Přechod k zemědělství způsobil nerovnost. Mužů

23.04. 07:07 | Autor: Radek John

Když se naši předkové přestali živit jako lovci a sběrači a usadili se, proměnilo to jejich společnost. Většina mužů zůstala bezdětná na úkor malé hrstky vyvolených. Podobný efekt mělo daleko pozdější Čingischánovo tažení.

Náš druh je na světě asi dvě stě tisíc let. O většině této doby toho víme jen velmi málo. Archeologové jsou odkázáni na hmotné památky. Ty se však začaly lépe dochovávat, až když se lidé přestali živit lovem a sběrem a stali se zemědělci. Této události - nebo spíš období, poněvadž přechod trval dlouho a někde pokračuje dodnes - se říká neolitická revoluce. Byla to největší změna v dějinách lidstva všech dob. Nasměrovala nás k vyplňování daňového přiznání a stavění orlojů či hraní Angry Birds na Facebooku.

Skupina vědců v čele s Monikou Karminovou z Estonského biocentra ve druhém největším městě země Tartu se teď pokusila dějiny neolitické revoluce o něco víc projasnit. Místo archeologie se obrátili ke genetice. V časopise Genome Research popisují výsledky svého výzkumu dvou specifických částí lidské genetické výbavy: chromozomu Y a genomu mitochondrií.

Vyvolení muži

Neolitické naleziště v západní Anatolii. Chromozom Y se dědí jen v linii z otce na syna. Mitochondrie, které byly kdysi volně žijícími bakteriemi, a proto mají vlastní DNA, mají zase všichni lidé jen od svých matek. Oba zdroje poskytly rozdílný obrázek. Karminová a spol. studovali 110 současných lidských populací z celého světa. Tvrdí, že v období před přibližně osmi až čtyřmi tisíci lety se snížil podíl mužů, kteří se podíleli na genofondu nových generací.

Šance žen stát se matkami byly pořád přibližně stejné. Mezi muži se privilegia otcovství dostalo zřejmě jen vyhrazené skupině jedinců.

Nemuselo to souviset přímo jen se způsobem obživy, ale spíš s celkovou proměnou tehdejšího zřízení. Podobný efekt měla například rychlá expanze mongolských kmenů vedených Čingischánem ve dvanáctém století.

Úzká hrstka mužů, včetně samotného Čingischána, se tehdy stala otci velké části celého jednoho pokolení asijských dětí. V genomech dnešních Asiatů se dají stopy tohoto převratu najít dodnes. Neznamená to ovšem, že by změna v období neolitické revoluce musela nutně souviset s válkou.

Vynucený pokrok

S příchodem zemědělství mohla jen narůst nerovnost ve společnosti. Efekt byl téměř univerzální. Vědci našli jeho stopy ve všech vzorcích dnešních etnik až na jednu výjimku - obyvatele Sibiře. Geny nám nemohou prozradit, co se tenkrát stalo. Mohly by ale poskytnout vodítko archeologům. Ti se mohou pokusit najít v památkách z období počátku zemědělství stopy po událostech, které snad genetickou změnu způsobily.

Neolitičtí zemědělci vztyčili i Stonehenge. I když dnes bereme přechod k zemědělství jako pokrok, v časech neolitické revoluce to mohla být z nouze ctnost. Změna způsobu života asi měla spoustu nepříjemných následků. První zemědělce sužovaly nemoci.

V hustě osídlených osadách se šířily snáze než v rozptýlených kočovných skupinkách. První zemědělci mohli být proto k opuštění svého dosavadního způsobu života donuceni. Mohla je k němu přinutit i tvrdá konkurence jiných lovců a sběračů.

Foto: Andrew Fairburn, Joachim Burger, Diego Delso, Wikimedia Commons, License CC-BY-SA 3.0

Autor: Radek John