Skrytá globální katastrofa: genocida našich mikrobů

21.12. 20:19 | Autor: - red -

Ani plasty, ani války. To, co možná vyhubí moderní lidstvo, je genocida odehrávající se v našich útrobách. Podle biologa Petr Ryšávky, který ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství zkoumá posledních pět let lidský mikrobiom, lidstvo srovnatelné převratné změny nezažilo desetitisíce let.

Krize střevních bakterií moderního lidstva přichází na první pohled skrytě, pomalu a nenápadně. Týká se střevního mikrobiomu, dříve označovaného jako střevní mikroflóra. Dnes už víme, že trilióny bakterií ukrývající se v našich útrobách ovlivňují správnou funkci imunity, podílí se na vzniku depresí, obezity, diabetu, ba dokonce mohou ovlivňovat i naše sexuální chování a preference. Zaměříme-li se na dnešní běžné nemoci, vycházející z poruchy imunity regulované střevními bakteriemi, lze podle doktora Ryšávky současnou situaci shrnout takto: Zatímco dnešní šedesátníci ve svém mládí v podstatě nevěděli, co je to alergie, astma nebo atopická dermatitida, pro nynější třicátníky není žádná z těchto diagnóz neznámým pojmem. Antibiotika, různá léčiva, změny stylu stravování, konzervanty a umělá sladidla zabíjí nejen nebezpečné bakterie, ale také ty přátelské, které ke svému životu nezbytně potřebujeme.

Mikroflóra není předávána z matky na dítě

Krize moderního člověka tedy přichází ze střeva a začíná vážně ohrožovat celou populaci. "Jedná se o jednu z nejrazantnějších změn v evoluci člověka. Vývoj lidského rodu je úzce spjat s bakteriemi, které s námi žijí stovky tisíc let a byly vždy předávány při porodu z matky na dítě," uvádí Petr Ryšávka s tím, že už jen vzrůstající počet porodů císařským řezem znamená přerušení přirozeného předání mikroflóry z maminky na novorozence. Podle něj se není se pak čemu divit, když děti narozené císařským řezem mají výrazně vyšší počet alergií, astmatu a autoimunitních onemocnění. Střevní mikrobiom těchto dětí je už v prvopočátku porušený a nereguluje imunitní procesy v těle. Byl narušen řetězec předávání regulačních bakterií z matky na dítě. Prostě situace, která tu nikdy předtím nebyla.

Skrytá globální katastrofa: genocida našich mikrobů

Čísla jsou neúprosná: Epidemie již začala

Že se jedná o problém, potvrzují jasná čísla z epidemiologických publikací. V dnešní době zažíváme epidemii poruchy střevní mikroflóry, tzv. epidemii disbiózy. "Pokud se podíváme na odborné vědecké články, tak například první publikace o výskytu alergie se objevila v roce 1960. Když nyní zadáme vyhledávaní alergií do specializovaných vědeckých portálů, tak nám vyhodí přes 24 tisíc odborných vědeckých článků," vypočítává Petr Ryšávka. Příčinou takového nárůstu je podle něj kromě genetických predispozicí hlavně poškozený střevní mikrobiom. Ten dnes systematicky ničíme. Více než 2 kilogramy střevních bakterií, které v sobě nosíme, je poškozováno špatným životním stylem a nevhodnou životosprávou. Jde o cílené vybíjení přátelských bakterií kvantem chemikálií, kterými se léčíme nebo které běžně konzumujeme v potravě.

Ale nezůstaňme pouze u alergií. Například 20 % dětí trpí atopickou dermatitidou a je prokázáno, že vznik tohoto onemocnění má co do činění s poškozením střevní mikroflóry. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida je také spojena se změnami střevní mikroflóry. Jen v České republice postihuje téměř 50 tisíc lidí. A to nemluvíme o diabetu, obezitě nebo nádorových onemocněních, z nichž řada vzniká v oblasti střeva v důsledku působení střevních bakterií. Za samostatnou zmínku stoji deprese, které jsou téměř vždy spojeny s poškozením střevního mikrobiomu. Zde už se pohybujeme ve zcela jiných číslech - cca 700 tisíc nemocných jen v České republice.

Většina těchto onemocnění je samozřejmě multifaktoriální, tzn. na jejich vzniku se podílí celá řada faktorů, jako je genetická predispozice či životní styl. Ale společným jmenovatelem pro všechna uvedená onemocnění je zejména změna a poškození střevního mikrobiomu. Epidemie disbiózy, jako o ní dnes hovoří vědci, znamená absolutní "rozhození" rovnováhy střevních bakterií.

Nedostatek vlákniny a nadužívání antibiotik

Proč dříve lidé podobným problémům nečelili? Stačí se jen podívat na způsob stravování. Odhaduje se, že v dnešní době člověk zkonzumuje denně kolem 14 - 18 g rozpustné probiotické vlákniny denně. "Tato vláknina zásadně podporuje množení přátelských bakterií v našem střevě, a naopak omezuje množení těch nebezpečných. Odhaduje se, že naši předkové zkonzumovali v denní porci až 135 g rozpustné probiotické vlákniny, tzn. přibližně desetkrát víc. Řada studií navíc potvrzuje, že za genocidou mikrobů stojí hlavně nadužívání antibiotik," vysvětluje Petr Ryšávka s tím, že vědci předpokládají, že použití širokospektrých antibiotik může změnit naši mikroflóru zcela nevratně. Není se pak čemu divit, když se po opakované antiobiotické léčbě u pacienta objeví alergie, atopická dermatitida nebo střevní zánět.

Naději přinášejí probiotika "na míru"

"Když analyzujeme mikrobiomy nemocných lidí, ať už je trápí alergie, astma, střevní záněty, obezita nebo vleklé poruchy imunity, téměř vždy po analýze mikrobiomu vidíme snížené množství bakteriálních druhů ve střevě těchto pacientů," popisuje Petr Ryšávka. Zatímco zdravý člověk má ve svých útrobách až dva tisíce bakteriálních druhů, u nemocného je počet nezřídka snížen na pouhé čtyři stovky. V ojedinělých případech lze sledovat ještě razantnější pokles.

"Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně sledujeme, jak například cílená a dlouhodobá probiotická suplementace může ovlivňovat složení střevní mikroflóry," dodává. Výzkumný projekt sleduje cílenou úpravu poškozeného střevního mikrobiomu pomocí individualizovaných probiotik. Jedná se o probiotika "ušitá" na míru vždy pro konkrétního pacienta. "Ukazuje se, že při vhodně zvoleném probiotickém mixu lze docílit výrazného zvýšení rozmanitosti střevní mikroflóry o desítky procent, a v naprosté většině případů pacient tuto změnu subjektivně pocítí velmi rychle," dodává Petr Ryšávka. Projekt nyní vstupuje do druhé fáze, zaměřené na hlubší analýzu výsledků dlouhodobé probiotické suplementace.

Foto: archiv

Autor: - red -