Kalouskovský úděl Romana Berbra

23.05. 12:15 | Autor: Lukáš Seidl

Vládce fotbalového zákulisí Roman Berbr.

Už několikrát se zdálo, že český fotbal dosedl až na samotné dno bažiny trapnosti, poslední dny ale znovu ukazují, že taková meta pro tuzemskou kopanou neexistuje. Podivné machinace během víkendových zápasů v nižších soutěžích napsaly další neuvěřitelnou kapitolu kulaté tragikomedie. A potvrdily, že jakékoliv naděje na české fotbalové vyléčení jsou zavřeny v žaláři, jehož pevné mříže podle všeho tvoří promyšlené mafiánské praktiky, kamarádšofty a zhoubná touha po moci. A jeden z jeho klíčníků, protřelý šíbr Roman Berbr, "bezmocné lůze" vzkazuje: "Kdo má špatné pocity, ať se odstěhuje."

O poslední záchrannou misi se chtěla pokusit šéfka odvolací a revizní komise Markéta Haindlová, jež měla být při červnové volbě předsedy FAČR protikandidátkou dosavadního bosse Miroslava Pelty. Mladá ambiciózní právnička ale nakonec pochopila, že její smělé plány nemají proti chapadlům mocné fotbalové chobotnice šanci.

"Neobstála jsem, získala jsem pouze devět statečných. Sledujte jejich budoucí osudy, neboť u řady z nich již v době, kdy nominace měly být pouze v obálce na Strahově, došlo k rychlým represím," napsala v prohlášení Haindlová.

Kluby, které se za ni postavily, pak o víkendu potkal pořádný "kartáč". Kvarteto jejích podporovatelů - Roudné, Převýšov, Nové Strašecí a Doubravka - skončilo s neúprosnou bilancí: tři prohry, jeden nedohraný zápas, deset vyloučených hráčů.

Markéta Haindlová boj o křeslo šéfa FAČR nakonec vzdala. Podle informací deníku Sport bylo hodně divoko především v Rokycanech, kam přijelo Roudné. Těsně před zápasem byla totiž odvolána trojice německých sudích a na jejich místo nominováni čeští rozhodčí, kteří pak hostující tým nekompromisně zařízli. Roudné dostalo tři červené karty a zápas se vůbec nedohrál.

Zástupci vykartovaných klubů mají přitom jasno: za víkendovým "potrestáním" sympatizantů Haindlové stojí západočeský šíbr Roman Berbr. Mocný fotbalový vládce a životní partner šéfky sudích Dagmar Damkové.

Stejně jako při podzimní aféře, o jejíž hlavní roli se postarala pověstná kabela sparťanského bosse Daniela Křetínského, čekal i teď mikrosvět českého fotbalu na vysvětlení. Zatímco tehdy deklaroval Miroslav Pelta své zdrcení, které později vyšumělo v moři mlhavých prohlášení protikorupční policie, teď se zdá, že by mohlo být aspoň trochu veselo. Principál cirkusu podivných praktik Roman Berbr se totiž stylizoval do role ministra financí Miroslava Kalouska.

"Já jsem ve fotbale jako Kalousek. S ním spojují všechno špatné ve vládě, se mnou zase ve fotbale," řekl Sportu. Ano, opravdu to nemá jednoduché. Sám pomýšlí v červnových volbách na funkci místopředsedy, k tomu horečně sháněl hlasy pro Peltu. A pro dobro českého fotbalu rýsuje nejrůznější strategie.

Předseda FAČR Miroslav Pelta. A Berbrova poslední idea je vskutku grandiózní: "Pocity klubů nejsou moje starost. Tak ať se odstěhují někam jinam. Když mají špatné pocity, ať tady nehrají," vzkázal klubům "víkendové čistky".

Místopředseda, kterému jsou ukradené osudy klubů? Pro budoucnost českého fotbalu další terno! Není se ale čemu divit. Jestli se totiž Berbr zhlédl v Kalouskovi, je jeho chování vlastně pochopitelné.

Právě ministr financí se totiž ostře postavil proti ostravské podpoře Baníku, nelíbila se mu ani myšlenka spolupořadatelství Eura 2020 v Praze. A poslancům zatrhl politický fotbálek v Soči. Jenže zatímco Kalouskovu fotbalovou odtažitost lze ještě chápat vzhledem k děravé státní kase, Berbrovo přehlížení klubů je jenom dalším důkazem jeho touhy po moci.

Nepohodlní ven, poslušná "lůza" může zůstat. Tak by mohlo znít hlavní a svrchované pravidlo Berbrovy fotbalové republiky, jejíž základy vlivný šíbr buduje úspěšně už několik let.

Ti, které tahle podívaná už štve, mají ale zřejmě jedinou možnost. Vypnout Peltu s Berbrem a zapnout PlayStation. Virtuální kopaná je mafiánských praktik ještě (snad) ušetřena. A až budete nominovat hráče, vybírat kluby a snažit se oslabit soupeře, možná zažijete odlesk toho, co hltají oba dva bossové ve velkém. Moc, které se nelze nasytit - nevyléčitelnou nemoc českého fotbalu.

Foto: Karel Šanda, Robert Sedmík, Profimedia

Autor: Lukáš Seidl