Po devadesáti letech je hotov slovník jazyků Mezopotámie

15.06. 08:22 | Autor: ČTK

V muzeu už nemusíte na starověké texty jen nechápavě koukat. Se slovníkem si v nich můžete počíst.

Vědcům se po devadesátiletém úsilí podařilo dokončit slovník jazyků používaných ve staré Mezopotámii. Slovník asyrštiny a babylonštiny, shrnovaných pod pojem akkadština, vznikl v orientálním ústavu Chicagské univerzity. Tyto jazyky už se nepoužívají dva tisíce let.

Projekt byl zahájen v roce 1921 a podílelo se na něm skoro devadesát odborníků z celého světa. Slovník má 21 svazků a obsahuje téměř dva miliony hesel.

Hlavním zdrojem byly texty na hliněných a kamenných tabulkách nalezených na území někdejší Mezopotámie, tedy v dnešním Iráku mezi řekami Eufrat a Tigris. Starověká Mezopotámie sahala také částečně na území nynější Sýrie a Turecka. Texty poskytly velmi bohatý materiál, protože jde o dokumenty zahrnující vědecká, zdravotní i právnická témata, o milostné dopisy, epickou literaturu i vzkazy určené bohům.

Cesta strojem času

Na první pohled nesrozumitelné babylonské písmo se vědcům podařilo rozluštit. "Je to neskutečná věc. Můžeme si přečíst starodávná slova básníků, filozofů, kouzelníků a astronomů, jako by pro nás psali anglicky. Když se roku 1850 začalo s vykopávkami v Iráku, našlo se pod zemí i na zdech paláců mnoho nápisů, avšak nikdo tehdy nebyl schopen přečíst jediné slovo, protože šlo o mrtvý jazyk," řekl BBC Irvin Finkel z blízkovýchodního oddělení Britského muzea.

Vydavatelka slovníku profesorka Martha Rothová upozornila také na podobnosti starobylého jazyka s tím moderním. "Nesetkali jsme se se světem cizinců, nýbrž s něčím velmi, velmi známým," řekla. Na mysli měla svět osobních vztahů, lásky, citů, moci i praktických záležitostí, jako je třeba obdělávání polí nebo zavlažování.

Mezopotámie se řadí ke třem nebo čtyřem místům, kde se objevilo písmo. Klínopis, který jako první použili Sumerové, je podle Finkela nejstarším písmem na světě a stal se inspirací pro známější hieroglyfy. Jeho hranaté znaky přejali obyvatelé Mezopotámie. Byly vtlačovány do hliněných tabulek, které pak byly vypáleny na slunci nebo v pecích. Texty tak byly dobře uchovány, avšak znaky se nepsaly snadno. Proto lidé kolem roku 600 před naším letopočtem začali dávat přednost aramejštině, jejíž zápis byl snadnější.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK