Pneumatiková loterie. Proč Vettel nestačil na Hamiltona?

15.06. 13:00 | Autor: Tomáš Richtr

Sebastian Vettel prohrál pneumatikový souboj s Lewisem Hamiltonem.

Ferrari mělo vítězství při Velké ceně Kanady doslova v kapse. Sebastian Vettel předvedl raketový start ze třetího místa. Na víc totiž v kvalifikaci jeho vůz neměl a Vettel z něj vymáčkl možná více, než v něm bylo. Ale brilantní start vynesl Vettela na první místo v závodě už po několika metrech.

Od této chvíle už stačilo vlastně nevymýšlet nic extra, ve vhodnou chvíli přezout na povinnou žlutou sadu pneumatik a dojet do cíle. Problém tohoto scénáře spočívá v tom, že to víme teď. To jsme nevěděli během závodu. A nevěděli to ani Ferrari. A nakonec v této nepředvídatelnosti spočívá krása současného Grand Prix závodění.

Teploty v Kanadě byly o uplynulém víkendu nečekaně nízké. A i když Pirelli nechalo nominovat tři nejměkčí specifikace pneumatik (fialovou - nejměkčí, červenou - střední a žlutou - nejtvrdší), skoro to vypadalo, jako by se na každé z nich dala odjet celá délka závodu.

Mercedes má nejrychlejší auto, ale v závodě je náchylné ke kiksům. To dává šanci týmům Red Bull a Ferrari. Ale zejména Ferrari zatím neumělo těchto nabídnutých šancí využít, naopak je promarnilo. Hamilton a Rosberg spolu navíc znovu kolidovali (letos potřetí) a Hamilton měl problémy se spojkou podobné těm, které jej trápily v samotném úvodu sezony.

Závod tak vedl Sebastian Vettel, kterého stíhal Lewis Hamilton. V desátém kole shořel motor v mclarenu Jensona Buttona a ředitelství závodu aktivovalo režim virtuálního safety caru. To všechny vozy zpomalí na předepsanou rychlost a udržují si vzájemné rozestupy. Malé rychlosti závodu využilo Ferrari k tomu, aby z fialové posadila Vettela na červenou sadu. To automaticky znamenalo naplánovat ještě jeden pitstop, protože povinností bylo v Kanadě alespoň jednou nasadit žlutou sadu.

Důvod, proč ji Ferrari nenasadilo v tento moment, byl ten, že prostě nevěřilo v její výdrž až do cíle závodu. Naopak: rychlá kola na červené měkčí sadě měla za cíl Hamiltona rychle stáhnout a v závěru profitovat z čerstvé žluté sady.

Expert na formuli 1 Tomáš Richtr. Skvělý plán, až na to, že ona červená sada pneu fungovala téměř stejně dobře jako ta žlutá. A když si Hamilton dojel pro žlutou sadu ve 24. kole, splnil si i on svou povinnost. Že mu tato sada vydržela až do konce, byl příjemný bonus. A nebyl jediný. Dalším bonusem bylo to, že i když jeho pneu byly v závěrečném úseku závodu o 13 kol starší, fungovaly pořád dobře.
Byla to napínavá bitva až do konce, ale v posledních kolech se ukázalo, že Vettel prostě nemá šanci.

Podobné to bylo při Velké ceně Austrálie. Během přerušení závodu v důsledku havárie Fernanda Alonsa Ferrari nasadilo opět červené pneumatiky, i když jej čekala povinnost využít ještě žluté. Logiku to má, protože s využitím měkčích sad a většího počtu závodů se jedná o agresivní strategii, která je alternativním způsobem boje. Je ale riskantní a hlavně nefunguje v době, kdy pneumatiky mají daleko menší úroveň opotřebení, než se obecně očekává. Pro Kanadu tahle zkušenost z Austrálie Ferrari očividně nebyla dost.

Agresivní strategie totiž má ten aspekt, že jezdec klesne v určitých fázích závodů v pořadí dolů. A to je drahé, protože auto je ve skupině se soupeři pomalejší. Jedná se vlastně relativně o velké ztráty. Zdá se, že lépe funguje systém "zůstat na dráze i se starou sadou pneu, ale držet si pozici vepředu".

Ale aby agresivní strategie letos lépe fungovala, právě proto Pirelli představilo ultra-měkkou fialovou sadou pneumatik. Po zkušenostech z Monaka a Kanady, kdy ji Hamilton popsal "jen jako přebarvenou červenou sadu" je zřejmé, že Pirelli se opět nepovedl inženýrský záměr pracovat se životností pneumatik. Pravidla pro letošní rok byla extrémně zkomplikována, ale efekt to nepřineslo žádný.