Antibiotika selhávají, lidé umírají na zdánlivě banální infekce

21.10. 18:00 | Autor: - von -

Přibývá bakteriálních kmenů, na které nezabírá žádné z dostupných antibiotik.

Odolnost bakterií proti antibiotikům není nic nového. V poslední době však přibývá případů, kdy infekci nezastavilo vůbec žádné z dnes dostupných antibiotik. "Stojíme tu s holýma rukama jako před Flemingem," varuje přednosta infekční kliniky nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš.

Češi ročně spolykají 66 tun antibiotik a přibližně stejným množstvím nakrmí zvířata. Ale kam se hrabeme na Řeky, ti si v přepočtu na hlavu dávají hned dvojitou porci. Řádově desítky procent těchto léků jsou přitom předepsány zbytečně. Při takové spotřebě není divu, že bakterie hledají způsoby, jak tomuto útoku odolat. A daří se jim to na výbornou.

Už nyní bakterie odolné vůči antibiotikům zabíjejí nejméně 25 tisíc obyvatel Evropské unie ročně. Ze zbytku kontinentu nemáme přesná čísla, ale situace tam je pravděpodobně ještě mnohem horší, o třetím světě ani nemluvě.

Svůj díl viny nesou všichni. Lékaři, pacienti, zemědělci, politici... Čelíme typickému příkladu "tragédie obecní pastviny". Tento pojem zavedl v roce 1968 ve svém eseji v časopise Science ekolog Garrett Hardin. Obecný problém popsal na konkrétním příkladu: Vesničané mají ve společném majetku pastvinu. Kdyby se domluvili na jejím střídavém využívání a vyháněli na pastvu jen omezené množství dobytka, pastvina by sloužila všem velmi dlouho. Každý si ale říká: "Když se uskromním já, volný prostor stejně využije soused." A tak všichni využívají pastvinu na maximum, ta je brzy zničena a v konečném součtu prodělají všichni. Víme, že s antibiotiky je třeba šetřit a používat je pouze v případech, kdy je to opravdu nutné. Ale proč bychom to měli dělat právě my? S takovým přístupem není divu, že problém graduje.

* Proč farmaceutické firmy nevyvíjejí nová antibiotika?