Můžeme se ve spánku učit?

Můžeme se ve spánku učit?

Podle studie zveřejněné na stránkách časopisu Nature Human Development dokážeme ve spánku rozeznávat významné diskuse vedené v naší blízkosti, ale nedokážeme si na ně pak vzpomenout, nebo se je naučit. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Položit si hlavu na polštář, zavřít oči a začít se učit. Učení ve spánku je snem každého studenta. Mnozí se o to pokusili, ale jak se zdá, poslouchání nahrávky lekce za spánku nám neumožňuje něco podstatnějšího pochytit. Nicméně se už mnohým z nás stalo, že jsme se probudili z hlubokého spánku, protože někdo vyslovil naše jméno, nebo že jsme se probudili v dopravním prostředku, když byla ohlášena naše stanice.

Nasloucháme tedy ve spánku, aniž bychom si vyslovené informace pamatovali? Takovou otázku si položili vědci z École normale supérieure (ENS) v Paříži a Monash University v australském Melbourne, kteří výsledky publikovali na stránkách časopisu Nature Human Development. Experti zjistili, že i ve spánku je náš mozek schopen registrovat vnější podněty, vybírat z nich významnější stimuly a případně na ně reagovat.

Přestože spíme, není náš mozek vůbec nečinný. "Mozek je schopen registrovat podstatné signály i během spánku. Zvláště umožňuje uvědomovat si podněty, které vyžadují rychlou reakci, a tedy se dokážeme okamžitě probudit," uvedli autoři výzkumu. Proto je také vhodné zavolat na spáče jeho jménem, aby se rychle probudil. Během spánku zůstává mozek "na příjmu", ale vytvoří bariéru proti zvukům v pozadí, který ho nezajímá, informace filtruje a přikládá význam jen těm, které jsou významné.

Režim stand by mode

"Spící osoby se dostávají do režimu jakéhosi stand by mode, v němž registrují významné signály, ale udržují rovnováhu mezi nezbytností spánku za účelem posílení paměti a schopností v případě nezbytnosti okamžitě se probudit," zdůraznili vědci.

V rámci studie vědci simulovali typickou situaci z reálného života, scénář nazvaný coctail party. Když se nacházíme v přeplněné místnosti, kde je mnoho lidí, kteří mluví jeden přes druhého, jak se to stává při nějaké oslavě, jsme schopni neslyšet konverzaci, která nás nezajímá, a soustředit se pouze na tu, kterou vedeme s člověkem stojícím před námi.

Při experimentu se vědci snažili vytvořit tytéž podmínky tak, že pokusným spáčům zároveň přehrávali smysluplné úryvky z filmů, zprávy nebo vyprávění, a zároveň nesmyslné věty složené z vymyšlených slov znějících podobně jako jazyk dobrovolníků, v tomto případě Francouzů.

Vědci tak mohli pozorovat, že se pokusné osoby během spánku dokázaly soustředit na signály mající smysl s téměř takovou intenzitou jako za bdělého stavu. Na základě hlubší analýzy byli vědci schopni rozlišovat různé úrovně pozornosti ve dvou hlavních fázích spánku. Ve fázi hlubokého spánku REM nevykazovaly pokusné osoby téměř žádnou schopnost odlišit zajímavý stimul od jiných. Naopak za fáze lehkého spánku, která tvoří hlavní dobu spánku, byl zajímavý signál mimořádně registrován.

Přesto zůstává možnost učit se za spánku jen fantazií. Tato schopnost byla mnohokrát vyloučena jak u zvířat, tak u lidí. V jiné studii se zjistilo, že za spánku nejsme schopni poznat podobnost zvuků v sekvenci a neumíme je seskupovat v kategorie. Vědci konstatovali, že jsme sice schopni signál zachytit, ale nejsme schopni ho pochopit. Další pokusy prokázaly, že ten, kdo tvrdil, že si zapamatoval úryvek z audiozáznamu, zůstal ve skutečnosti vzhůru.

V nedávné studii zveřejněné v časopise Nature vědci zkoumali, jak dlouho se spící objekt dokáže soustředit na obsah toho, co poslouchá. Soustředění podle nich může trvat jen několik sekund. Pozornost upřená ve spánku na obsah považovaný za významný je jen dočasná.

Foto: ČTK , CandyBox/J.M. Guyon

Autor: ČTK



Čtěte dále

Japonská kosmická sonda Hajabusa.

Japonská sonda odlétá od asteroidu Ryugu, vrací se na Zemi

Japonská sonda Hajabusa 2 po roce a půl odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se zpět na Zemi, kam do konce roku 2020 dopraví...

Jedna z budov Akademie věd.

UP se příští týden zapojí do Týdne vědy a techniky i poznání

Výstavami, přednáškami či exkurzemi se po celý příští týden zapojí Univerzita Palackého v Olomouci do Týdne vědy a techniky...

Ilustrační foto.

Roboty používá zhruba čtvrtina průmyslových firem v Česku

Roboty ve výrobě používá 27 procent průmyslových firem v Česku. Dvě pětiny z nich si je pořídily letos, pětina před jedním až...

Ilustrační foto.

Vybraní studenti si zkusili expedici na Mars

Pět vybraných studentů z Česka a Slovenska si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to putovat na Mars. Na simulované misi v prostředí...

Ilustrační foto.

Pláž na finském ostrově zaplnily tisíce ledových vajíček

Tisíce ledových vajíček různých velikostí o víkendu zaplnily pláž ve Finsku. Neobvyklou podívanou podle expertů způsobila...

Ilustrační foto.

Kdy politiky nahradí umělá inteligence?

Netušené možnosti využití přisuzují vědci umělé inteligenci, která podle nich v příštích letech ovlivní prakticky veškeré oblasti...

Ilustrační foto.

Vědci objevili zkamenělé kosti lidoopů chodících po dvou

Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak...

Ilustrační foto.

Klimatická krize je už tady! Vědci bijí na poplach

Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným...

Ilustrační foto.

Techmania oslavila 11 let od svého otevření

Před 11 lety byly dokončeny rekonstrukce jedné z hal bývalých Škodových závodů a vzniklo centrum, které dětem znalosti nabyté ve...

Ilustrační foto.

Při pojídání pstruhů mohou lidé zkonzumovat i parazita

Při pojídání pstruhů z Argentiny a Chile mohou lidé zkonzumovat i parazita škulovce širokého. Tato tasemnice se doposud...

Ilustrační foto.

Odkud přišel moderní člověk? Vědci znají odpověď

Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde pravděpodobně žili již před 200 tisíci lety předkové moderního člověka, než začali...

Ilustrační foto.

V Německu dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, tvrdí studie

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v...

Ilustrační foto.

Růst hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí stamiliony lidí

Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě přes třikrát více lidí, než se doposud...

Unikátní systém horké hvězdy a hnědého trpaslíka.

Čeští astronomové potvrdili objev hnědého trpaslíka

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého...

Techmanie.

V Techmanii technologie proměnily svět

O víkendu 19. – 20. října měli zájemci možnost v Techmanii navštívit další část cyklu Technologie mění svět, která byla tentokrát...

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi