Z flamendra znovu osobností. Baroš kritizuje poprávu

08.04. 06:30 | Autor: Tomáš Haisl

Českou ligu nazval žumpou, mluví o korupci. Situace v nejvyšší tuzemské soutěži a pravidelné přehmaty rozhodčích ho pořádně čílí. Milan Baroš volá po změně fotbalového prostředí v Česku. Ještě zajímavější je však proměna samotného bývalého reprezentanta.

S Liverpoolem vyhrál Ligu mistrů, stal se nejlepším střelcem Eura 2004, dlouhé roky byl útočníkem číslo jedna české reprezentace, za kterou nasázel úctyhodných 41 gólů. Minimálně stejně jako na skvělé výkony a úchvatné branky se však vzpomíná také na množství jeho průšvihů.

Divoké večírky, rozpory se spoluhráči i trenéry, pokuta za ďábelsky rychlou jízdu či močení na veřejnosti. Hvězdná kariéra rodáka z Valašského Meziříčí je vskutku bohatě protkána různými excesy z fotbalového hřiště i mimo něj. Tady je jen stručný výčet afér Milana Baroše:

Červenec 2006: Při bujaré pitce je bulvárními fotografy přistižen, jak polonahý tančí s kondomem na hlavě.

Duben 2007: Coby hráč Lyonu se ve francouzské lize postaral o pořádný skandál, když si před útočníkem tmavé pleti Mbiou ucpává nos a demonstrativně mává rukou. Dostává třízápasový trest.

Listopad 2007: Na dálnici při cestě do Lyonu jede se svým ferrari rychlostí 271 kilometrů za hodinu. Pokořuje tak francouzský rychlostní rekord a přichází o řidičák.

Duben 2009: Po prohrané kvalifikaci se Slovenskem někteří reprezentanti v jedné pražské restauraci řádí do ranních hodin. Podle bulváru k mejdanu přizvali i prostitutky. A mezi partičkou fotbalových hříšníků tehdy nemůže chybět ani Baroš.

Prosinec 2010: Při angažmá v Galatasarayi je přistižen, jak v nočních hodinách močí na istanbulské ulici. Vyfasoval tučnou pokutu.

Miláček davů a hrdina z Eura 2004 se dostává do nemilosti fotbalové veřejnosti. Také vlivem slabších výkonů, ale zejména kvůli aférám. O žádném reprezentantovi se v souvislosti s průšvihy nikdy nepsalo víc. Poslední rok v národním týmu je na hřišti vypískáván. Stává se "nepolepšitelnou" fotbalovou primadonou s nálepkou flamendra a vděčným tématem bulváru. S novináři vede válku, chová se arogantně, odmítá mluvit do médií.

Střih. Rok 2013. Baroš se poprvé vrací do mateřského Baníku. A jako by se po dlouhých zahraničních štacích vracel úplně jiný člověk. Ochotně si povídá s novináři, mluví o tom, jak chce milovanému klubu pomoci. Symbolický plat 20 tisíc korun měsíčně věnuje na mládež Baníku. A Ostravě v jarních bojích pomáhá k záchraně v nejvyšší soutěži.

Definitivně se pak do Baníku vrací na podzim roku 2014. Je hlavní hvězdou domácí ligy. Znovu zaplňuje stránky deníků, tentokrát už však ne jako flamendr. Průšvihy jsou minulostí. Divoké období má za sebou. Vyzrál, z fotbalového rošťáka se stává respektovaná osobnost.

Pozornost na sebe Baroš upoutává už zase jen na hřišti. Tedy ne tak úplně. Od svého návratu se hodně hlasitě pouští do kritiky poměrů v českém fotbalovém prostředí. Za nic se neschovává, nebojí se mluvit na rovinu. A jeho slova dávají smysl.

Naposledy se pořádně pustil do rozhodčích po víkendovém zápase s vedoucí Plzní (0:2), ve kterém sudí napáchali hned několik chyb na obě strany. "Toto je víc, než korupce," napsal na svém twitterovém účtu. "Moc tady nepíšu. Ale prosím, vychovávejte své děti k tomu, aby byl sport sportem, a ne tou žumpou, co tady ve fotbale teď máme," dodal následně.

Fanoušky pak dokonce vyzval k jakési revoluci proti dvojici Dagmar Damková, Roman Berbr, která (ne)oficiálně šéfuje ligovým sudím. "Pojďme cinkat klíčema za Dášu a za Berbra, můžeme to změnit. Já tomu věřím!"

Má pravdu. Aby česká liga ještě více neztrácela na už tak klesajícím renomé, musí se poměry uvnitř prostě změnit. Rozhodčí se sice kritizují na celém světě, ale v Česku je to takřka každodenním tématem. Výsledkem je, že se po každém ligovém kole více než o fantastických akcích a krásných gólech pravidelně hovoří o tom, jak některý ze sudích hrubě ovlivnil zápas. A to je přece strašná škoda.

Foto: ČTK

Autor: Tomáš Haisl