Akademie věd nevzdává projekt synchrotronu

V polovině září předalo ministerstvo školství Evropské komisi seznam vědeckých projektů, které by Česká republika ráda financovala z evropských peněz. Chyběla mezi nimi Středoevropská synchrotronová laboratoř CESLAB, jejíž vybudování prosazuje Akademie věd. Ta se nyní obává, že by u nás nakonec nemusela vzniknout žádná dlouhodobě využitelná vědecká infrastruktura.

O financování z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se ucházelo třináct projektů s rozpočtem nad 50 milionů eur (více než 1,2 miliardy korun). Ministerstvo školství se rozhodlo podpořit šest z nich. Akademie věd rozhodnutí ministerstva kritizovala jako neprůhledné a s ohledem na zájmy České republiky netaktické.

ČTĚTE TAKÉ: Akademie věd se pře s MŠMT o rozdělení evropských peněz

Akademie se na některých z doporučených projektů významně podílí, přesto jí vadí, že ministerstvo nechalo stranou právě CESLAB. Rozhodla se proto, že se o jeho vybudování za evropské peníze pokusí na vlastní pěst. Na podrobnosti se TÝDEN.CZ zeptal předsedy Akademie věd Václava Pačese.

Proč se domníváte, že by byla chyba vzdát úsilí o vybudování Středoevropské synchrotronové laboratoře CESLAB?

CESLAB

Středoevropská synchrotronová laboratoř CESLAB by měla vzniknout v Brně. Projekt už má za sebou i posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jedná se o moderní urychlovač elektronů využitelný pro základní výzkum i praktické aplikace. Jednotlivá pracoviště by byla zaměřena na strukturní biologii, zobrazovací techniky, biomedicínu, strukturní chemii, materiálové vědy, nanotechnologie a na výzkum životního prostředí.

Především proto, že synchrotron je jedna z pouhých dvou skutečně velkých vědeckých infrastruktur, které se o finance z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ucházejí. Infrastruktura, to je veliký přístroj celoevropského nebo přinejmenším středoevropského významu, který bude sloužit celé vědecké komunitě, a tím se stane jakýmsi centrem, na které se napojí vědecké týmy od nás i ze zahraničí, ale také průmysl.

Projekty takovýchto infrastruktur byly z České republiky podány jenom dva, a to laser ELI (mezinárodní projekt ELI v žádosti o finance figuruje pod názvem ELITPALS, pozn. redakce) a synchrotron CESLAB. Všechny ostatní projekty, i když jsou také dobré, nejsou infrastrukturami v tomto slova smyslu.

Občas se zmiňuje ještě ostravský projekt superpočítače IT4I.

Ano, ale podle mě má mít velká infrastruktura ještě jednu charakteristiku - měla by jako moderní centrum sloužit přinejmenším dvacet let. A velké počítačové centrum je už za pět let zastaralé. Ten projekt je kvalitní, my ho podporujeme, ale k charakteru velké infrastruktury mu cosi chybí.

Akademie věd se obává, že by v Česku nakonec nemusela stát žádná vědecká infrastruktura. Znamená to, že ani stavba laseru ELI není jistá?

Ještě donedávna jsme měli velkou naději, že ELI bude vybudován u nás. Je to projekt, za kterým stojí mezinárodní konsorcium několika zemí, které se původně dohodly, že z geografických důvodů by bylo dobré postavit laser v Česku. Vytipovalo se několik lokalit, poslední z nich byly Zlatníky. To by bylo výborné místo, protože je velmi blízko chystaného biotechnologického a biomedicínského centra ve Vestci. Mezi oběma projekty je určitá návaznost, protože laser by mimo jiné sloužil k výzkumu biologických objektů.

Ministerstvem vybrané projekty

ELITPALS, velký laser, Zlatníky. Společný projekt Akademie věd, řady vysokých škol a dalších institucí.

BIOCEV, Biotechnologické a biomedicínské centrum, Vestec u Prahy. Společný projekt Akademie věd a Univerzity Karlovy.

CEITEC, Středoevropský technologický institut, Brno. Podílejí se na něm brněnské vysoké školy s menšinovým podílem ústavů Akademie věd.

IT4Innovations, velké počítačové centrum, Ostrava. Projekt vysokých škol v Ostravě a Opavě.

CVEVL, výzkum možností využití geotermální energie, Liberec. Předkládá Centrum pro výzkum energetického využití litosféry, v. v. i.

Udržitelná energetika,  posílení výzkumné kapacity hlavně v oblasti jaderné energetiky. Navrhuje Ústav jaderného výzkumu Řež a Škoda výzkum, s. r. o. Plzeň.

V posledním měsíci se ale ukázalo, že o to, aby se vybudoval takový velký laser, mají zájem i další státy. Zejména se do toho velice pustila Francie, která chce postavit ještě větší a dražší laser a je ochotna investovat hodně vlastních peněz, čemuž nemůžeme  konkurovat. Je tedy velmi nejisté, zda u nás bude laser ELI nakonec vybudován. Česká republika se na tomto projektu v každém případě bude podílet, ale je samozřejmě něco jiného, když laser bude tady a když bude ve Francii. Pokud bychom nezískali žádnou infrastrukturu celoevropského významu, považoval bych to za velkou chybu.

CESLABu také hrozí konkurence ze zahraničí?

Byla tu určitá konkurence z Polska, které chtělo vybudovat podobný synchrotron v Krakově. Podle posledních zpráv ale Poláci od svého záměru odstupují, protože na synchrotron nemohou zajistit finanční prostředky, které my bychom měli.

Naopak o synchrotron u nás projevily zájem další státy. Mám už pozitivní odpověď od Rakušanů. Určitě mají zájem o to, aby ve střední Evropě takovýto synchrotron byl. Brno je ideální, protože je kousek od Polska, kousek od Vídně. A nejnověji mám informace, že by o spolupráci měla zájem i Slovenská akademie věd. Velmi nás v tom podporuje i město Brno. CESLAB není projekt Akademie věd. My ho sice podáváme, ale přesahuje nejen akademii, nejen Brno, ale celou Českou republiku. Jeho význam sahá do celé Evropy.

Mirek Topolánek vás prý ujistil, že otázka výběru projektů ještě není uzvavřená. Ministerstvo školství ale už Evropské komisi své priority sdělilo. Jak tedy máme premiérovu ujištění rozumět?

Teď teprve začne vyjednávání. Projekt může podat každý, i když nemá vládní podporu, takže není nic rozhodnuto. Bude do toho mluvit také Evropská komise. Pan premiér samozřejmě nic neslíbil, ani nás nevyzval, abychom v tom pokračovali, ale řekl, že ta věc ještě není uzavřena a že dál bude jednat s panem ministrem Liškou. Možná to byla jenom těšínská jablíčka, nevím, ale na tom nezáleží. Prostě jsme se rozhodli, že zatím do CESLABu nějaké peníze dávat budeme, aby se projekt alespoň udržel v té fázi, že v něm bude možno pokračovat.

Jaké konkrétní kroky budete podnikat, abyste vybudování CESLABu prosadili?

Dokončíme školení pracovníků, kteří odjeli na synchrotron do Barcelony. Budeme pokračovat v geologickém průzkumu na brněnské Černovické terase. A samozřejmě budeme nadále lobovat za to, aby se to rozhodnutí znovu zvážilo.

Foto EPSIM 3D/JF Santarelli/Synchrotron Soleil, Karel Šanda, CESLAB

Čtěte dále

další zprávy