Jsme blíž k přijímání zvířecích orgánů? Naznačuje to úspěšný experiment

Ilustrační foto.

Německým vědcům se povedla průlomová transplantace orgánu mezi zvířaty rozdílného druhu zvaná xenotransplantace. Podařilo se jim prodloužit život paviána o 195 dní poté, co mu transplantovali srdce prasete. Je to významný pokrok na cestě k tomu, aby v budoucnu mohl být podobný zákrok úspěšně proveden také u lidí. S odkazem na vědecké závěry publikované v časopise Nature o tom informoval britský server Daily Mail.

Zní to jako sci-fi, po úspěchu německých vědců už ale o něco méně než kdysi. Průlomová studie potvrdila, že je možné udržet zvíře naživu, i když dostane nové srdce od zcela jiného druhu. Pavián dostal modifikované srdce od prasete, čímž mu vědci prodloužili život o 195 dní. Před změnou původní techniky byl jejich rekord prodloužení života pouhých 57 dní.

Proces, který vědci z Mnichovské univerzity na paviánovi a praseti uskutečnili, se odborně nazývá xenotransplantace. Ta je podle expertů možnou cestou také k léčení lidí, jež trpí srdeční chorobou přímo ohrožující jejich život.

Čekací listina na transplantaci orgánů od dárců se každým rokem rozšiřuje. Kromě toho, pokud k zákroku dojde, pacient ještě nemá vyhráno. Často není zákrok úspěšný, protože tělo nový orgán odmítne.

"Počet případů selhání srdce v USA by měl do roku 2030 dosáhnout více než osmi milionů, přičemž mnoho lidí mezitím zemře, protože budou čekat na dárcovský orgán," potvrzuje ve své zprávě v časopise Nature doktor Christoph Knosalla z německého zdravotního centra v Berlíně.

Čtyři z pěti paviánů prošli experimentem

Geneticky modifikované prasečí srdce vědci navrhli jako potenciální řešení zmíněného problému. U paviána, který žil o půl roku déle, rozhodně zaznamenali úspěch. K průlomu došli tak, že v celém orgánu udržovali neustálou cirkulaci krve, čímž u paviána zabránili nežádoucímu zvýšení i naopak snížení krevního tlaku. Navrch si pomohli sloučeninami, které dokážou řídit růst buněk.

Svůj výzkum testovali celkem na pěti paviánech. Čtyři z nich vydrželi déle než 90 dní, což byla stanovená hranice pro úspěšné ukončení experimentu. Jeden z nich žil dokonce již zmíněných 195 dní. "Tato publikace je důležitým mezníkem, který směřuje k transplantaci prasečích srdcí do lidí, kteří jsou v konečné fází závažného srdečního onemocnění," komentoval experiment profesor z britského Institutu kardiovaskulární vědy Christopher McGregor.

"V USA a v Evropě je potřeba dárců srdce velká a nejméně desetinásobně překračuje poptávku. Publikace mnichovské skupiny vědců navádí takovouto léčbu transplantace k opravdovému zvážení," dodal profesor, jenž se předtím podílel právě na pokusech, kdy maximální délka života paviána po transplantaci dosáhla 57 dní.

Foto: pixabay.com/Mutinka

Autor: -aka-



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Vědci objevili další kostru neandertálce v "hrobu s květinami"

Vědci objevili další zachovalou kostru neandertálce na nalezišti Šánidar na severu Iráku. Lokalita proslula v 50. a 60. letech...

Šéfka Akademie věd Eva Zažímalová je teprve druhou ženou v čele instituce

Šéfka Akademie věd je teprve druhou ženou v čele instituce

Odbornice na biologii rostlin Eva Zažímalová, která 18. února oslaví 65. narozeniny, je od března 2017 předsedkyní Akademie věd...

Ilustrační foto.

Dinosauři mohli být teplokrevní, domnívají se vědci

Otázka, zda dinosauři byli studenokrevní jako jejich příbuzní plazi, či spíše teplokrevní jako ptáci, je již mnoho let předmětem...

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami.

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odstartovala v sobotu po několika odkladech nákladní loď Cygnus. Plavidlo společnosti...

Lebka neandrtálce.

Vědci našli důkazy o existence pravěkého druhu člověka

Vědci objevili důkazy svědčící o existenci dosud neznámého druhu pravěkého člověka, který žil v Africe před zhruba půl milionem...

Ilustrační foto.

Nádor tlustého střeva: nová metoda ho dokáže poznat z krve pacienta

Patentovanou metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli brněnští vědci. Pro...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli slepici odolnou vůči nevyléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru...

Ilustrační foto.

Vědci ve Zlíně vyvíjejí ekologicky šetrné plastové misky

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvíjejí plastové potravinové misky vyráběné z ekologicky...

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda.

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda, kterou vyvíjeli i Češi

Na několikaletý výzkum Slunce se vydává sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejímž vývoji a výrobě se...

Ilustrační foto.

Vědci z Brna chtějí využít larvy k přeměně mláta na krmnou moučku

Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata...

Ilustrační foto.

Kráter po meteoritu, jenž vyhubil dinosaury, obydlely sinice

Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký...

Perspektivy zatmění Měsíce.

Astronomické foto dne v NASA: snímek Měsíce, na němž se podíleli i Češi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ve středu jako astronomickou fotografii dne zveřejnil Měsíc zobrazený ze sedmi míst...

Části studny uložené v konzervačním roztoku na Fakultě restaurování v Litomyšli.

Dřevěná studna nalezená u Pardubic je nejstarší na světě

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je...

Ilustrační foto.

Počasí ve světě se změní. Jakým způsobem se to projeví v Evropě?

Změny klimatu do roku 2050 nejvíce ovlivní thajský Bangkok, vietnamské Ho Či Minovo Město či nizozemskou metropoli Amsterodam....

Ilustrační foto.

Britští vědci hledají dobrovolníky. Chtějí uskutečnit výzkum o slimácích

Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z...

Pohled na sopku Vesuv z italských Pompejí.

Dávná erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo, zjistili vědci

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže...

Ilustrační foto.

Vědci zjistili, proč ze stresu šedivějí vlasy

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793....

Požáry v Austrálii.

Požáry v Austrálii ohrožují vzácné živočichy

Vzácní živočichové v Austrálii, kteří se vyskytují jen na specifických místech, bojují o přežití kvůli rozsáhlým požárům. Ty...

Ilustrační fotografie.

Čeští vědci poznají skutečný věk člověka podle obsahu střev

Skutečné stáří člověka ovlivňuje zásadně stav jeho střev. Během života se v nich podíl přátelských bakterií, které ovlivňují naše...

Ptakopysk podivný.

Ptakopysk je v Austrálii téměř ohroženým druhem, ničí ho sucho

Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi