgány, vysvětlil postup Antoine.

Osm z takto prohlédnutých mumií bude vystaveno v Britském muzeu od 22. května a hvězdou této výstavy bude bezpochyby kněžka a chrámová zpěvačka Tamut, která zemřela v Luxoru kolem roku 900 před naším letopočtem.

Díky počítačovým snímkům její pánve se zjistilo, že jí bylo mezi 30 a 50 lety. Pohled od jejích cév ukázal, že se začaly ucpávat, takže příčinou smrti mohl být infarkt nebo mozková mrtvice. Doktor Antoine a jeho spolupracovníci také spatřili amulety tak jasně, že na některých byli schopni rozeznat nápisy. Jedním z nich bylo Horovo oko, které bylo umístěno na destičku na ráně, jíž se z těla po smrti vyjímaly vnitřní orgány. "Věřili, že Horovo oko mělo léčivou moc, takže asi mělo zacelit ránu pro posmrtný život, vysvětlil Antoine.

Britské muzeum v Londýně. Některé z mumií připravily překvapení. Například jedna byla uložena do ženského sarkofágu, ale skrývala tělo muže. Zemřel kolem roku 600 před naším letopočtem a dá se soudit, že za velkých bolestí, jelikož měl v ústech množství vředů. "Zjistili jsme, že mnoho z těch mumií mělo chrup ve strašném stavu. Měly mnoho zubních kazů a také vředů, z nichž se zřejmě infekce rozšířila do celého organismu," sdělil antropolog.

Snímky jedné z mumií prokázaly špatnou práci balzamovačů. V lebce zůstaly části mozku a také kus špachtle, používané k jeho vyjmutí. Takové objevy jsou podle Antoina mimořádně cenné, jelikož podávají představu o tom, jak staří Egypťané s těly mrtvých pracovali. Otvor v lebce pro vyjmutí mozku nebýval větší než 2,5 centimetru, což prý svědčí o jejich mimořádných znalostech anatomie.