Archeologové z Brna se znovu vrátí k výzkumům do Francie

Archeologové z brněnské Masarykovy univerzity v Mont Beuvray.

Archeologové z brněnské Masarykovy univerzity se v příštím roce vrátí k výzkumům do francouzské lokality Mont Beuvray, kde mělo být oppidum Bibracte známé z Caesarových Zápisků o válce galské. Stejně jako letos se budou zabývat plošinou, která mohla být shromaždištěm.

Aktivity odborníků z Masarykovy univerzity začaly na místě už v roce 2001, kdy tam poprvé ještě jako studentka přijela Petra Goláňová. Dnes na Bibracte vede samostatný výzkumný tým, který má přes deset členů.

Oppidum na Mont Beuvray je významným francouzským nalezištěm, studovaným už přes století. Právě zde byl v roce 52 před Kristem na sněmu celé Galie zvolen do čela vzbouřených keltských kmenů Vercingetorix, jehož o několik měsíců později definitivně porazil Gaius Iulius Caesar. Caesar následně v hradbách Bibracte přezimoval a redigoval zde Zápisky o válce galské.

Badatelské práce na místě začaly s podporou císaře Napoleona III. už v 19. století. Ve 20. století je pomohl obnovit francouzský prezident François Mitterand, který zvláštním výnosem zřídil současné výzkumné centrum a muzeum. Odkrývat pozůstatky tohoto města, založeného ve druhém století před Kristem, jezdí týmy z evropských univerzit, z ČR jsou to jen vědci z Masarykovy univerzity.

"Kopeme každý rok v srpnu, příští rok se budeme věnovat stejnému areálu na vrcholovém plateau. Na vyhodnocení získaných vzorků a nálezů se podílí celá řada odborníků z různých oborů, včetně specialisty na parazitologii z Oxfordu, což nám přinese nové druhy informací," řekla ČTK Goláňová, podle které je projekt výjimečný tím, že se jím zabývají mezinárodní týmy z různých zemí. "To je jeden z cílů výzkumu této lokality. Navazují se profesionální partnerství, přátelství, které přetrvává od studentských let," uvedla Goláňová.

Odborníci z Brna letos zaměřili pozornost na samotný vrchol Mont Beuvray, kde geofyzikální tým objevil novou strukturu, jejíž přítomnost do té doby nikdo nepředpokládal. "Při výzkumu jsme zjistili, že se jedná o dva a půl metru hluboký příkop, zasypaný kolem zlomu letopočtu," uvedla Goláňová. Studium nejvyšších partií areálu má přinést odpovědi na některé nevyřešené otázky. "Víme, že zde byla svatyně, nevíme ale co se odehrávalo na celé ploše plateau, protože v okolních areálech byla jinak hustá zástavba," uvedla Goláňová. Podle ní mohl být volný prostor například shromaždištěm.

Foto: ČTK/PR/Masarykova univerzita

Autor: ČTK

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi