Čeští vědci zvládli technologii náhrady kmenových buněk

08.12. 12:24 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 08.12. 14:21

Čeští vědci úspěšně nahrazují kmenové buňky.

Čeští vědci dovedou odnaučit kožní buňky jejich speciální roli a přeměnit je na univerzální buňky schopné vývoje v nejrůznější buněčné typy. Tento postup, který dosud zvládne jen několik laboratoří na světě, by v budoucnu mohl nahradit metodu využívající embryonálních kmenových buněk. Ta totiž zvláště pro věřící lidi představuje etický problém.

Embryonální kmenové buňky mají jedinečnou vlastnost - mohou se proměnit v jakoukoli buňku lidského těla. Lékaři proto pracují na tom, jak z nich vypěstovat "náhradní díly" využitelné například při léčbě poranění míchy nebo řady nemocí, třeba cukrovky nebo Parkinsonovy choroby.

Zárodky, z nichž se kmenové buňky získávají, však při tomto procesu zahynou. Vědci využívají embrya, která na klinikách asistované reprodukce zbyla po oplodnění ve zkumavce a která jsou stejně odsouzena k zániku, protože nebudou nikdy vnesena do matčiny dělohy. Především katolická církev však proti jejich využití protestuje, protože podle jejího názoru lidská bytost vzniká už při splynutí vajíčka se spermií. "Rozebrání" embrya na kmenové buňky je tedy z tohoto úhlu pohledu eticky nepřípustné, protože je spojeno se smrtí člověka.

Americký prezident George W. Bush ze stejného důvodu zakázal financovat výzkum embryonálních kmenových buněk z federálních prostředků. (Barack Obama se už nechal slyšet, že tento zákaz zruší.)

Místo embrya buňky z kůže

Pro kmenové buňky se využívají embrya ve stadiu shluku stovek buněk. Výzkumy v posledních letech naštěstí potvrdily možnost zvrátit osud již specializovaných buněk, z nichž jsou složeny různé tělesné orgány, a přinutit je, aby se vrátily zpět do nediferencovaného stavu, velmi podobného tomu, v jakém jsou kmenové buňky v lidském embryu.

Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a z Výzkumného ústavu živočišné výroby ministerstva zemědělství, kteří spolupracují v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, se nyní připojili k několika japonským a americkým laboratořím, jež tuto technologii zvládnou. K praktickému využití pro léčbu je však ještě daleko. Metoda zatím není příliš efektivní a je navíc spojena s určitým rizikem vzniku rakoviny.

Vědci v současné době pracují na vylepšování celého postupu a je možné, že právě tudy povede cesta ke "svatému grálu" moderní medicíny - k přípravě "náhradních dílů" šitých na míru potřebám jednotlivých pacientů.

Foto: Profimedia.cz

Autor: ČTK