Zlaté míče nám nepřejí, stěžují si Francouzi

04.12. 11:00 | Autor: Stanislav Hrabě

Zlatý míč vyhrál chorvatský záložník Luka Modrić.

Neprestižnější fotbalovou anketu Zlatý míč vymysleli (konkrétně časopis France Football), organizují ji, ale nabyli dojmu, že jsou záměrně odstrkováni. Francouzi si opakovaně stěžují, že jejich hráči jsou v ní přehlíženi. A výsledky letošního ročníku, kdy se reprezentace s přehledem stala v Rusku mistry světa, ale trofej nikdo ze zlatých hochů nezískal, jejich rozladění znovu nabudily.

Přehled 'nespravedlností' , jak to cítí Francouzi, je poměrně široký. Některé vznikly na základě zhrzeného vlastenectví, další zní logicky.

1986 - Michel Platini

Tři roky vládne rodák z Nancy anketě (1983-1985), v roce 1984 dovedl svou vlast k titulu mistrů Evropy, když v závěrečné fázi vstřelil v pěti zápasech devět (!) gólů. A očekává se další jeho triumf, který má doložit na mistrovství světa v Mexiku. Francii dovede přes Brazílii do semifinále, konečné třetí místo je skvělé, ale zlato to není. To leští Argentina, ale božský Diego Maradona být volen nemůže, neboť není Evropan. Platini se tak těší na další poctu. Je mu ale odepřena, už byl na trůnu dlouho a unavuje. Vítězí nečekaně ukrajinský útočník týmu SSSR Igor Bělanov, přestože doma je králem jeho kolega Alexandr Zavarov. Rozhodují tři góly proti Belgii, třebaže nakonec Sovětský svaz prohrává 3:4. Ukázal ovšem něco, co nikdo nečekal. Na rozdíl od Platiniho, ten zklamal, přestože byl mnohem výraznější. Ale měl ukázat víc.

2000 - Zinedine Zidane

Invenční fotbalista s berberskými kořeny už jeden Zlatý míč má za rok 1998, kdy dovedl Francii k prvnímu titulu mistrů světa a ve finále vstřelil do sítě Brazílie dva góly. Další kolektivní úspěch si připisuje na mistrovství Evropy, kde Francie nemá konkurenci. V semifinále vyřazuje Portugalsko, v jehož dresu září Luis Figo. A ten Zidanemu nakonec bere Zlatý míč a odstrkuje ho na druhé místo. Zidane si však může za to i sám. V Lize mistrů krátce před uzavřením hlasování udeřil hlavou v dresu Juventusu Turín německého obránce Jochena Kientze do obličeje a způsobil mu otřes mozku. Pokyny pro členy poroty jsou jasné: hodnotí se i chování hráče. Figo byl bez poskvrny.

2013 - Franck Ribéry

Ďábel s jizvou na tváři měl úžasný rok. S Bayernem Mnichov vyhrál, co mohl, včetně Ligy mistrů a Superpoháru, který se hrál v Praze v Edenu. S naprostou převahou zvítězil v anketě německého časopisu Kicker a UEFA o nejlepšího fotbalistu Evropy. Na světě ovšem neuspěl. Tehdy byl Zlatý míč spojen s obdobnou anketou FIFA a zkorumpovaný předseda Joseph Blatter, bývalý hokejista, pracoval marketingově nesmlouvavě. Potřeboval krasavce, kteří každý den zaplňují televizní šoty gólovými zásahy. K nim Ribéry nepatřil. Předstihli ho Ronaldo i Messi. "Vím, že mi úspěch někdo nepřál," povzdechl si Ribéry.

2016 - Antoine Griezmann

Stal se nejlepším střelcem mistrovství Evropy, dovedl tým do finále. V něm Francie podlehla s notným přispěním anglického rozhodčího Marka Clattenburga nefavorizovanému Portugalsku 0:1. Jeho hvězda Ronaldo ovšem na šampionátu moc nepředvedl, ve finále odstoupil pro zranění už ve 25. minutě. Ale společně s Lionelem Messim udivovali střeleckými koncerty a jedno bylo, v jakých soutěžích. Oba Griezmanna v anketě přeskočili.

2018 - Antoine Griezmann

A je to tu opět. Nejlepší střelec vítězného francouzského týmu na mistrovství světa v Rusku, kanonýr Atlética Madrid, s nímž dobývá Evropskou ligu, pomýšlí oprávněně na poctu. "Jedině on si Zlatý míč zaslouží," shodují se odborníci. Chorvatský záložník Luca Modrić je však emotivnější. Vyhrává s Realem Ligu mistrů a nikomu nijak nevadí, že královský klub byl přes Paris Saint-Germain, Juventus Turín, Bayern Mnichov i ve finále FC Liverpool protažen chybujícími rozhodčími. Chorvatskou reprezentaci ale dovádí až do finále, je před ním zvolen nejlepším hráčem turnaje, přestože jasně vládne Francii, což potvrzuje i ve finále, kde jsou Chorvati (včetně Modriče) skoro nedůstojným soupeřem. Ale na to se už zřetel nebere. Griezmann končí opět třetí.

Foto: ČTK/AP/Christophe Ena

Autor: Stanislav Hrabě