Antibiotika nezabírají. Čeští vědci to chtějí změnit

Antibiotika nezabírají. Čeští vědci to chtějí změnit.

Rezistentní bakterie zabíjejí stále více lidí, neléčitelných infekcí přibývá. Dříve zázračná antibiotika ztrácejí na síle. Naději pro vývoj nových léků představuje objev, na němž se v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR podíleli Jiří Janata a Gabriela Balíková Novotná. Proč přestávají antibiotika fungovat? A jaká je jejich budoucnost?

Před devadesáti lety objevil Alexander Fleming penicilin, čímž odstartoval éru výroby antibiotik. Miliony lidí, které by jinak umíraly na různé infekce, najednou přežívaly. Jak je to s penicilinem dnes, dokázala by se bez něj medicína obejít?

Jiří Janata: Dodnes je nejpoužívanější skupinou antibiotik. V porovnání s tím, který objevil Fleming - penicilinem G -, jde však o daleko dokonalejší a vylepšené látky. Většinou se různě kombinují tak, aby si proti nim neškrtly kmeny bakterií s rezistencí vůči antibiotikům. Penicilin tedy rozhodně není přežitek nebo překonaný lék, pro současnou medicínu je stále velmi důležitý.

Titulní strana časopisu TÝDEN.Jedni antibiotika kritizují, protože zabíjejí i užitečné střevní bakterie, druzí si pro ně zbytečně chodí pokaždé, když začnou pokašlávat. Jak tyto léky vnímáte?

Janata: Často zaznívá, že jsou pro tělo nepřirozené, ale to není pravda. Antibiotika jsou původně přírodní látky, vždyť i Flemingův penicilin byl produktem přírodní plísně. Jediný možný problém vidím v míře jejich používání, to znamená ve zbytečném nadužívání, a volbě těch správných při konkrétních zdravotních problémech.

Gabriela Balíková Novotná: Jakékoli přehnané obavy z antibiotik jsou podle mě zbytečné. Na druhou stranu je dobře, že se o nich mluví. Vytváří to určitý tlak a veřejnost i lékaře nutí přemýšlet, zda je jejich užívání při konkrétním problému nutné. Naprosto zbytečně jsou například často předepisovány u viróz, kde nemají žádný účinek. A že zabíjejí střevní bakterie? Ano, ale to je podstata jejich působení. Ničí mikroorganismy v lidském těle, tedy i ty prospěšné.

Janata: Antibiotika nám navíc významně prodloužila život, vždyť ještě v době před Flemingem se běžně umíralo na dnes banální infekce. A vezměte si, kolikrát za život jste antibiotika užíval. Párkrát určitě ano. Je velká pravděpodobnost, že kdybyste je nedostal, jednu z těch infekcí byste nepřežil. Jsou zkrátka takovým tlačítkem reset. Není dobré ho používat běžně, když už ale není jiná volba, musíte ho zmáčknout.

Dodnes jsou jediným účinným lékem na bakteriální infekce. V čem jsou vlastně výjimečná?

Janata: Vyčítáme jim, že zabíjejí i žádoucí mikroorganismy, třeba ty ve střevech. Ve skutečnosti však jde o velmi cílené látky, protože dokážou zabít bakterie, ale člověka ne. To vůbec není samozřejmé a takové sloučeniny jsou vzácné. Biologický základ mikroorganismů a člověka je stejný, jsme vystavěni na podobných proteinech, nukleových kyselinách. Je tedy velmi výjimečné, že nějaké látky zničí bakterie, avšak našim buňkám neuškodí.

Světová zdravotnická organizace - WHO - varuje, že se blížíme k postantibiotické éře: tyto léky přestávají účinkovat, mikroorganismy jsou vůči nim rezistentní a hrozí, že se běžné infekce znovu stanou smrtelnými. WHO dokonce tvrdí, že pokud taková situace nastane, půjde o problém srovnatelný s epidemií AIDS v osmdesátých letech. Opravdu je situace tak vážná?

Novotná: Začínají se izolovat bakterie, na které nezabírají žádná antibiotika. Lékaři proto už skutečně řeší případy infekcí, jež nejsou schopni vyléčit. Otázka však je, do jaké míry by takové bakterie zvládly přežít a ve velkém se rozmnožovat mimo prostředí nemocnic - zatím se totiž vyskytují především tam.

CELÝ ROZHOVOR A MNOHEM VÍC SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 17. ZÁŘÍ 2018. 

Autor: Lukáš Seidl



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Příčina havárie Sojuzu byla možná stejná jako v roce 1986

Příčina havárie rakety Sojuz z 11. října, kvůli níž musela dvoučlenná posádka nouzově přistát, byla zřejmě identická se závadou,...

Ilustrační foto.

Musíme omezit spotřebu masa, hrozí katastrofa, varují vědci

Svět by měl přejít k radikálnímu snížení spotřeby masa, pokud nechceme, aby nastaly nebezpečné klimatické změny a lidstvo by se...

