Architekti úspěchu. Pět postav, které dotáhly St. Louis k titulu

Hokej je týmový sport, ale vždy se najde někdo, kdo vyčnívá. Pojďme se poohlédnout za sezonou St. Louis Blues a vyjmenovat pět opor, které zásadně přispěli k tomu, že z nejhoršího celku NHL se stal šampion.

Jordan Binnington

Začneme v brance. Žádný tým totiž nemůže pomýšlet na úspěch, pokud nemá jistotu mezi tyčemi. Blues ji letos dlouho hledali, nakonec ji našli. Sezonu začínal jako dvojka na farmě, dokonce šel chvíli hostovat na farmu Bostonu, tedy finálového soupeře. Ten si ho však nenechal a opět dělal náhradníka. A tak se Binnigton vrátil zpět do St. Louis.

Tam využil prosincové krize v brankovišti. Jednička Allen dělal kiksy a pouštěl mnoho branek. Náhradník Chad Johnson odešel a jednička farmy Ville Husso nevykazoval tak dobré výkony. Když se Blues nacházeli na posledním místě NHL, neměli co ztratit. Do branky zkusili strčit pětadvacetiletého gólmana. Bingo!

"Jordan je nejlepším brankářem v lize od té doby, co do ní vstoupil," přiznala týmová předsezonní jednička. Ve 32 zápasech měl procentuální úspěšnost zákroků na čísle 92,7. Při tom pobíral nováčkovský plat 650 tisíc dolarů. A je ještě nominován na nováčka roku.

Reakce Binnigtona, když Patrick Maroon gólem z druhého prodloužení zajistil St. Louis postup do konferenčního finále:

alright guys, it's the gif you've all been waiting for:

the extremely passionate reaction from jordan binnington after pat maroon scores in double overtime to send the blues to the western conference final ... pic.twitter.com/vcXQpbnboP

- Cristiano Simonetta (@CMS_74_) 8. května 2019

Binnigton je známý kliďas. Po internetu kolují videa, jak "slaví" postup do konferenčního finále nebo jak na lavičce přihlíží gólu z prodloužení z finále proti Bostonu a nehne ani brvou. Díky tomu byl spoluhráči i fanoušky několikrát dobírán. Ale takový on  prostě je.

Nothing like the bench reaction to a #StanleyCup Final overtime goal. pic.twitter.com/XBpJHZrj9p

- NHL GIFs (@NHLGIFs) 30. května 2019

Alex Pietrangelo

Opora na modré čáře. Devětadvacetiletý Kanaďan byl nejvytěžovanějším hráčem Blues jak v základní části, tak v play-off. Jedná se o nesmírně všestranného obránce, který umí zahrát v rovnovážném počtu, v oslabení i v přesilovce. Jeho přítomnost na ledě byla pro jeho spoluhráče po celou sezonu klíčová.

I když nemá žádná zázračná čísla, v základní části za 71 zápasů 41 bodů, v play-off za 26 utkání 19 bodů, tak jeho kouzlo tkví právě v univerzálnosti. Jako bonus si připsal vítězný gól ze sedmého duelu proti Bostonu. Nebýt jeho, svěřenci Craiga Berubeho by na Stanley Cup nedosáhli.

Vladimir Tarasenko

Ruský snajpr, jenž to dokázal. Tarasenko je kanonýr, který má nasbíráno v pěti po sobě jdoucích sezonách více než 30 gólů. Přes to mu bylo dlouho vyčítáno, že v play-off uvadá a tým přesnými zásahy netáhne.

Až do letoška. V šestadvaceti zápasech vyřazovací fáze nasázel 11 gólů a stal se třetím nejlepším střelcem nadstavby. I když ve finálové sérii tolik nezářil, jeho rychlé a šikovné ruce často připravovaly situace pro ostatní.

Ryan O´Reilly

Ten byl naopak ve finále vidět ze všech nejvíc! Zasloužený vítěz Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off NHL. Osmadvacetiletý bojovník dokázal v posledních čtyřech finálových zápasech proti Bostonu pokaždé skórovat, čímž navázal na 34 let starý počin Waynea Gretzkého.

Navíc se v druhém kole proti Dallasu zranil a zbytek play-off odehrál s naprasklým žebrem. Ani to ho nezastavilo. "Pár zápasů bylo těžkých, ale jakmile se do toho opřete, ovládne vás adrenalin a ničeho si nevšimnete," prohlásil skromně.  

O tom, jakou prožívá pohádku, svědčí fakt, že ještě loni patřil do nejhorší organizace v NHL. Do Blues přišel z Buffala výměnou za českého hokejistu Vladimíra Sobotku, Patrika Berglunda, Tageho Thompsona a dva vysoké výběry v draftu. Risk se vyplatil. Vousatý rváč dovedl St. Louis k titulu hned v první sezoně v novém působišti.

Craig Berube

Obrovské překvapení. Bývalý hokejový bitkař, který v jedné sezoně nasbíral i přes 300 trestných minut, se stal trenérem vítěze Stanley Cupu. V trenérské roli se bývalému hráči NHL, který má sezonní maximum na 18 bodech, až nevěřícně daří.

Mužstvo přebral jako asistent po vyhazovu Mikea Yea, jenž skončil loni v listopadu. Po konci ročníku už nejspíše nebude dočasný hlavní kouč, jak oficiálně začínal. Týmu se chopil, když byl na dně celé ligy. Pod ním St. Louis vyhrálo 30 ze 45 utkání a dokázalo proklouznout do play-off.

Kandidát na trenéra roku zamíchal se sestavou vždy, když bylo potřeba. Sáhl do ni za stavu 2:2 na zápasy v sérii proti Winnipegu, nakonec Blues postoupili v poměru 4:2. Sáhnul do ni proti Dallasu, Blues postoupili 4:3. A vůbec mu nevadilo, že do rozjetých vyřazovacích bojů nasadí mladíka, jenž má za sebou sotva půl roku v NHL. Ten mladík, Sammy Blais, nakonec dal gól a svým mladickým entuziasmem strhl celou kabinu.

Nelze opomenout ani jeho emotivní projevy, které často unikají na sociální sítě. Své svěřence nabádá hlavně k tomu, ať si zápas užijí, protože žádná podobná jízda už přijít nemusí. "On i jeho tým si vytvořili úžasný vztah s hráči a nastavili jim jasnou cestu," řekl o něm klubový prezident a generální manažer Blues Doug Armstrong.

St. Louis má za sebou krásnou pohádku, která se povede maximálně jednou za život. Nyní je čeká sladká odměna v podobě oslav, kterou si jistě náležitě užijí. 

Čtěte dále

další zprávy