Obávaní bojovníci: Galové sekali a balzamovali hlavy nepřátel

Animovaní Galové Asterix a Obelix.

Galové byli obávanými bojovníky, kteří sekali hlavy svých nepřátel a věšeli je kolem krků svých koní, aby je všichni viděli, když se vraceli z bitvy. Nový výzkum potvrdil, že Galové svým nepřátelům hlavy nejen oddělovali, ale že je zřejmě také balzamovali, napsal zpravodajský server The Guardian.

Experti uvádějí, že objevili stopy pryskyřice jehličnanů na lebkách, které se našly v osadě z doby železné v Le Cailaru na jihu Francie. Tento objev potvrzuje dávné zprávy, podle nichž keltští Galové uchovávali své pochmurné trofeje.

"Dávné texty uvádějí, že se hlavy balzamovaly cedrovým oleje. Díky chemickým analýzám víme, že tato informace je správná," řekla Réjane Roureová, spoluautorka studie, která působí na Univerzitě Paula Valéryho v Montpellieru.

Mezi dřívějšími objevy na jiných nalezištích byla i socha bojovníka na koni, který má nejen meč a oštěp, ale také hlavu nepřítele přehozenou přes krk koně. Tato hrůzná praktika je rovněž zmiňována v celé řadě dávných textů a podporují ji objevy lidských lebek nesoucích známky stětí; v některých jsou dokonce stopy po hřebících. Otázka toho, zda Galové uťaté hlavy rovněž balzamovali, ale zatím zůstávala nejasná.

Roureová a její kolegové v článku, který zveřejnili v odborném časopise Journal of Archaeological Science, popisují, jak analyzovali lidské lebky, které se v oblasti La Ceilaru našly se zbraněmi na místě, kde by byly všem na očích. To naznačuje, že tam mohly být záměrně vystaveny.

Tým odebral vzorky z fragmentů jedenácti lidských lebek. Přitom vědci zjistili, že lebky vykazují stopy stětí a známky toho, že z nich mohl být vyjmut mozek.

Analýza na lebkách odhalila stopy celé řady látek včetně mastných kyselin a cholesterolu, což podle vědeckého týmu byly patrně rozložené zbytky lidských, rostlinných nebo zvířecích tuků či olejů. Šest z jedenácti lebek ovšem neslo také stopy látek zvaných diterpenoidy, které jsou výmluvnou známkou toho, že byly v kontaktu s pryskyřicí jehličnanů.

Vědci uvádějí, že tato zjištění dodávají váhy dávným zprávám o tom, že poté, co usekli hlavy svým nepřátelům, je keltské kmeny balzamovaly. Tyto informace se objevují například ve spisech starořeckého filosofa, historika a geografa Strabóna či starověkého řeckého historika Diodóra Sicilského.

Tyto texty uvádějí, že se k balzamování používal cedrový olej, ale podle výzkumného týmu mohlo jít také o pryskyřici podobné vůně, protože není jasné, zda v dané oblasti ve třetím století před naším letopočtem rostly cedry.

Podle Roureové mohlo být smyslem uchování hlav nepřátel to, aby bylo možné vystavovat jejich tváře a rysy. "Podle starodávných textů byli balzamováni jen nejmocnější a nejvýznamnější nepřátelé," uvedla Roureová. "Možná je balzamovali proto, aby pak mohli říct: 'Podívejte se - tohle byl hodně velký bojovník."

Podle starověkých textů rovněž Galové nebyli ochotní se těchto hlav vzdát a neprodali by je "ani za jejich váhu ve zlatě". "To podle nás naznačuje, že se občas někdo pokusil ony hlavy koupit - nebo vykoupit, aby se mohly vrátit zpět do vlasti," dodala Roureová.

Autoři výzkumu uvádějí že zatím není jasné, jak Galové balzamování prováděli. Hlavy se mohly do pryskyřice máčet celé, anebo mohly být polévány, a tento proces se také mohl několikrát opakovat. Neví se také, zda byl stejný proces aplikován na uctívané vlastní osobnosti, anebo byl vyhrazený pouze nepřátelům.

Foto: Youtube/ ToMsanek

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie...

Český fyzik Ondřej Křivánek.

Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů...

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Plakát v New Yorku.

Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku,...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

Vědec Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Čeští vědci se podíleli na návrhu nového vodivého polymeru

Nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelný v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice představil...

Zoolog Tomáš Jůnek na archivním snímku.

Čeští vědci chtějí přispět k ochraně pralesa v Kongu

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi