Hokejisté tápou ve tmě, kterou rozjasní finské blesky

24.02. 13:00 | Autor: Jan Fait

Všechno špatné bývá k něčemu dobré. Pokud čeští hokejisté věří na podobná rčení, do čtvrtfinálového boje s Finy by si toho měli vzít z předešlých duelů olympijského turnaje dostatek. Ve Vancouveru se jim zatím nedaří a seveřané jsou připravení toho využít.

Pramálo důvodů k radosti měl zatím Vladimír Růžička na západním pobřeží Kanady. Šťastná výhra se Slováky, prohra s Rusy a dvě utrápená vítězství s trpasličími Lotyši. Především pak poslední zápas, ve kterém byl český tým kousíček od vyřazení, svírá žaludek.

Češi se proti nejhoršímu týmu turnaje utápěli ve vlastní bezmoci. Osmifinále rozhodně nebylo dramatické tím, že by se Lotyši dokázali českému týmu vyrovnat v hokejovosti. Oni "jenom" více bruslili, více si věřili, více chtěli hrát hokej. Pro Růžičku alarmující zpráva.

Český národní tým bude spoléhat hlavně na Vokouna. Jeho tým to tentokrát ustál. Díky štěstí, Tomáši Vokounovi, štěstí, Davidu Krejčímu, štěstí... A ještě jednou velkému štěstí.

To měli sice i Lotyši, ale u nich se s ním při myšlenkách na dobrý výsledek muselo primárně počítat. Češi se na ně s podobnými soupeři spoléhat nesmějí.

A v utkání s Finy už vůbec ne. Co musí Jágr a spol. změnit, aby ve čtvrtfinále měli šanci?

ČTĚTE TAKÉ: Češi se protrápili do čtvrtfinále, Jágr citelně chyběl
Lotyšský horor. Růžička se neradoval, Jágr bude hrát

Přístup
Dát rychlé dva tři góly a pak zápas, jako tomu bylo s Lotyši, odbruslit? Hrát dobře část duelu, a v jeho většině pozorovat a nechat hrát soupeře, jako tomu bylo se Slováky a Rusy? To není cesta do olympijského semifinále, ale do hokejového pekla.

Fleischmann je typem dravého útočníka. Nejlepší hokejový turnaj historie, jak se tomu právě probíhajícímu přezdívá, vyžaduje plnou koncentraci po celý zápas. Stačí na chvíli polevit a je zle. Tomáš Vokoun sice dokazuje, že má formu jako hrom, ale zázraky ani on vyčarovat neumí.

Pohyb
Že český tým přebruslí Rusové a možná i ve čtvrtfinále Finové, s tím se dá tak trochu počítat. Ale že se něco podobného povede i Lotyšům, kteří si na rozdíl od českých hvězd zahrají NHL ve velké většině pouze na playstationu, z toho už bolí hlava nejen Růžičku.

Snad až na třetí útok mladíků bude právě pohyb po celém kluzišti hlavním bodem, který budou muset čeští hokejisté před zápasem o všechno změnit. Zaostávat o tolik za finskými blesky, pokud se nechtějí vzdát medailového snění, nemohou.

Důraz
Hokej musí bolet a není tím myšleno nechat se v plné rychlosti srazit ve středním pásmu Ovečkinem. Češi se málo tlačí do brankoviště. Úvod utkání s Lotyši sice naznačil změnu, ale šlo pouze o úvod, Lotyše a naznačení.

Čechům chybí důraz před oběma brankami, mnohem víc je pak patrná jeho absence před Vokounem. Většinu gólů dostali čeští hokejisté kvůli až pohostinské benevolentnosti vůči útočníkům soupeře, kteří si pár kroků od brakové čáry mohou dělat, co chtějí.

Zapomenout
Naznačili to Patrik Eliáš i David Krejčí. Na všechno, co bylo, je teď důležité zapomenout. Poučit se a vytěsnit myšlenky na chyby minulosti z hlavy. Čeští hokejisté si jak proti Slovákům, tak proti Rusům v určitých momentech dokázali, že na to mají. Až na to dokážou mít plných šedesát minut, otupí se finské blesky o české hromosvody. Pokud ne, napáchají smutné škody.