Digitální technologie nás často jen zneužívají, varuje neurovědec

Ilustrační foto.

V poslední době se objevuje řada studií, které ukazují, že se zvyšující se mírou užívání digitálních technologií se zhoršují některé naše mozkové schopnosti. Máme se bát? Nejen o tom bude hovořit neurovědec Karel Kieslich na pražské konferenci Lead & Learn 2018. Ještě před akcí poskytl on-line deníku TÝDEN.CZ exkluzivní rozhovor.

Na konferenci Lead & Learn 2018 chcete hovořit o digitální demenci. Kde se tento termín vůbec vzal?

S termínem "digitální demence" přišel německý psychiatr Manfred Spitzer, který napsal stejnojmennou knihu, v níž před digitálními technologiemi varuje a volá po jejich drastickém omezení. Například po tom, aby děti vůbec neměly přístup ke smarthphonům a tabletům. Je ale důležité zmínit, že "digitální demence" není žádný odborně zavedený termín nebo lékařská diagnóza. Medicína termín "demence" používá úplně jiným způsobem: podle medicínské definice je demence nevratná a způsobená nějakým chorobným procesem, typicky zánikem mozkových buněk. O ani jednom nemůže být v případě tzv. digitální demence řeč. Spitzer termín, doufejme, použil v literární nadsázce, aby zvýšil působivost svých tvrzení. Nicméně dosud neexistuje žádný důkaz o tom, že by změny vyvolané digitálními technologiemi byly nevratné a smartphone v ruce lze jen těžko označit za chorobný proces. Vliv digitálních technologií na mozkové funkce bychom ale určitě neměli podceňovat. Problém je, že zatím nemáme dostatek dat, abychom mohli zaujmout jasné stanovisko.

Co konkrétního si pod "digitální demencí" mohu představit?

Termín digitální demence má označovat nadměrné užívání digitálních technologií, které vede k porušení kognitivních schopností, což jsou zjednodušeně řečeno schopnosti myslet, řešit problémy, pamatovat si, soustředit se. V poslední době se totiž objevuje řada studií, které ukazují, že se zvyšující se mírou užívání digitálních technologií se zhoršují některé naše mozkové schopnosti. Některé studie zjistily, že klesá schopnost soustředěného přemýšlení, zhoršuje se paměť, slovní zásoba, spánek, roste roztržitost a jsou narušeny sociální vztahy. Na digitální technologie, hry a virtuálně zprostředkované zážitky dokonce může vzniknout návyk. To oprávněně vzbuzuje strach a je nepochybně důvodem velkého zájmu veřejnosti a médií o tuto problematiku. Koneckonců, digitální technologie jsou s většinou z nás od probuzení do ulehnutí. A pokud skutečně jejich používání má na nás negativní vliv, je logické, proč řada lidí včetně odborníků volá po jejich omezení zákony. Nejdále je v tomto směru Jižní Korea, kde se problémy způsobenými digitálními technologiemi začali zabývat nejdříve a kde v roce 2011 začal platit kontroverzní zákon, který dětem do 16 let blokuje hraní on-line počítačových her v době mezi půlnocí a 6. hodinou ranní.

Pokud hovoříme o vlivu technologií na funkce mozku, o jakých možných vlivech se v současnosti spekuluje u odborné veřejnosti?

Ve vědě na toto téma neexistuje absolutně žádná shoda. Musíme si uvědomit, že celé téma je nesmírně nové a věda pracuje pomalu. Jedna nebo ani několik vědeckých studií často nic neznamená. Zvláště když nás zajímají dlouhodobé efekty. Velkým otazníkem také je, zda pozorované efekty jsou skutečně digitálními technologiemi způsobené, nebo zda spolu tyto jevy jen nekorelují. Zjistit příčinný vztah není vůbec jednoduché, protože musíte odstranit spoustu potenciálně zkreslujících vlivů. To se nejlépe dělá experimentem: jedné skupině necháte počítače a druhé je seberete a pak po nějaké době porovnáte jejich výkon. Jestliže vás ale zajímají dlouhodobé účinky, musíte je sledovat několik měsíců nebo ideálně let - kde ale dnes vezmete lidi, kteří se na tři roky vzdají přístupu k počítačům? Takže naprostá většina studií bohužel pracuje ve velmi krátkém časovém období.

V jednom ohledu se ohledně digitálních technologií vědci přece jen shodnou: řada digitálních technologií, především ty se sociálním aspektem jako sociální sítě nebo on-line hry, velmi důmyslně využívá, až zneužívá náš systém odměny, a tím si nás k sobě poutá, takže u nich strávíme mnohem více času, než bychom chtěli, což pak může vést k problémům zvládat vlastní povinnosti a problémům spojeným s nedostatkem pohybu. A hovoří se také o možnosti vzniku závislosti. I když ta je zatím docela vzácná a není vůbec jisté, jestli nevzniká u lidí, u kterých by se stejně vyvinula jiná forma závislosti. Také se zdá, že se často spíše než o závislost "na" digitálních technologiích jedná o závislosti "prostřednictvím" digitálních technologií.

