Slovensko – Česko 2:2. Remíza Afriku nepřibližuje

05.09. 22:25 | Autor: Jakub Kvasnička | Aktualizováno: 05.09. 22:35

Remíza, která Afriku spíše oddaluje, než přibližuje. Češi sice předvedli na Slovensku dobrý výkon, ale v krásném zápase nedokázali vyhrát. Stav 2:2 potvrzuje aktuální fotbalové rozložení sourozeneckých zemí - zatímco Slováci mají mistrovství světa blízko, Češi musejí po zbytek kvalifikace doufat v několik šťastných shod okolností...

ZÁPAS JSME SLEDOVALI ON-LINE - ZDE

Když postupně zněly hymny, které kdysi bývaly jednou (bez nových veršů ve slovenské části), nabíhala husí kůže. Emotivní chvíle podpořili sami fanoušci, kteří si po národních písních navzájem zatleskali.

Ale pak už šly dobré vztahy stranou. Hřiště se rozdunělo pod mohutným řevem ztrouchnivělých tribun na Tehelném poli.

Ryk mohl brzy ustat. Alespoň ten slovenský. Minuta a půl pryč - a Jaroslav Plašil se poprvé drží za hlavu. Z přímého kopu pěknou střelou protahuje slovenského gólmana Jána Muchu. Pomocí několika standardních situací přichází tuzemský orkán.

Zápas o všechno měl tempo jako hrom. Nasazení, tvrdost, rychlost. Češi byli lepší, další šanci měl po chybě Jána Ďurici záložník Daniel Pudil. Míč mu pěkně skákal, z voleje ale mířil doprostřed, kde byl opět Mucha.

ZNÁMKUJTE: jak se vám líbil výkon českých fotbalistů - ZDE
ČTĚTE TAKÉ: Expert Straka: Měli jsme nastoupit se dvěma hroty od začátku

Chyběla myšlenka v záloze

Z té chvilkové české euforie nevzniklo potřebné třepotání sítě, hra postupně odplula doprostřed pole. Češi se snažili držet míč, avšak jejich hra postrádala invenci ve finální fázi. Slováci chytře číhali, nikam se nehnali. Ale když už se hnali, Čechy prohnali.

Ukazovali, že rychlost a hbitost jsou vlastnosti, které rozhodně nepostrádají. Nejvíce kouzlil mladičký talent z Manchesteru City Vladimír Weiss, syn slovenského trenéra. Vždy když měl míč, stával se rozmazaně kmitající šmouhou. Rychlostí a šikovností dělal Čechům problémy. Weissovy nebezpečné centry však neměly zakončovatele, většinou proletěly, či se odrazily. Jen jednou z vápna střílel Ján Ďurica - těsně vedle.

Štajner: křídlo bez křídel

To vše sledoval na tribuně Tomáš Rosický. Sbormistr se nechopil dirigování, prostě to nešlo. V útoku pobíhal osamocený navrátilec Jan Koller, ale měl málo míčů. Občas jen bezmocně létal vzduchem. Když pak v 55. minutě dobrý obr střídal, vztekle nakopl láhev, jež doletěla až na hřiště...

ČTĚTE TAKÉ: Nešťastný Koller: Nemám na to, v reprezentaci končím

Nejhorším hráčem však byl do té chvíle někdo jiný. Jiří Štajner. Pomalé křídlo bez křídel, neschopný přesné přihrávky. A když už měl těsně před koncem poločasu šanci - nedal. Z deseti metrů mířil po rohovém kopu vedle. Ale šlo to. Češi nebyli tím útrpně trapným týmem, jenž hloupě ztrácel v předešlých bojích o Afriku. Chtěli dát gól, pokusit se.

Gólová soap opera

Hodina pryč. Slováci se zrovna vymaňují z dalších minut českého tlaku. Skvělý Vladimír Weiss posílá míč na Roberta Vitteka. Ten uniká po straně, centruje... A míč v nedůrazném sevření českých obránců trefuje Stanislav Šesták. Slovensko vede 1:0.

Tehelné pole v euforii. Češi klopí hlavy k zemi. Musejí dát gól. Alespoň jeden. Musí. Chvíli jsou opaření, odolávají slovenskému bláznovství, jež vytváří řvoucí stadion. Šanci má Hamšík, pak ještě jednu... trefuje protihráče, pak střílí těsně nad... Oddych.

Následně přichází svlažení bratislavské radosti. Střídající Necid přiťukne Štajnerovi, ten chytře (ve svém prvním světlém okamžiku) najde Daniela Pudila, jenž je úplně, dočista sám - a vyrovnává na 1:1.

Jenže africká naděje netrvá dlouho. Poté, co Jaroslav Plašil zcela zbytečně zatahuje Radoslava Zabavníka v pokutovém území, píská sudí Övrebö penaltu. Jednoznačnou, jasnou. Marek Hamšík se z puntíku nemýlí - 2:1. Dnes to prostě bude slovenský večer, jakoby pak bouřlivým gestem dokazoval. Za přehnané oslavy dostal žlutou kartu. Osudnou, jak se pak ukázalo...

Afrika není blíž

Za chvíli totiž záložník Neapole neudržel nervy. Fauloval, následné protesty nic nezmohly - druhá žlutá, červená - vyloučení.

Češi se dostávají do brutálního tlaku. Každý slovenský odkop, nákop, je oceněn bouřlivým aplausem bratislavského publika. Množství standardních situací vrcholí rohem Jaroslava Plašila a šťastným vyrovnáním Milana Baroše!

2:2, šest minut do konce. Češi mají o jednoho hráče víc. A chuť po vítězství. Jenže poslední centry, poslední tlak, už se ztrácí v bezmoci. Češi odvážejí z horké Bratislavy „jen" bod.

ČTĚTE TAKÉ: Čech měl spadeno na muže v černém. Plašil nemluvil

Foto: Robert Sedmík

Autor: Jakub Kvasnička