Pocit zimy je nakažlivý

16.01. 07:07 | Autor: Radek John

Že můžete od jiných lidí chytit všelijaké nemoci, ví každý. Méně lidí si ale uvědomuje, že se to týká i jiných stavů, které nezpůsobuje žádné zákeřné infekční agens. Autoři nového psychologického výzkumu tvrdí, že k nim patří i zima.

Už jste někdy přišli z mrazivého dne do vyhřáté místnosti a kdosi uvnitř vám řekl "Mně je zima, jen se na tebe podívám"? Nebo to snad říkáte lidem sami? Je možné, že to není taková nadsázka, jak si většina lidí myslí. Prokazuje to zajímavý pokus, jehož výsledky zveřejnila skupina vědců vedená Neilem Harrisonem ze Sussexské univerzity v časopise PLoS ONE. Vědci ukazovali svým pokusným osobám videa s lidmi, kteří zažívali buďto pocit zimy, nebo naopak tepla. Zároveň měřili jejich tělesnou teplotu a další parametry.

Vypadá to, že když vidíme někoho, komu je zima, začne být opravdu zima i nám. Takže pozor na takové lidi! Jsou nebezpeční. Je lepší se od nich držet dál, zvlášť když jste zimomřiví. Pokusu se původně mělo účastnit třicet šest lidí.

V létě by vás tenhle obrázek potěšil, v zimě vás asi naopak odpudí. To zhruba odpovídá minimálnímu počtu, jaký bývá v psychologických experimentech potřeba, abyste dostali statisticky průkazný výsledek, pokud to, co chcete prokázat, opravdu existuje. Můžete o něm prohlásit, že nevznikl náhodou, nebo aspoň, že by to musela být opravdu velká náhoda.

Teploměr na prsteníčku

Kvůli technickým potížím s měřicími přístroji ale nakonec vědci získali data jen od dvaadvaceti lidí, z čehož bylo osm mužů. Přesto výzkumníci došli k průkaznému výsledku. Účastníci experimentu sledovali videa, na nichž herci ponořovali ruce do nádoby s vodou, do níž buď přilili další vodu z kouřící konvice, nebo nasypali spoustu kostek ledu. Krátkých filmů bylo celkem osm. Mohla v nich totiž hrát buď žena, nebo muž a do vody mohla nořit buď pravou, nebo levou ruku.

Měřicí přístroje měly pokusné osoby připojené k prsteníčkům buď pravé, nebo levé ruky. Kromě toho dostaly i dotazníky, které měly změřit, jak moc jsou empatičtí.

Obsahovaly položky typu: "Rozčiluje mě, když se s někým špatně zachází." "Občas se snažím lépe porozumět svým přátelům tak, že si představuji, jak věci vypadají z jejich pohledu." Případně "Když čtu zajímavou povídku nebo román, představuji si, jak bych se cítil, kdyby se události v příběhu staly mně."

Empatici v nevýhodě

Pohled na lidi zažívající vjem tepla tělesnou teplotu pokusných osob neovlivnil (ilustrační foto). Teplota prsteníčků lidí, kteří se dívali na video se studenou vodou, klesla v průměru o 0,2 °C. Nezáleželo přitom, kterou ruku nořila do vody osoba na videu ani jakého byla pohlaví, či jakého pohlaví byla osoba pokusná. U pokusu s horkou vodou zaznamenali vědci nárůst teploty prsteníčků, byl ale nízká, jen o 0,033 °C. Ze statistického pohledu se nedal odlišit od náhodného kolísání. Sledování videa neovlivnilo ani tep účastníků experimentu.

Změna teploty ovšem souvisela s odpověďmi v dotazníku měřícím empatii. Na lidi, kteří byli podle vlastního popisu empatičtější, působilo video víc než na ostatní. Podobnou nakažlivost už psychologové našli u spousty dalších věcí. Lidé mají například sklon napodobovat postavení těla nebo gestikulaci partnerů, s nimiž hovoří, a používají i podobný slovník. Většinou se předpokládá, že jde nevědomé reakce.

Foto: djtaylor / Fotolia, ČTK/WAVEBREAK/Wavebreak Media LTD, ČTK/Šimánek Vít

Autor: Radek John