Haškovo dilema: plivanec, nebo pokus o fotbalový převrat

17.09. 15:15 | Autor: Jakub Kvasnička

Vážně bych se nechtěl jmenovat Ivan Hašek a být stylizován do role zachránce českého fotbalu. Zatímco bych si užíval pohodového opalování při tréninku Al-Ahlí, které mě luxusně platí, neustále by mi zvonil telefon s jedinou otázkou: "A tak tedy - budete v červnu kandidovat na post předsedy ČMFS?" Řekl bych že nevím, já to nevím! A přesně tak také Hašek reaguje v rozhovorech pro média. Logicky.

Budou předčasné fotbalové volby, hurá. Sice jen o čtyři měsíce dřív (červen 2009), než by měly být ty řádné, ale alespoň něco. Smrad a zápach bahenního marastu, špinavých peněz a ještě špinavějších funkcionářů by se snad mohl rozmělnit pod závanem poctivosti nového vládnoucího aparátu, říkají si mnozí. A Hašek, to je v českém fotbale něco jako pstruh ve Vltavě - nevídaný jev. Říkají si mnozí.

Možná mají i pravdu. Je oblíbený, tenhle internacionál s právním vzděláním, který nesnáší Vlastimila Košťála. Právě chlapíka s blond hřívou, jenž pomalu ustupuje do fotbalového podzemí a je téměř jisté, že na červnové valné hromadě nebude kandidovat, má Hašek symbolicky vystřídat. Progresivní myslitel za starý kádr, jenž šmelí co může. Nuže vpřed! Říkají si mnozí.

Podporu má, ale nestačí to

Hašek se musí cítit moc dobře, říkají si mnozí. Jenže kdybych já byl jím, cítil bych úzkost, svrab, strach. Sice mě, spásného Ivana, chce laická i odborná veřejnost, ba co víc, dokonce i 42 zástupců fotbalových okresů, ale to nestačí, prostě ne.

Fotbalová vláda má celkem 202 členů rozdělených do dvou komor. Netřeba dodávat, že mezi většinou poslanců míče kopaného a dosavadním bahenním vedením svazu v čele s Pavlem Mokrým a Jaroslavem Vackem existují vazby, které jsou k nezpřetrhání. Nejdou zničit. Kluci se mají rádi, já na bráchu, brácha na mě, ten na bratrance, strejdu, máme co jsme chtěli, ty dostaneš hlasy.

Pavel Mokrý a Jaroslav Vacek - vydrží? Je to nepřehledné seskupení názorů lidí, kteří si navzájem vyhoví. Hašek moc dobře ví, že je stále zamotán v pavučině nekonečných lobby. Musí shánět, pořizovat, slibovat. Jinak nemá šanci. Kolem něj se motají opoziční muži, jejichž samozvaným vůdcem je Jiří Kubíček, pán Moravy.

Takže i Hašek už teď v podstatě zapadá do toho hnusně logického systému ČMFS, tedy - správní lidé přinesou hlasy, já pak musím přinést správným lidem spokojenost. Kulantně řečeno. To je česká demokracie. A neplatí to jen pro sport.

Bude "Mokrým 2"?

Teď už zbývá vyřešit poslední morální dilema. Kdybych já byl Ivanem Haškem, udělalo by se mi z toho všeho vážně špatně, možná bych si i odplivl, zůstal v Al-Ahlí a věnoval se trénování za krásné petrodolary.

Jenže Ivanem Haškem je Ivan Hašek. Řešení je na něm. Buď se bude muset stát "Mokrým 2", žebrat o hlasy, dělat si zvláštní profesní infrastrukturu s vědomím, že takovou moc, jakou by chtěl, asi mít nikdy nebude. Nebo jen sondovat situaci, nevnucovat se, zjistit, že to asi nemá cenu, že pověstní oponenti-dlouhoprsťáci jsou z obliga, v pohodě. Vykašlat se na to. Opalovat se u moře. Na písku.

V bahně ať se válí ti staří dobří.

Foto: ČTK

Autor: Jakub Kvasnička