Pokud hovoříme o vlivu technologií na funkce mozku, hodně často slyšíme negativa. Lze však vypozorovat i nějaká pozitiva?

No, pozitiva jsou především všechny ty důvody, proč digitální technologie používáme. Málokdo si s sebou bere smartphone primárně proto, aby si zlepšil funkce mozku, i když i takové aplikace technologií se vyvíjejí a některé skutečně prokazatelně mentální funkce zlepšují. Máme smartphone pořád při sobě, protože nám umožňuje komunikovat s dříve nepředstavitelným množstvím lidí na dříve nepředstavitelnou dálku, umožňuje nám efektivně spravovat domácnost, pracovat s obrovským množstvím dat, najít nejrychlejší cestu v novém městě, vyhnout se dopravním zácpám nebo třeba zorganizovat revoluci po Twitteru. Zkrátka nám umožňuje dělat věci, které bychom jen s naším mozkem a našimi těly nikdy dělat nemohli. Je tak jakýmsi prodloužením našeho mozku stejně jako kladivo nebo nůž jsou prodloužením naší ruky. A stejně jako používáním nože nebo kladiva připravujeme naše svaly o práci a případně se přitom můžeme i pořezat, tak i využívání digitálních technologií zřejmě znamená menší trénink některých mozkových funkcí a přináší i některá rizika, například zmiňovaný návyk.

Zaujalo mne, že se zabýváte potenciálem psychedelik pro léčbu psychiatrických onemocnění. V čem spatřujete tento potenciál?

Psychedelika jsou látky, které dramatickým způsobem mění náš vědomý prožitek. Zajímavé je, že jejich ritualizované využití najdeme ve většině kultur na zemi a v průběhu celé lidské historie. A nejde jen o pralesní šamany. Psychedelické rituály prováděla i starověká řecko-římská civilizace - Cicero například napsal, že ze všech institucí, kterými Aténami přispěly lidstvu, žádná není významnější než obřady v Eleusis. Poslední den těchto obřadů se velmi pravděpodobně rituálně požívaly psychedelické látky.

Moderní západní kultura je tak prakticky jediná, ve které psychedelika nemají místo. Poprvé se s psychedeliky setkala v roce 1938, kdy Albert Hoffman syntetizoval LSD. A tehdejší neurovědci a psychiatři si velmi záhy všimli, že LSD i jiné psychedelické látky mají velmi slibné využití v léčbě psychiatrických chorob. Tehdejší studie ale nebyly prováděné způsobem, jaký požadujeme po vědeckých studiích dnes, takže jejich závěry nemůžeme brát úplně stoprocentně. Nicméně slibné experimentování s psychedeliky bylo na dlouho dobu přerušeno jejich celosvětovým zákazem, který bohužel byl motivován spíše socio-politickými důvody než těmi odbornými nebo lékařskými. Zákaz experimentování platí dodnes, nicméně v nedávné době se některým výzkumným skupinám, třeba i vědcům z Národního ústavu duševního zdraví u nás, podařilo získat povolení vědecké studie s psychedeliky obnovit. Tyto moderní studie pak ukázaly, že nejen že jsou psychedelika velmi bezpečná, ale že mohou být velmi účinná v léčbě některých psychiatrických onemocnění. A to podstatně více než dosud používané terapeutické postupy.

MUDr. Karel Kieslich

Karel Kieslich.
  • Po absolvování pražského Gymnázia Budějovická chtěl studovat obor, který nebude čistě humanitní ani přírodovědný. Nakonec se rozhodl pro studium medicíny. Na medicíně ho nejvíce zaujaly neurovědy a zvláště psychiatrie. Od třetího ročníku také na 3. lékařské fakultě učí anatomii, histologii, embryologii a fyziologii. Baví ho učit netradičním způsobem a inovovat studijní plány a materiály. Podílí se na organizaci Letní akademie Discover, kde vede kurz Medicína. Kromě medicíny ho zajímá ekonomie, výtvarné umění, urbanismus a dějiny filmu. Je jedním z hlavních řečníků na konferenci Lead & Learn 2018, která se koná ve čtvrtek 31. května v Praze.

Foto: Autor/Depositphotos , fizkes; Opero.cz

Autor: Vladimír Barák



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Izrael chce vysláním sondy na Měsíc vstoupit do historie

Izrael doufá, že se stane čtvrtou zemí na světě, jejíž automatická sonda úspěšně přistála na Měsíci.

