Domácí oblečení, toto přesně ve mně na první pohled evokuje model Andrey Tögel Kalivodové a s ohledem na prostředí to tak pravděpodobně je. Chodí tak určitě část populace, jiní sahají po pohodlnější variantě se stylovými tepláky nebo šaty.

Co na to říci… Ano, určitě je model Radky Fišarové pohodlný, ale jednotlivé kousky prostě k sobě nejdou. Džínová bunda s napletenými rukávy je stylově již pár let mimo. Kalhoty jsou s ohledem na zvolenou obuv zbytečně volné. Příště doporučuji sáhnout po užších nohavicích.

Jan Dolanský vsadil na pohodovou kombinaci mikiny a kalhot. Barevně to celkem drží při sobě. Je ale stále diskutabilní přílišná neformálnost a boty, které by určitě potřebovaly více údržby.

Sázka Martiny Preissové na trochu etno notu v podobě trika není úplně šťastná. Minimálně bych jej alespoň trochu zastrčila do kalhot, aby se pomohlo postavě. Malinový kardigan má hezkou barvu, ale chtělo by to silnější materiál.

Natália Mykytenko se snaží být moderní a stylová, ale tento outfit není tak úplně ono. Černé kotníčkové boty ještě s džínami pochopím, ale osobně jsem nikdy nepochopila smysl svetrů s průstřihy na ramenou. Často to nedělá hezkou postavu, opticky rozšiřuje a smysluplnost tam také není.

Tereza Brodská zvolila v rámci dress codu neformální styl, ale naštěstí nešla do vyloženě volnočasové kombinace, ale sáhla po klasických džínách spolu s pěknými botami a doplnila je o světlý kardigan a vzorovanou šálu. Proč ne.