Biopaliva mají problém, ani druhá generace nefunguje

23.10. 08:19 | Autor:

Dnešní vydání časopisu Science přináší další argumenty odpůrcům biopaliv. Ani druhá generace této alternativy k fosilním zdrojům energie totiž nepřináší jednoznačný přínos, dosavadní modely jejich využití obsahují závažnou „účetní chybu".

Tvrzení, že biopaliva ve své současné podobě nepřispívají k řešení klimatického problému, bylo dlouho bezmála kacířské, nyní je těžko zpochybnitelným faktem. Emise skleníkových plynů se díky nim nesnižují buď vůbec, nebo jen nepatrně. A přitom přispívají k růstu cen potravin a kácení tropických pralesů.

ČTĚTE TAKÉ: Biopaliva: zatím víc škody než užitku

Takzvaná první generace biopaliv se vyrábí z rostlin s vysokým obsahem relativně snadno dostupných látek bohatých na energii. Bioetanol (biolíh) vzniká fermentací cukrů a škrobu například z cukrové třtiny nebo kukuřice, bionafta se vyrábí z rostlinných olejů (z řepky, sóji, palmového oleje...) Politici i výrobci vkládají velké naděje do efektivnějšího využívání energie skryté v rostlinách. Biopaliva druhé generace by se měla vyrábět i z celulózy a ligninu, zjednodušeně řečeno z dřevní hmoty rychle rostoucích dřevin nebo z rostlinného odpadu.

ČTĚTE TAKÉ: Zapomeňte na biopaliva, bioelektřina je výhodnější

Kácení lesů, hnojení půdy

Tým amerických vědců z několika institucí spolu s českým agroekonomem Petrem Havlíkem, který působí v Mezinárodním institutu pro aplikovanou systémovou analýzu v Rakousku, vyvinul model simulující ekonomické a environmentální důsledky využívání půdy pro pěstování energetických rostlin druhé generace. Vědce zajímaly nepřímé důsledky, které masivní rozšíření biopaliv může mít.

Rozšiřování produkce biopaliv povede ke kácení pralesů a emisím CO2. Dosavadní politika směřuje k tomu, že na konci 21. století bude plocha využívaná pro pěstování biopaliv větší než plocha sloužící dnes k produkci potravin. Množství půdy je však omezené, nové plochy bude třeba získat kácením lesů a pralesů. To povede k uvolnění oxidu uhličitého, který je dosud fixován ve stromech.

Půda na mýtinách se navíc rychle vyčerpá a bude třeba ji hnojit. V důsledku toho se do atmosféry bude uvolňovat oxid dusný, který je mnohem účinnějším skleníkovým plynem než CO2.

Účetní chyba

Vědci upozorňují, že současné pravidla Kjótského protokolu a národních programů na snížení emisí obsahují „účetní chybu" - tváří se, jako by biopaliva druhé generace žádné skleníkové plyny neprodukovala. Při jejich hodnocení se nebere v úvahu, odkud biomasa pochází, přestože se jedná o klíčový faktor.

Efektivní je využívat plochy ležící ladem. Ale jakmile dojde na kácení lesů nebo zábor zemědělské půdy využívané dosud k produkci potravin, celý systém přestává fungovat, protože po započítání všech vedlejších důsledků se přechodem z fosilních zdrojů na biopaliva emise skleníkových plynů omezit nepodaří.

„Naše analýza, kterou považujeme za dosud vůbec nejkomplexnější, ukazuje, že přímé a nepřímé změny ve využívání půdy spojené s agresivním celosvětovým programem podpory biopaliv mají potenciál uvolnit do atmosféry velká množství skleníkových plynů," shrnuje Jerry Melillo, jeden z autorů modelu představeného v dnešním Science.

Foto: profimedia.cz, Chris Neill/MBL