Kosatka dravá (ilustrační foto).

Velrybami oblíbený fjord je ohrožen, kvůli tání ledovce může zmizet plankton

Na samém jihu chilské Patagonie, na jednom z nejnehostinnějších míst světa, analyzují vědci vodu, plankton a kytovce. Jejich...

Ilustrační foto.

Do umělé inteligence zabudováváme lidské předsudky

Když si Amazon uvědomil, že jeho program na vyhledávání nových zaměstnanců vybavený umělou inteligencí (AI) dává přednost mužům,...

Ilustrační foto.

Zastoupení žen ve vědě je v Česku pod evropským průměrem

Zastoupení žen ve vědě v Česku činí 26 procent. Podle Marcely Linkové z Národního kontrolního centra (NKC) - gender a věda...

Aplikace.

Umělá inteligence zvýší bezpečnost. Česká aplikace přináší revoluci

Česká společnost CEAC (Central European Aerospace Corporation) hodlá jako první na světě zapojit do vyšší bezpečnosti...

Vozítko sloužilo mnohem déle než bylo v plánu.

Konec Opportunity na Marsu. Vozítko překonalo veškeré odhady

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oficiálně odepsal marsovké vozítko Opportunity. Sonda, která na konci ledna...

Ilustrační foto.

Vědci z Českých Budějovic mají nový mikroskop s vysokým rozlišením

Vědci z českobudějovického biologického centra akademie věd využívají nový mikroskop, jehož pomocí mohou sledovat až 600 tisíc...

Ilustrační foto.

Hmyz mizí osmkrát rychleji než savci. Hrozí mu úplné vyhynutí?

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu, a bude-li ubývat dosavadním tempem, za sto let zmizí úplně....

Deštný prales v Ekvádoru.

Češi budou mít vědeckou stanici v ekvádorském pralese

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink,...

Planetka Ultima Thule nejdřív připomínala sněhuláka, její tvar je ale značně zploštělý.

Nejvzdálenější planetka připomíná "perníkového mužíčka"

Vědci, kteří studují vzdálenou planetku Ultima Thule, změnili názor na její tvar. Stalo se tak po prozkoumání dalších fotografií...

Měsíc.

Američané chystají cestu na Měsíc, mají v plánu zůstat

Američtí astronauti během příštích deseti let znovu přistanou na Měsíci, tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a...

Ilustrační foto.

Umělá inteligence rozpozná chování uživatele, heslo už nebude potřeba

"Heslo jste vy." Tak zní motto newyorské firmy, jež obdržela 2,42 milionu dolarů od amerického ministerstva obrany. Přišla totiž...

Ilustrační foto.

Objevil kofein a zaujal Goetha. Vědec Runge by oslavil 225 let

Analytický chemik Friedlieb Ferdinand Runge se zasadil o to, že si svůj šálek kávy nebo čaje vychutnáváte s vidinou brzkého...

Sopečné bahno (ilustrační foto).

NASA se vydala zkoumat záhadné bahno na novém ostrově

Vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se poprvé vylodili na jednom z nejnovějších ostrovů na světě....

Ilustrační foto.

Věřící jsou šťastnější než ateisté, společensky se více angažují

Věřící lidé jsou více občansky a společensky založeni než nevěřící, a i proto jsou ve svém životě šťastnější, tvrdí výsledky...

Model formule z 3D tiskárny.

Unikátní formule podává neuvěřitelné výkony

Formule s komponenty z 3D tiskárny, to zní jako námět na sci-fi. Jenže něco podobného už na světě je. Studenti Strojní fakulty...

Eurokomisařka Věra Jourová.

EU chce v oblasti umělé inteligence spolupracovat s Japonskem

Evropská unie chce v zavádění umělé inteligence spolupracovat s Japonskem, a naopak odmítá čínský model založený na...

Německé jezero Laacher See.

Činná sopka v Německu? Vulkán stále ještě vře, tvrdí vědci

Pod hladinou západoněmeckého jezera Laacher See dřímá vulkán, z něhož stále ještě stoupá magma. Podle německých vědců to dokazuje...

SpaceX Crew Dragon.

Test nové pilotované lodě společnosti SpaceX bude v březnu

První zkušební let nové kosmické lodě americké společnosti SpaceX Crew Dragon, určené pro přepravu lidí, byl stanoven na 2....

Ilustrační foto.

Archeologové našli důkaz o středověkém hrnčířství v Kunštátě

Historie hrnčířství v Kunštátě na Blanensku sahá pravděpodobně ještě dál do minulosti, než dosud mohli historici doložit....

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi