Hrozný mráz a Vánoce v Antarktidě. Jaroš míří za Korunou světa

Korunu Himálaje už má, teď se snaží o tu světovou. Radek Jaroš chce zdolat nejvyšší vrcholy všech kontinentů a zapsat se tak mezi lidi, kteří vlastní pomyslnou Korunu světa. Nejbližším cílem je Mount Vinson, vrchol zamrzlé Antarktidy.

Když se vrátil Radek Jaroš na konci července roku 2014 do České republiky, mohl se pyšnit něčím, co žádný Čech nikdy nedokázal. Zdolal všech 14 osmitisícovek bez použití kyslíku a získal tak Korunu Himálaje. O pár let později si jako cíl vytyčil i Korunu světa, a tak 13. prosince odlétá na Antarktidu, kde bude usilovat o vrchol Mount Vinson, který se tyčí ve výšce 4892 metrů.

Ještě před několika lety tvrdil, že Koruna světa je malým cílem. A nejen kvůli výšce. Poté si ale uvědomil, že je to skvělá možnost k procestování světa a poznání nových kultur, nových hor. Už zdolal nejvyšší hory čtyř kontinentů a od zapsání mezi pár jedinců, kteří zdolali všechny osmitisícovky a získali Korunu světa, ho dělí poslední tři vrcholy. Mout Vinson, Kilimandžáro a Aconcagua, nejvyšší vrchol Jižní Ameriky.

Jak se budete dostávat na Antarktidu?

Letíme přes Chile, přes hlavní město Santiago a po časové aklimatizaci se 19. přesouváme na Antarktidu speciálním letadlem, které je jako jediné schopné přistát na tamním letišti. Budeme totiž přistávat na čistém ledu.

Jak vypadá cesta do základního tábora?

Naštěstí je poblíž základního tábora malé letiště, kam se letadlem přesuneme. Odtamtud ale už půjdeme pěšky a všechno vybavení si potáhneme za sebou na saních.

Kdy zhruba budete stát na vrcholu Mount Vinsonu?

Na vylezení máme zhruba deset dnů. Jedeme v šestičlenném týmu, a pokud se vše povede, bude to jen pár dnů po příletu. Navíc poblíž je ještě druhá nejvyšší hora Antarktidy, na které bylo údajně jenom pár expedic, tak si vylezeme možná i tam.

Říká se, že je na Antarktidě spousta nepojmenovaných vrcholů, které je možné zdolat a jakkoliv pojmenovat. Neláká vás to?

Teď uplynulo deset let od toho, co jsem byl na expedici Altaj Cimrman, kdy jsme pojmenovali bezejmennou horu na Sibiři po Járovi Cimrmanovi. O podobné možnosti na Antarktidě nevím, ale byla by legrace pojmenovat nějaký kopec jako Hora krále Jaroše. Popravdě jsem nad tím neuvažoval, ale asi bych ho když tak nepojmenoval po sobě. Možná zase po Cimrmanovi. Určitě teď mám brouka v hlavě.

Když už budete na Antarktidě, máte v plánu i cestu na jižní pól?

Jižní pól v plánu byl, ale vzhledem k ceně, za kterou je toto místo dosažitelné, což je další milion, jsme to odpískali. Dobrodružství táhnout saně tak daleko na pól, to není pro mě. Nejsem polárník, jsem horolezec. Představa, že táhnu sáně stovky kilometrů a koukám před sebe na nic, mě vůbec neláká.

Jaké problémy vás můžou na cestě potkat?

Právě probíhá arktické léto, takže bude neustále svítit slunce. Poprvé si na expedici neberu čelovku. Dostal jsem ale speciální brýle pro olympioniky, které mají kvůli změně času a lepší aklimatizaci po přesunech. Takže dostanu brýle, abych mohl v klidu spát.

Berete si s sebou i nějaké jiné speciální vybavení?

Nic speciálního. Beru to, co jsem používal v Himálaji.

Máte ke svému vybavení i citový vztah, nebo je na každou expedici měníte za nové?

K některým věcem mám hluboký vztah. Oblečení měním za nové, i když už osvědčené, ale potáhnu s sebou cepíny, které nebudou mít na Antarktidě opodstatnění. Jsou to krátké technické cepíny na těžké výstupy v ledu. Bral jsem si je i nesmyslně na osmitisícovky, kam nepatří, takže se mnou už hodně nacestovaly.

Strávíte Vánoce na Antarktidě. Jak si to představujete?

Strašně se na to těším. Vánoce v Česku už mě nebaví a několik let přemlouvám rodinu, abychom strávili Štědrý den na horách. Letos je tam strávím aspoň já. Navíc já si už ježíška udělal a nadělil jsem si nové běžky. Spal s nimi v posteli! To je taková moje úchylka.

Jak probíhá pro člověka, který byl tolikrát v Himálaji, aklimatizace na takovéto hory?

Předpokládám, že tam nebude žádný problém s výškou. Budeme se pohybovat asi ve dvou tisících metrech, takže tam bude cestou nahoru rozdíl dvou kilometrů. Spíše se budeme muset aklimatizovat na teploty a jiné prostředí. Zíma bude daleko větší než v Nepálu, navíc to bude suchá zima, se kterou nemám zkušenost, takže to ani nedokážu říct

Kdy bude projekt Koruny světa uzavřen?

Těžko říct. Čeká mě ještě nejvyšší vrchol Afriky, Jižní Ameriky a dobrovolně vrchol Oceánie. Do toho všeho ale vstupuje ještě další věc. S největší pravděpodobností budu natáčet film o Koruně Himálaje, a tak svět odložím na chvíli stranou kvůli dotáčení záběrů v nejvyšším pohoří světa. Takže minimálně za dva roky.

Cesta za Korunou světa

Mt. Everest (8848 m)

Základ na Korunu světa byl položen už v roce 1998, kdy Jaroš nepomýšlel ani na Korunu Himálaje. O Everest se pokoušel už při své první návštěvě v roce 1994, ale kvůli nepříznivému počasí se musel otočit ve výšce 7300 metrů. Na nejvyšší bod planety se postavil až 19. května 1998 a společně s Vladimírem Noskem byli teprve třináctým a čtrnáctým člověkem, kteří zdolali Mount Everest ze severní strany bez použití kyslíkových přístrojů nebo výškových šerpů.

Denali (6190 m)

Hora Denali, dříve Mount McKinley, byla Radkem pokořena v roce 2016. Expedice se uskutečnila od 17. května do 22. června, na konci lezecké sezony. Se svým osvědčeným parťákem Petrem Maškem si místo aklimatizace vyběhli na Mont Blanc, který je někdy brán jako nejvyšší bod Evropy (Radkem zdolán již v roce 1998). Plány se musely kvůli tragické události, kdy při pokusu o výstup zahynul český horolezec z jiné výpravy, mírně měnit, ale 31. května 2016 si Jaroš mohl ze seznamu odškrtnout druhou horu.

Elbrus (5642 m)

Koruna světa není tak náročná jako himálajská, a tak si Radek k výstupům dává ještě nějakou přidanou hodnotu. U Elbrusu šlo o způsob dopravy do základního tábora. Radek Jaroš cestu totiž absolvoval na kole z Nového Města na Moravě. Přes dvanáct zemí se dostal do Ruska, kde vylezl na vrchol Kavkazu, a cestou dolů si ještě odběhl na východní vrchol Elbrusu, aby pokořil oba vrcholky kopce sopečného původu.

Mt. Kosciuzsko (2228 m)

Letět do Austrálie kvůli kopci, který má 2228 metrů skoro nemá cenu, a tak Radek vyrazil i na extrémní závod na horských kolech Crocodile Trophy, který je označován za nejdelší a nejtěžší MTB dobrodružství na světě. Osmidenní závod v unikátních podmínkách mění postupně cíle závodníků ze slova vyhrát na slovo dojet. Zvláště když vás provázejí technické problémy jako Radka. Kromě drsnosti závodu byl Radek překvapen ještě jednou věcí. Zimou. Ani ta ale nezhatila plány na Mt. Kosciuzsko. Místo plahočení se po sjezdovce zvolil pohodlnější cestu lanovkou do nejvýše položené restaurace, od které šlapal ve sněhu osm kilometrů k vrcholu. Ničím to ale jeho výkon nesnižuje. A nic to nemění na tom, že si na konci srpna zapsal doposud poslední vrchol v seznamu Koruny světa.

Čtěte dále

další zprávy