Albert Hofmann, objevitel LSD.

Začínají brát vědci LSD zase na milost?

Droga LSD, těsně spojená s hnutím hippies, si znovu pomalu nalézá svou cestu v lékařském výzkumu poté, co byla před 75 lety...

Pando - kolonie geneticky stejných topolů osikovitých.

Největší žijící organismus naší planety chřadne. Vinni nejsou jen lidé

Pando, rozsáhlá kolonie geneticky totožných stromů topolu osikovitého v americkém státě Utah, pomalu umírá, tvrdí vědci. Ačkoliv...

Zkoumat Merkur se při společné misi vydaly dvě sondy ESA a Jaxa.

Zkoumat Merkur se při společné misi vydaly dvě sondy ESA a Jaxa

Z kosmodromu Evropské kosmické agentury (ESA) Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala v sobotu časně ráno SELČ nosná raketa...

Vesmírná raketa Sojuz MS-10.

Havárii Sojuzu zavinila chyba při montáži nosné rakety

Ruská agentura Roskosmos zřejmě našla viníky havárie pilotované rakety Sojuz MS-10, jejíž návratový modul před týdnem nouzově...

Ilustrační foto.

Maso bez nutnosti porážky? Vyroste z buněk živých zvířat

Maso ze zkumavky bude možná už brzy realitou a my si tak pochutnáme na kuřecím či vepřovém, aniž bude muset zemřít zvíře....

Ilustrační foto.

Armáda bez vojáků. Češi přišli s bezpilotním vrtulníkem

Armáda bez vojáků. Tak by mohla vypadat budoucnost zbrojařského průmyslu. Bojová technika, kterou firmy představovaly na výstavě...

Ilustrační foto.

Velcí savci jsou v ohrožení. Jejich evoluce trvala miliony let

Největší predátor žijící na Zemi je pravděpodobně člověk, nasvědčuje tomu alespoň poslední studie vědců z univerzit v Dánku a...

Nápis uhlem na zdi, který archeologové nalezli v neprobádané části antického přístavu.

Pompeje možná zanikly později, než si historici dosud mysleli

Římské město Pompeje možná pohltil sopečný prach Vesuvu o dva měsíce později, než si dosud historici mysleli. Vyplývá to z nápisu...

Prohlídka Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Aragonitovou výzdobu Zbrašovské jeskyně zachrání sanace

Aragonitové stěny nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, by měla do budoucna...

Ilustrační foto.

Následky léta. Švýcarské ledovce přišly o 2,5 procenta masy

Švýcarské ledovce přišly během letošního horkého léta o 2,5 procenta své celkové ledové masy. Přibližně 1500 ledovců se tak...

Ilustrační foto.

Experti zkoumají buňky v prostředí nádoru, hledají novou léčbu

Odborníci z Centra nádorové ekologie zkoumají buňky v prostředí v okolí nádoru. Hledají novou léčbu některých druhů rakoviny, kde...

Příčinou havárie ruského Sojuzu mohla prý být sabotáž.

Sabotáž? Pátrání po příčinách havárie ruského Sojuzu

Jednou z příčin, které minulý týden způsobily nezdařený start ruské kosmické lodě Sojuz s dvoučlennou posádkou, by mohla být...

Ilustrační foto.

Vědci zjistili, jak vyrobit elektřinu z odpadu kávových třešní

Britští a kolumbijští vědci objevili způsob, jak vyrobit elektřinu z odpadu, který vzniká při zpracování plodů kávovníku. Jejich...

V Norsku se našly stopy po vikinské lodi pohřbené pod zemí.

V Norsku se našly stopy po vikinské lodi pohřbené pod zemí

Stopy vikinské lodi ukrývající se pod zemí objevili archeologové v jihovýchodním Norsku. Pokud se předpoklady odborníků potvrdí,...

Astronaut Nick Hague před startem kosmické lodě Sojuz MS-10.

Astronaut Hague, který přežil nezdařený start do vesmíru, je v USA

Americký astronaut Nick Hague, který spolu s ruským kosmonautem Alexejem Ovčininem před týdnem ve čtvrtek přežil nezdařený start...

Deštný prales (ilustrační foto).

Olomoučtí vědci objevili na Borneu rostlinu s výjimečným vzhledem

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další nový druh rostliny. Nese název Thismia...

Obří ledovec, který se objevil v severním Atlantiku.

Obří ledovec v Atlantiku. Nad hladinou má deset metrů

V severním Atlantiku se objevil obří ledovec! Masa ledu se přibližuje k severnímu pobřeží Islandu. Ledovec je vysoký asi 20...

Ruský kosmonaut Alexej Ovčinin (dole) a americký astronaut Nick Hague.

Nový let k ISS je plánován na jaro 2019, hlásí Rusko po neúspěchu

Dva kosmonauti, kteří přežili čtvrteční nezdařený start ruské lodě Sojuz MS-10, poletí k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) znovu.

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi