Poker a hloupé nápady českých zákonodárců

11.11. 08:00 | Autor: Jakub Kvasnička

Světla, křik. Všechny žetony na stole. "Tak pojď," říkám poslednímu přeživšímu frajerovi, který sedí vedle mě. Jde. Jde domů.

Moje karetní kombinace přebila jeho, jsem milionář! Raduji se, dávám pusu penězům, pak nějaké dívce, pak zase penězům. Jsem boháč! Díky pokeru. Liji na sebe šampaňské. Liji šampaňské na tu dívku. Směje se. Je hezká.

Křičím. Už se dotýkám všeho toho bohatství... a najednou v ruce místo peněz jen papírový kapesník, budík, z dívky pouhá vůně zmatené imaginace... Nemám rád ten ponurý moment zklamání, když zjistíte, že sen byl jen sen.

Jonathan Duhamel vyhrál 8,9 milionu dolarů v turnaji nejslavnějším a nejslovutnějším, v Main Eventu. Klukovi je třiadvacet, do konce života může děkovat kartám za časy pohody, které mu přinesou.

Poker ovládá svět svoji krásou, říznutou nekompromisní kontroverzí, která ho provází. Všechny ty filmy, kde si zlosynové vyndávají z kapes, bot a slipů nekonečný počet es, varovné příběhy zkrachovalců, jež poker zničil, finančně zruinoval, nekonečné diskuse o hazardním prvku úžasně adrenalinové hry... To vše tvoří zmutovaný obraz pokeru jako takového.

Vítěz Jonathan Duhamel. Již brzy možná dojde v Čechách na realizaci naprosto hloupého návrhu změny loterijního zákona, v němž je poker "plnohodnotná" hazardní hra, třeba stejně jako automaty či ruleta.

Vláda to již schválila a až ta blbost projde Poslaneckou sněmovnou, Senátem a prezidentem, stane se zákonem.

Důsledek: bude se moci hrát jen v kasinech, mimo ně bude poker nelegální. Důsledek důsledku: zavřou se pokerové kluby, které sdružují tisíce hráčů. A pokud budete hrát o peníze třeba v hospodě, můžete mít regulérní problém se zákonem.

Proč? Protože poker je prý hazard, jelikož štěstí převažuje nad uměním (smích).

Poker není o zmáčknutí tlačítka "auto start" a čekání na jokery, popřípadě alespoň co nejvíce citronů. Poker není vsazením na sedmičku a dychtivé kroucení hlavou v tempu již předem zmagnetizované kuličky. Poker je rozhodovací umění, ke kterému sice potřebujete špetku štěstí - ale to je přece trochu nutné v každém sportu. Kterýkoli pokerový hráč vám řekne: umění 80 procent, štěstí 20 procent.

Já toho umění bohužel moc nemám. Občas přiteče pár tisíc, avšak primárně jde o něco jiného - strašně mě to baví. Už devět let. A teď mám být dle zákona za gamblera? No tak!

Přijměte poker... Neoblékejte ho do karnevalových masek hracích automatů a falešných rulet. Ta skvělá hra si to nezaslouží. Vždyť i sny, které přináší, jsou tak krásné...

Autor: Jakub Kvasnička