Zabereme, vyhrajeme. Rosický chce repete finské sauny

Nejednou se potvrdilo, že česká reprezentace dokáže pořádně zabrat, až když ji teče do bot, respektive do kopaček. Tak je tomu právě teď a tak tomu bylo i před šesti lety. Jen místo Litvy cestovali Češi do Finska. Tehdy výjimečný duel zvládli. Uspějí i tentokrát?

Máme tu další z řady "zápasů o všechno". Už v úterý čeká českou reprezentaci veledůležitý kvalifikační duel v Litvě. V prvním vzájemném zápase Češi loni v září překvapivě prohráli 0:1, nyní myslí na vítěznou odplatu.

"Jedeme tam s jasným cílem – vyhrát. Pokud se nám to podaří, věřím, že postoupíme," tvrdí Tomáš Rosický. Představa Skotů vítězících nad Španěly se totiž zdá téměř fantasmagorická.

Podobná slova volil kapitán české reprezentace i téměř na den přesně před šesti lety. Psal se 12. říjen 2005, kdy se Češi střetli v posledním zápase kvalifikace s Finskem. Tehdy bojovali o baráž na mistrovství světa 2006. Museli vyhrát a také vyhráli. Z finské fotbalové sauny v Helsinkách si odvezli výhru 3:0, když se trefil Tomáš Jun, Tomáš Rosický a Marek Heinz. Následně si Češi v baráži poradili s Norskem dvakrát 1:0 a slavili postup na šampionát.

Místo tréninku, říše rostlin

V podobný scénář věří Rosický a spol. i nyní. "Když se podíváte na nedávnou historii tohohle týmu, tak na neúspěch dokázal vždy zareagovat pozitivním výkonem," říká Rosický. Jako příklad slouží vzpomínka na výhru 1:0 se Skotskem loni v říjnu, která přišla po zmíněné ostudě s Litvou.

"A ve Finsku jsme to také zvládli, tak proč ne teď," připomíná Rosický výhru z kvalifikace na MS 2006, kterou si ze současného výběru pamatuje jen čtveřice Čech, Baroš, Pospěch a právě Rosický.

Tehdy šlo českému fotbalu o světový šampionát. S méně zkušenými hráči proto pochopitelně cloumala nervozita. Tíživé myšlenky na klíčový zápas s Finy ale kouč Karel Brückner dokázal rozehnat překvapivou změnou programu. Místo tradičního protahování či "mazlení" s balonem vyrazili hráči v den zápasu na prohlídku nedaleké botanické zahrady.

Malé rozptýlení by možná nebylo od věci ani nyní, pane Bílku. Třeba by to pak v Litvě skončilo stejně skvěle jako kdysi ve Finsku.

Čtěte dále

další zprávy