Liberecký šéf Syrovátko: Hokej je láska, až pak díra na peníze

Je na něm pořád vidět, že kdysi hrával hokej. Petr Syrovátko, spolumajitel stavební společnosti Syner, krčí svými širokými rameny: "Byznys by pořád mohl být lepší. Od krize rosteme, ale nejsladší časy jsou pryč. Zatím," říká muž, jehož firma zároveň vlastní úspěšný hokejový tým Bílí Tygři Liberec.

Hokej je vaším největším koníčkem, společnost Syner vlastní tým Bílí Tygři Liberec, mistra extraligy. Sport v Česku je velká černá díra, kolik do toho ročně nasypete?

V tomhle musím hluboce poděkovat a smeknout před parťákem Ing. Jiřím Urbanem, který mou lásku k tomuhle sportu respektuje, ač není zrovna hokejový nadšenec. I když - ten titul ho samozřejmě pohltil, jako všechny Liberečáky. Radoval se, užil si to. K té černé díře: my to nesmíme nazývat prodělkem. Platí, že český hokej je závislý na sponzorech, majitelích a donátorech. Jen fotbal může díky pohárům vygenerovat větší příjem odjinud.

A kolik to stojí vás?

Roční rozpočet Bílých Tygrů je 130 milionů korun. 60 milionů dávají generální partneři Syner a Home Credit. 40 milionů se posbírává od dalších menších sponzorů, které hokej baví a zaplaťpánbůh za ně. A 20 milionů je ze vstupného od lidí a merchandisingu. Zbytek jsou televizní práva a další příjmy.

Petr Syrovátko (49)

Spolumajitel stavební společnosti Syner, která patří mezi 100 nejvýznamnějších firem v Česku. Na českém trhu je od roku 1991, Petr Syrovátko ji založil společně s Jiřím Urbanem, oba jí mají rozdělenou víceméně půl na půl. Syner zároveň vlastní hokejový tým HC Bílí Tygři. Syrovátko je prezidentem klubu.

Za merchandising vás chválí celá extraliga, inspiraci jste našli v NHL. Čím to je, že je vaše celková image možná nejprogresivnější ze všech hokejových klubů v Česku?

Když jsme dělali před lety logo Bílých Tygrů, ptal jsem se na prodané věci. Výsledek - tři trička a osm čepic. Dnes prodáme za 5,5 milionu korun za rok. To je srovnatelné s fotbalovou Slavií, Spartou, brněnskou Kometou. Rok co rok se snažíme dostávat do lidí nové věci. Samozřejmě, nikdy na tom nebudeme jako třeba v západních fotbalových soutěžích, kde prodáte tolik dresů Ronalda, že vám to v podstatě na toho Ronalda vydělá... Ale snažíme se, máme svoji cestu, krok za krokem, a je to lepší a lepší.

Kvůli ekonomickým podmínkám jste společně se Spartou a Třincem udělali velkou televizní revoluci, za kterou vás ostatní hodně kritizovali. Nepodepsali jste kolektivní smlouvu a od roku 2018 budete jen a výhradně v 02 TV. Proč? Není to vzhledem k současnému pokrytí domácností touhle televizí trochu riziko?

Je to velmi diskutovaná a pro spoustu lidí zvláštní novinka. Musíme to vidět v širších souvislostech. My, jakožto majitelé hokejových klubů, jsme se už asi před šesti lety snažili o změny, které by přinesly více peněz do českého hokeje. Od roku 1994 dostává každý klub od společnosti BPA stejný příděl peněz z televizních práv, něco kolem 7,5 milionu korun. Postupně jsme chtěli najít jiné řešení, připravovali jsme výběrová řízení na novou agenturu. To se nepovedlo. Teď se dostala do finančních problémů BPA pana Charouze, což vyřešil Tipsport tak, že ji koupil. Vstoupil do toho s tím, že všech čtrnáct klubů bude mít zároveň podepsaný dodatek od roku 2018 do roku 2023. Za stejných podmínek jako v roce 1993, snad jen s příplatkem 300 tisíc za sezonu! Což je pro mě naprosto nepřijatelné. Obvolával jsem asi sedm klubů. Daly mi za pravdu. Tipsport zároveň slíbil, že kdo to podepíše, dostane v lednu 5 milionů a tím doplacenou sezonu. Hlad klubů po penězích zvítězil: Hele, oni mi dají příští týden pět melounů, to podepíšu, co bude potom, to je jedno, ale alespoň něco. A tak se jedenáct klubů podepsalo pod tuto smlouvu. My ne.

Tak jste se prostě trhli a šli na O2. Nabídla vám lepší podmínky, předpokládám.

Ano. Samozřejmě.

Řádově o kolik procent?

Bylo to významné.

Takže miliony?

Ano. Jsem přesvědčený, že tento komerční sport, stejně jako fotbal, není na západ od nás v žádné veřejnoprávní televizi zadarmo, a proto má svoji cenu. Na veřejnoprávní televizi komerční sport nepatří! Ať se za to platí. Zvažoval jsem vámi zmiňované pokrytí i to, že partneři mohou namítat, že nebudou vidět. Ale bavíme se o roku 2018. O2 TV je razantní, určitě bude růst.

Jenže všichni vás teď za to naopak kritizují. Tedy ti, kteří zůstali u BPA a na ČT Sport.

Na posledním zasedání Asociace profesionálních klubů byla dlouhá diskuse oponentů, co jsme to udělali, že jsme to vždy jen komplikovali, že netáhneme za jedno lano. Nehájíme prý zájmy ligy, jdeme vlastní cestou. My jednoduše odpověděli na to, že u nás hokej necháme vyhnít až do doby, kdy bude absolutně bez peněz. Po letech jsme našli někoho, kdo nám dal odpovídající cenu.

