Velký, nejen atletický problém?

29.08. 09:30 | Autor: Adam Kotrbatý

Dafne Schippersová - běloška, která porazila tmavé sprinterky.

Běloši porážejí na sprinterských tratích atlety tmavé pleti, až doteď považované za přírodou nejlépe vybavené běžce pro tyto tratě. Čínské chodkyně se na stadionu seberou, zmizí všem a vražedné tempo drží až do konce závodu. V horkém, dusném a smogem zamořeném Pekingu padají osobní, národní a kontinentální rekordy jak na běžícím pásu. Není to divné?

Holanďanka Dafne Schippersová našla spoustu nových fanoušků. Sympatická blondýnka převálcovala na trati 200 metrů všechny konkurentky a dokázala, že i bělošky dovedou vyhrát světové zlato ve sprintu. Na dvoustovce se tak stalo po dvanácti letech.

Kdo byla ta předchozí šťastná? Ruska Anastasia Kapačinská. V roce 2004 zvítězila na stejné trati i na halovém světovém šampionátu. A pak? Pak dostala dvouletý distanc za užívání anabolických steroidů a o halové zlato přišla.

Pojďme dál do historie. Píše se rok 1997 a na dvoustovce vítězí Ukrajinka Žanna Pintusevičová. V roce 2011, pět let po skončení kariéry, dostala trest za užívání nepovolených prostředků.

Pak musíme přeskočit další dva předcházející šampionáty, kde kralovala Jamajčanka Merlene Otteyová a dostáváme se do začátků konání mistrovství světa v atletice. Kdo vyhrál běh na 200 metrů v prvních třech letech? Byly to bělošky. Rok 1983 a Marita Kochová, 1987 a Silke Gladischová a konečně 1991 a Katrin Krabbeová. Všechno produkty východoněmecké školy. Té, která nechvalně proslula jedním z nejpropracovanějších a nejodpornějších státem řízených dopingových systémů.

"Není to úplně ideál, když v rozběhu běží dva kluci pod 44 sekund, to byste čekali spíš ve finále," prohlásil po nevydařeném rozběhu český čtvrtkař Pavel Maslák. Čas 45,16, který zaběhl, by na čtyřech z pěti posledních mistrovství znamenal umístění mezi 4. a 7. místem. Ne tak v Pekingu.

A pak je tu nejnovější případ. Čína. Ta sbírá medaile jak na běžícím pásu. Jedno zlato, čtyři stříbra, jeden bronz. Taková je dosavadní čínská bilance. Přitom právě Číňané nikdy mezi atletické velmoci nepatřili. O to podivnější je, že najednou dvě domácí chodkyně nasadí už na stadionu neakceptovatelné tempo a udrží ho až do cíle.

Tak mají silnou generaci, no a co? A že ostatní běhají rychle? Vývoj jde dopředu, jsou k dispozici lepší tretry, oblečení a v Pekingu je navíc nový povrch, jenž může být rychlejší. To jsou logické argumenty a těžko s nimi polemizovat. Ale zkusím to. Opravdu se vývoj od Moskvy 2013 posunul natolik, aby Justin Gatlin zaběhl nejlepší semifinálový čas všech šampionátů? Jak vám rychlý povrch pomůže ve vytrvalostním závodě, jehož převážná část se odehrává na silnici? A jak vám tohle všechno, co mají k dispozici i ostatní, pomůže, pokud jste geneticky znevýhodněn proti soupeři?

Jedině že byste geneticky znevýhodnění nebyli. Jedině že by vaše tělo produkovalo kyselinu mléčnou, která zahlcuje svaly a postupně ztěžuje vytrvalcům jejich počínání, trochu jinak. Lépe. Co kdyby bílí sprinteři mohli mít najednou stejně rychlá svalová vlákna jako jejich kolegové z Karibiku?

A tady to začíná být teprve zajímavé. Na olympijských hrách v Londýně šokovala svět teprve šestnáctiletá plavkyně Jie Š'-wen. Shodou okolností Číňanka. Plavala v určitých úsecích trati dokonce rychleji než muži. "Pokaždé když v plavání některá sportovkyně vypadala jako superžena, ukázalo se později, že dopovala. Orgány MOV by měly zjistit, zda se neděje něco neobvyklého, pokud jde o genetickou manipulaci," prohlásil poté šéf Americké plavecké trenérské asociace John Leonard.

Zapomeňte na anabolika, EPO a jiné dosud známé a lehce odhalitelné látky. Nová doba si žádá nové prostředky. Na předcházejících případech jsem se snažil doložit, proč letošní šampionát v atletice považuji za přinejmenším podezřelý a nedůvěryhodný. Jestli za neskutečnými výkony a přepisováním učebnic skutečně stojí genetický doping, však dokázat neumím. Neumí to zatím nikdo. I proto nikoho z výše zmiňovaných neobviňuji. Stále platí, že dokud jim není prokázána vina, jsou čistí. Pokud by ale na zde vyřčených obavách přeci jen něco bylo, ocitla by se nejen atletika, nýbrž celý sport, před problémem vskutku monstrózním.

Foto: ČTK/imago sportfotodienst/imago sportfotodienst

Autor: Adam Kotrbatý