Gerrardovy fotbalové vrásky

20.06. 11:00 | Autor: Marek Táborský

Vrásky na čele Stevena Gerrarda v plné kráse.

Na prvořadou klubovou trofej čeká už pěknou řádku let. Pokud by se však vyhlašovala cena pro největšího smolaře sezony, titul by měl v kapse. Anglický záložník Steven Gerrard je letos synonymem fotbalového smutku.

A může být ještě hůř. Pokud na brazilské pláži Copacabana nevykope v písku bájný meč Excalibur a čaroděj Merlin, převtělený do trenéra Roye Hodgsona, nepřivolá fotbalový zázrak, bude moct zamířit po zpackané sezoně k plastickému chirurgovi. Diagnóza? Pokročilá vrásčitost.

Pokud se zeptáte typického muže, čím jej zaujme Steven Gerrard, nejspíš vypálí: skvělý technik, vůdce, lídr, fotbalová ikona. Fotbalem nepoznamenaná žena nejspíš pozitivně zhodnotí klukovský kukuč, nesmělý úsměv... A pak ty vrásky. Hodně vrásek.

U běžných smrtelníků nabývají vlivem špatné životosprávy, mají je kuřáci i lidé se zálibou v pití alkoholických nápojů. To ale není Gerrardův případ. Dalším faktorem může být stres. A jsme doma.

Tým kapitána Stevena Gerrarda na mistrovství světa nezískal zatím jediný bod. Záložník Liverpoolu za svou kariéru nezažil mnoho radostných momentů, které by mu jeho svraštělé čelo vytáhly stejně, jako to dokáží plastičtí chirurgové u některých českých normalizačních zpěvaček. Každého fanouška Liverpoolu zahřeje u srdce vzpomínka na slavné vítězství v Lize mistrů. Ale to bylo v roce 2005, devět let zpátky ve fotbalové historii.

Úlevu čelních svalů si Gerrard prožil také u triumfů v FA Cupu, Ligovém poháru... Jenže u jedné z největších person anglické kopané by toho člověk čekal víc. Reprezentace Albionu, kolébky fotbalu, čeká na úspěch od roku 1966. Liverpoolský tým, někdejší vládce Anglie, už dlouhých 24 let. I kvůli Gerrardovi, nutno dodat.

I největší obdivovatelé čtyřiatřicetiletého sympaťáka musí uznat, že Gerrardovi to v závěru sezony prostě nejde. Všichni mají před očima ukázkový námaz na gól Chelsea, nejspíš zlomový moment, kvůli kterému Liverpool přišel o vysněný mistrovský pohár. Proti Itálii se trápil společně s dalšími tahouny. Nečekaně kazil spoustu přihrávek.

Další kiks pak přišel v nejhorší možnou dobu. Míč odevzdal Luisi Suarézovi, kamarádovi z Liverpoolu, který po nevydařené sezoně plakal na jeho rameni. Tentokrát se radoval a Gerrardovy vrásky opět oblétly svět. Klesající tendence Gerrardovy formy dostala svou pečeť.

Je těžké vinit z neúspěchu právě Gerrarda. Má všechno, co by správný fotbalista a lídr měl mít. Chybí mu jediné - kousíček štístka, které mu v roce 2005 mohl v Liverpoolu předat pověstný klikař Vladimír Šmicer.

Právě na pořádnou dávku fotbalové štěstí musí nyní hráči Anglie spoléhat, aby neskončili stejně neslavně, jako úřadující mistři světa ze Španělska. V posledním duelu proti Kostarice musí dát co nejvíce gólů. A věřit, že právě v pátek večer Italové středoamerický tým přejedou. Borcům z Apeninského poloostrova pak musí držet palce i v závěrečném kole proti Uruguayi.

V jiném případě Anglie na šampionátu končí a kapitán Gerrard se bude muset zodpovídat drsným otázkám nesmlouvavých ostrovních novinářů. Nikdo by se pak nemohl divit, že by měl před prahem čtyřicátých narozenin "Stevie-G" stejně svraštělé čelo jako kdejaký osmdesátiletý kmet.

Foto: ČTK/PA/Nick Potts, ČTK/imago sportfotodienst

Autor: Marek Táborský