Čtvrtstoletí českých médií. Díl první (1989–1993)

14.02. 17:03 | Autor: Michaela Zahrádková

Z deníku KSČ Rudé právo je dnes Právo. Slovo "Rudé" z názvu vypustilo až v roce 1995.

Tuzemská mediální scéna prošla od roku 1989 bouřlivým vývojem. V následujícím seriálu si připomeneme nejvýznamnější milníky v českých médiích za posledních takřka 25 let. Vzpomenete si ještě, jak se jmenoval první bulvární deník, kdy začala vysílat televize Nova nebo kdy Rudé právo ze svého názvu vypustilo slovo Rudé a přestalo být deníkem Komunistické strany Československa?

Před rokem 1989 bylo v Československu registrováno 722 titulů periodického tisku, existovala jediná Československá televize, která vysílala na dvou programech, a Československý rozhlas, který byl rozdělen na Český a Slovenský rozhlas. O tom, že existuje nějaký internet, vědělo jen několik zasvěcených a pojem digitální média ještě ani neexistoval. Pro srovnání: dnes v České republice vychází více jak patnáct set tištěných titulů, máme více jak dvacet televizních stanic, stovky rádií a dvě ze tří českých domácností mají alespoň jeden počítač s připojením k internetu.

Kde se vzal bulvár?
V roce 1990 byl založen dnes již neexistující politický bulvár Špígl a deník Expres, který se ale v samých začátcích neprezentoval jako bulvár. V roce 1991 však vstupuje na český trh Ringier s týdeníkem Českomoravský profit a v roce 1992 s bulvárním deníkem Blesk. Za jeho počátky stál Petr Schönfeld, který odešel z dnes již neexistujících Zemědělských novin. Se svou ideou se svěřil švýcarskému podnikateli Michaelu Ringierovi a Blesk založili podle jeho vlajkové lodi Blick 13. dubna 1992. V polovině devadesátých let začal Expres ubírat čtenáře Blesku, a proto ho Ringier koupil a ihned raději zastavil.

Rozdělení Československa
Do soukromých rukou se většina médií dostává až po rozdělení Československa v roce 1993. Stát si zachoval částečnou kontrolu pouze ve dvou společnostech s úzkým vztahem k médiím. Byl to bývalý monopolní distributor tisku Poštovní novinová služba (PNS) a Rudé právo, které slovo "Rudé" vypustilo z názvu až v roce 1995 (podtitul "Deník KSČ" byl odstraněn již v roce 1991).

V roce 1993 bylo v České republice 31 deníků, 168 týdeníků a 902 čtrnáctideníků či měsíčníků. Nejvíce prodaných titulů v roce 1993 měl Blesk (330 233 kusů), následovalo ho Rudé právo a MF Dnes. Oproti tomu zpravodajské deníky, jako byly Lidové noviny či Hospodářské noviny, snížily v tomto roce prodeje o desítky až stovky tisíc kusů. Některé zpravodajské deníky se pro zachování své existence v průběhu let přetransformovaly do bulvárních, jako například Večerník Praha, který od roku 2005 vycházel jako bulvární deník Šíp.

Rozmach časopisů, rozhlasu a televize
Prvním porevolučním časopisem byl Respekt, který vznikl již 18. listopadu 1989, tedy jen jeden den po začátku "sametové revoluce", a stal se prvním nezávislým zdrojem informací během této revoluce. Vznikl v bytě mluvčího Charty 77 Alexandra Vondry, spojením samizdatových časopisů Sport a Revolver Revue. Nejdříve se časopis jmenoval Informační servis, ale během roku 1990 se jeho název mění na Respekt, jehož první číslo oficiálně vychází 14. března 1990.

Roku 1990 vzniká další český významný týdeník Reflex, který od roku 1993 vydává také společnost Ringier. Časopis TÝDEN, jehož elektronickou podobu právě čtete, začal vycházet v roce 1994 a prvním šéfredaktorem byl Karel Hvížďala.

Československý rozhlas se rovněž změnil ze státního na veřejnoprávní. Po roce 1993 začalo fungovat šest stanic Českého rozhlasu a ještě se uvolnilo místo pro soukromé stanice. Prvním soukromým rádiem byla v roce 1990 Evropa 2. Celoplošné licence také získaly stanice Frekvence 1 a Rádio Alfa, které začaly vysílat na podzim roku 1993.

První českou komerční televizi byla TV Premiéra, která začala vysílat již v roce 1992 pro Prahu a střední Čechy, až o dva roky později se přejmenovala na Primu. O ní, o jejím vývoji, ale také o dalších televizních stanicích, které po roce 1993 vznikaly, se dočtete v příštím pokračování tohoto seriálu o historii medií.

Foto: ČTK , archiv

Autor: Michaela Zahrádková