Lháři a podvodníci. Fotbal odkopává morální dilema

Mistrovství světa ve lhaní. Jeden z alternativních názvů fotbalového šampionátu v Jižní Africe. Určité normalizované způsoby chování při hře navštívily v osmifinálových zápasech i JAR a fanoušek jen může přemýšlet, zda jsou zkrátka "normalizované" a zda by se třeba zachoval stejně.

Italové snižují proti Slovensku na 2:3, záložník Quagliarella si jde pro míč do branky, vytrhává ho z ruky gólmanovi Muchovi, ten nepatrně máchne rukou, přičemž se Itala nedotkne - jenže následuje holčičí pád a pláč a ukazování rozhodčímu na obličej "jak moc to bolí". Quagliarella přitom nemůže nic cítit. Je to trapné.

ČTĚTE TAKÉ: Blatter se omluvil Anglii: Je třeba mluvit o videu
                        Nejen Anglie pláče. Rozhodčím spílá i ukřivděné Mexiko
                        Skandál, trapas. Smutná Anglie běsní a útočí na FIFA

Simulace, zlo fotbalu. Michel Bastos utíká po lajně v zápase s Chile, je mírně sražen, protihráč jej trochu plácne rukou, Bastos okamžitě teatrálně padá a ukazuje rozhodčímu, že má "bebí" na rtu a teče mu z něj asi i krev, nebo co... (neteče).

Bohužel, asi je třeba zvyknout si na artisty, fotbalové paničky, které "lžou" pádem či následujícími procesy jako válení a ublížená pantomima jakožto iniciování vážnosti v případech rozhodně nevážných.

A podobně mluví Tévez. "Vím, že nepřiznat ofsajd ode mě bylo sobecké, ale když sudí řeknou, že je to v pořádku a gól platí, tak je to dobré pro mě a pro můj tým."

Situace se navíc omylem objevila na obřích obrazovkách stadionu - tím více byla argentinská radost trapná. "Byli jsme přesvědčeni, že to sudí neuzná. Ale uznal," dodal autor gólové přihrávky Lionel Messi. Ani nejlepšího fotbalistu světa morální dilemata netrápí.

Protože velké zápasy jsou moc důležité na to, aby v nich byla pravda. Thierry Henry, irský nepřítel z baráže, by mohl vyprávět své. "Upřímně řečeno, byla to ruka. Ale při zápase to bylo na rozhodčím. Já jsem to zahrál a on to dovolil. To je otázka pro něj," odmítal zodpovědnost za skutečnost, že přímo na hřišti gentlemansky neuznal neregulérnost gólu, kterým postoupila Francie na šampionát (kde následně shořela v neshodách).

Nic se nestalo. Alespoň pro Neuera

A když německý brankář Manuel Neuer "chytil" neuznaný gól Franka Lamparda, dělal jako by nic. Výborný herecký výkon. S nevinnou samozřejmostí chytl do rukou míč, který se odrazil půl metru za čáru, rozhlédl se, kde má spoluhráče, a balon vykopl.

"Hned jsem věděl, že to byl gól," připomíná zatím největší skandál mistrovství. "Snažil jsem se ale vůbec nereagovat na rozhodčího, nevšímat si ho. Vzal jsem míč a soustředil se jen na hru," vysvětloval pak Neuer. "Uvědomil jsem si, že to bylo za čárou. Ale řekl jsem si, že nejlepší bude, když budu dělat jako že nic. To byl nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak oklamat rozhodčího, aby si myslel, že to za čárou nebylo," vyprávěl v pohodě Neuer.

Jak by asi zápas dopadl, kdyby německý gólman branku přiznal a v tu chvíli nabuzená Anglie srovnala na 2:2? A byla by argentinská cesta přes Mexiko tak snadná v případě, že by Tévez frajersky odmítl úvodní gól? Dokázala by Brazílie v základní skupině porazit KLDR, kdyby nedal Luis Fabiano před gólem "dvojitou ruku" (kterou viděli všichni, jen Fabiano ji nepřiznal ani po zápase)?

Těžko říct. Dějiny mistrovství by pak vypadaly třeba úplně jinak. Jenže pro gentlemanství, osobnostní výjimečnost a doklad krásy fair play není ve fotbale místo. A upřímně, bez kudrlinek - kdo z vás by se přiznal?

Foto: ČTK

Čtěte dále

další zprávy