Čeští vědci si rozdělí miliardy z EU. Problémy zůstávají

18.03. 08:00 | Autor:

Mezinárodní panel odborníků tento týden vybírá z 47 českých vědeckých projektů ty, které si z Evropské unie rozdělí 28 miliard korun. Přední česká mikrobioložka a imunoložka Blanka Říhová oceňuje nezávislost a profesionalitu tohoto hodnocení, obává se však přílišného tlaku na aplikace a nedostatku kvalitních vědců.

Peníze jsou určeny pro výzkumné instituce a vysoké školy mimo Prahu, která díky svému relativnímu bohatství nesplňuje kritéria EU pro podporu z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI), z něhož miliardy přijdou.

„V době hospodářské krize je to jedna z mála možností, jak podpořit českou vědu a výzkum," říká Jan Vitula, který je na ministerstvu školství zodpovědný za čerpání prostředků z evropských fondů na výzkum. Ministerstvo už z prostředků VaVpI podpořilo sedm projektů za 4,5 miliardy korun, další budou následovat nyní. Celkem je ve fondu přibližně 61 miliard.

ČTĚTE TAKÉ: Jak dál s českou vědou? V diskusi zazněl jen jeden hlas

Podmínkou podpory je přímý aplikační potenciál výzkumu. To mnozí vědci kritizují. Argumentují tím, že řada pro praxi významných objevů bývá učiněna v rámci základního výzkumu, jehož aplikace se objeví třeba až za desítky let.

Blanka Říhová upozornila na problémy spojené s čerpáním dotací. „Antonín Holý nestudoval nukleotidy s cílem vyvíjet léčiva," říká Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu o autorovi několika sloučenin, které jsou dnes účinnými látkami v protivirových lécích. „Mezi jeho prvními pokusy a prvními léky leží asi třicet let. Kdyby měl na začátku žádat o grant podle dnešních podmínek, moc peněz by pravděpodobně nedostal. Řekli by mu: Vy si hrajete s nukleotidy? A k čemu to je?"

Na prezentaci právě probíhajícího hodnocení projektů usilujících o prostředky z VaVpI Blanka Říhová vyjádřila obavu, aby úspěšní žadatelé neomezili svůj výzkum jen proto, aby splnili aplikační požadavky.

Aby vědci neutekli...

Za klíčové Blanka Říhová považuje, aby se do týmů podařilo dostat kvalitní vědce. Ti nejlepší odcházejí do soukromých firem nebo do zahraničí, především do Spojených států. A ústavy nemají dost prostředků, aby si talenty udržely, nebo aby zaplatily schopné vědce ze zahraničí.

„V Americe to není problém. Dáte si inzerát a přihlásí se vědci z celého světa. Indové, Číňani... Ale tady lidi nenakoupíte. Tak aby nám nezůstaly špičkové přístroje polorozbalené někde v koutě," varuje Říhová. Podle Jana Vituly jsou nicméně podmínky programu VaVpI nastaveny tak, aby bylo možno kvalitní odborníky zaplatit.

Foto: profimedia.cz, -von-