Archeologové našli na Plzeňsku osm tisíc let starou vodní nádrž

11.07. 15:09 | Autor: ČTK

Uměle vytvořenou pravěkou nádrž starou až osm tisíc let objevili archeologové v Kyšicích u Plzně. Podle vědců jde o výjimečný nález, který poskytne cenné informace. Podobných pravěkých vodních děl je sice v zemi několik, žádné ale není takto datováno, jsou údajně mladší nebo bez datace. Archeologové nyní těží výplň nádrže, chtějí získat cenné artefakty, řekla Kateřina Postránecká, vedoucí výzkumu ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek.

"Jde zřejmě o uzpůsobenou původně přírodní pramennou pánev, která byla v jednom místě přehrazená, tím vznikla umělá nádrž. My tam zatím máme archeologické nálezy keramické a také broušené nástroje," uvedla.

Keramiku vědci datují do období neolitu a mladší doby bronzové. Právě nálezy z období neolitu, tedy období zhruba 5,5 až šest tisíc let před Kristem, podle Postránecké ukazují, že by nádrž mohla být stará až osm tisíc let. "Zároveň tam máme i mladší nálezy z doby bronzové, které jsou asi tisíc let před Kristem, takže ještě nevíme, zda ta nádrž fungovala takovou dobu nebo se tam mladší nálezy dostaly jiným způsobem," uvedla.

Nádrž je součástí velké pravěké polykulturní lokality, kolem je doloženo rozsáhlé pravěké sídliště z několika období. Součástí jsou objekty z neolitu, eneolitu i doby bronzové. Nádrž mohla představovat zdroj vody, mohla sloužit i k chovu ryb. "Pokud bychom z výplně získali například dalším zpracováním, proplavováním, rybí kostičky, tak bude jasné, že to používali k chovu ryb," uvedla Postránecká.

Archeologové zatím neumějí odhadnout celkové rozměry nádrže, odkrývají jen její malou část, která zasahuje do stavby. V lokalitě se koná záchranný archeologický výzkum v souvislosti se stavbou železničního koridoru neboli modernizace trati Rokycany-Plzeň.

Lokalitou u Kyšic se experti zabývají od září 2013, pramennou pánev zkoumají zhruba měsíc. Povrch nádrže zachytili v hloubce 2,5 až tři metry. Na místě mají tzv. plavící linku, díky níž část výplně proplavují na místě, aby získali další artefakty, další část vozí v pytlích do laboratoře na podrobné zpracování. "Při podrobném proplavení se mohou najít drobnosti, které se v terénu nezachytí," uvedla vedoucí výzkumu.

Podle Postránecké jde o výjimečný nález poskytující velmi cenné informace, a to i ohledně přírodního prostředí a životních podmínkách dané doby. "Jsou tam důležité nejen artefakty vytvořené člověkem, ale také ekofakty, přírodní prameny, například tedy pylová zrna, nálezy rostlinných zbytků a podobně," uvedla.

Foto: www.mistopisy.cz

Autor: ČTK