Jakou roli sehrál Tipsport?

Obchodní, Tipsport jednal naprosto pragmaticky. Dostál všem závazkům agentury BPA. Vratislav Randa, majitel Tipsportu, se kterým jsem jednal, vše vyhodnotil citlivě a já ho chápu. Věděl, že se kluby většinově nevzbouří. A tak jsme se, Sparta, Třinec a my, dohodli a od roku 2018 budou naše domácí zápasy na 02.

Mě na českém hokeji stejně nejvíce štvou ty reklamy na ledě. Je tohle třeba první krok k jejich vymizení?

Mě taky štvou. Máte pravdu. Proč nejsou v NHL? Protože si pomůžou všemi příjmy tak, že je na led dávat nemusejí. Jenže my se tady nikdy nespojíme. Nebo možná spojíme. Až bude ještě hůř. Měl by vládnout rozum. A ne emoce.

Už jsme mluvili o tom, že velkou inspirací Bílých Tygrů jsou vyspělé organizace v NHL. Na zápasy například jezdíte v oblecích, to byl váš nápad?

Ano, inspirujeme se venku, jak to vypadá v tom velkém hokeji. Proč vymýšlet vymyšlené. Vše jsem okoukal v NHL a přeložil do češtiny.

Jak jste k tomu došel?

Nejdříve se tam musíte dostat, někdo vám musí otevřít dveře - a vy pak musíte otevřít oči. A pusu. Samozřejmě, nic v NHL není dogma, také oni jdou cestou zkoušek, chyb. I my jsme nějaké udělali. Ale snažíme se je minimalizovat.

No, trenéra Filipa Pešána tam teď máte už potřetí. Nejdříve to měl těžké, pískalo se na něho, že prý je protekční synek... Nyní se mu s Bílými Tygry zadařilo a vy jste minulou sezonu zválcovali extraligu.

Filip si užil svoje. Je Liberečák, vyrostl tady, odmalinka, od žáků. První jeho trénování bylo dočasné, pak tři roky asistoval Jirkovi Kalousovi, následně byl asistent Mariana Jelínka. Toho v sezoně nahradil, přičemž dostal polorozbitý, mentálně narušený mančaft. Plnil roli záchranáře, lidi na něho pískali. A teď si to všechno vychutnal.

Naprosto revolučně jste změnili přístup k hokejovému tréninku a obrátili ho naruby. Může za to progresivní fyzioterapeut Aleš Pařez. Co vlastně s týmem udělal?

Je to jiný přístup k tělu. S respektováním aktivity, kterou trénujete. Cyklista není schopen hrát hokej. Cyklistika je o výdrži, mentální nastavení máte na dlouhou trať. Šetříte sílu, nevíte, jestli za tři hodiny nepřijde velký kopec. Tady kloubíte dvacet minut hokeje, protože ti nejlepší hráči hrají 20, 25 minut. Takže víte, že za třicet minut stoprocentního tréninku dáváte hráči celý zápas. Probíhaly obrovské změny v akčnosti, výbušnosti. Spousta činek. A základ: posílení vnitřního stabilizačního systému. Tedy zpevnění břicha, jako když sedíte na kánoi. Ta se s vámi houpe, je nestabilní a vy potřebujete zpevnit. Když máte silný vnitřek břicha, tak si neurvete tříslo, vše totiž máte spojené. Souvisí s tím i možnost daleko lepšího dýchání, má to vlastně blízko i k józe, částečně smíchané se silou. A samozřejmě, ohromně důležitým prvkem je i strava. Mladý Dominik Lakatoš si vždycky ráno koupil dvě makové buchty, fantu a colu. Když to Aleš Pařez viděl, tak myslel, že ho zastřelí.

Mimochodem, máte Aleše Pařeze i pro sebe? Byznys jede, hodně práce, takový šikovný chlápek se hodí, ne?

Osobní hodiny mi nedává, ale některé věci jsme samozřejmě konzultovali. Mě furt něco bolí. Jedno rameno, druhé rameno, pak loket. Je to takový můj sen, že se o mě jednou bude starat naplno. Ale Tygři mají přednost. Já přesně dělám všechno špatně - když už mám konečně čas, vlétím do posilovny nebo na kolo a tam se jen nesystematicky zničím.

Vy sám jste za Liberec odmalička hrál, ale pak jste skončil. Proč?

Zjednodušeně - asi jsem na to neměl. A kdybych to chtěl rozvést, protože se o tom občas bavíme ve stylu "kde jsem mohla být, kdybych si tě nevzala" - tak u nás to je stejné, protože my jsme měli s manželkou už v osmnácti letech dceru. Potřeboval jsem vydělávat. Hokej mi dával jen radost.

Skončil jste v juniorské extralize, že?

Ano. Hrával jsem centra. Nikdo jsme tam neměli samozřejmě ani korunu, bavíme se o roce 1985. Proto jsem šel do práce. A po revoluci jsme s kolegou Jiřím Urbanem koupili první míchačku. A vznikl Syner.

Vyhrajete s Bílými Tygry zase titul?

My v to doufáme.

Neláká vás fotbal? Slovan Liberec je dlouhodobě v české špičce, jeden čas se spekulovalo, že kolem klubu kroužíte...

Ne, já jsem bytostně hokejista. To není na pořadu dne. Ale Ludvíka Karla (majitel klubu, pozn. red.) v Liberci obdivuji. Za relativně rozumné peníze to dělá skvěle. Zatímco Slovan měl velké úspěchy, my o nich v našem klubu jen dlouho snili. Tak jsem rád, že jsme se tomu fotbalu teď trochu vyrovnali.

Čtěte dále

další zprávy