Kmenové buňky: jde to bez embryí i rizika rakoviny

02.03. 16:59 | Autor:

Ze spolupráce kanadských a britských vědců vzešla nová metoda přípravy kmenových buněk, z nichž je možno vypěstovat libovolné buňky lidského těla a využít je jako "náhradní díly" v boji s úrazy páteře a s prozatím neléčitelnými chorobami. Díky novému postupu není nutno "rozebírat" embrya ani pracovat s viry, které mohou způsobit rakovinu.

Kmenové buňky by v budoucnu mohly pomoci například po úrazu páteře, pacientům trpícím cukrovkou nebo Parkinsonovou chorobou. Hlavní směr výzkumu dnes směřuje k přípravě takzvaných embryonálních kmenových buněk z lidských embryí v raných fázích vývoje. Zárodky, z nichž se kmenové buňky získávají, při tomto procesu zahynou.

Vědci využívají embrya, která na klinikách asistované reprodukce zbyla po oplodnění ve zkumavce a která jsou stejně odsouzena k zániku, protože nebudou nikdy vnesena do matčiny dělohy. Především církve a křesťanské organizace však proti jejich využití protestují, protože podle jejich názoru lidská bytost vzniká už při splynutí vajíčka se spermií. "Rozebrání" embrya na kmenové buňky je tedy z tohoto úhlu pohledu eticky nepřípustné, protože je spojeno se smrtí člověka.

ČTĚTE TAKÉ: První test využití kmenových buněk u lidí dostal zelenou

Už více než rok se rozvíjí alternativní metoda tvorby kmenových buněk. Japonské a americké vědecké týmy objevily způsob, jak na kmenové buňky přeškolit dospělé tělní buňky, například z kůže.

ČTĚTE TAKÉ: Čeští vědci zvládli technologii náhrady kmenových buněk

Tento přístup přináší hned dvě výhody. Jednak se obejde bez embryí, jednak lze tímto způsobem připravit buňky geneticky totožné s buňkami pacientova těla. Nehrozí tedy, že je imunitní systém odmítne jako cizí. V případě embryonálních kmenových buněk by do nich bylo nutno klonováním vnést genetickou informaci pacienta, což metodu velmi komplikuje.

Přeškolení dospělých buněk lze dosáhnout pomocí čtveřice genů uměle vnesených do buněk. K tomu se dosud používaly upravené viry, které plnily funkci jakýchsi poslíčků. Jenomže jak viry, tak samotné vnesené geny mohou nastartovat rakovinné bujení. Nově popsaný postup toto nebezpečí odstraňuje.

Zapněte vypínač a ztraťte se!

Metodu vyvinuli vědci z výzkumného centra v kanadském Torontu a z univerzity ve skotském Edinburgu. Své výsledky včera publikovali on-line ve dvojici článků na stránkách odborného časopisu Nature.

Místo virů použili pro přenos genů do buněk podivuhodný krátký úsek DNA, původně objevený u hmyzu. Když k němu vědci připojili potřebnou čtveřici genů, vpašoval je do buněk podobně, jako to dříve dělaly viry. Celý proces je přitom vratný. Jakmile geny splní svůj úkol a donutí buňku k proměně, lze je opět odstranit. Výsledkem jsou buňky k nerozeznání podobné buňkám kmenovým, v nichž nejsou žádné cizí geny ani žádné známky po aktivitě virů.

Metoda zatím funguje v laboratorních podmínkách a mohou se objevit nejrůznější komplikace. Bylo by proto předčasné považovat problém s kmenovými buňkami za vyřešený. K testem na lidech a k praktickému využití je ještě dlouhá cesta.

Foto: profimedia.cz