Věřím, že se Dukla zachrání, říká její majitel Petr Paukner

Sedm zápasů, nula bodů, odvolaný trenér. Dukla Praha se nachází ve složité situaci, mnozí ji už odespali. Ne ovšem majitel podnikatel Petr Paukner. Pracuje na posílení kádru a zároveň odkrývá, proč do klubu nevstoupil bohatý arabský partner.

Věříte, že se Dukla zachrání?

Nejsem prognostikem, ale věřím. A dělám pro to všechno, což se projevilo v posledních změnách v hráčském kádru i na trenérské lavičce. A pokud bude potřeba, dojde k posilování mužstva i v zimním přestupovém období.

Hodně vašemu optimismu napomáhá, že v novém modelu sestupuje přímo jen poslední, další dva čeká baráž se zástupci druhé ligy?

Myslím si, že ano, ale neupínám se k tomu. Mně bylo jasné, že po sedmi zápasech s nulovým bodovým ziskem bylo potřeba provést rychlé změny, které se nakonec týkaly i trenéra.

Dukla při posledním sestupu v ročníku 1993/1994 vytvořila rekord, když ze třiceti zápasů vyhrála jediný. Teď má nový: sedm porážek v úvodu za sebou. Co říkáte na tento další zápis do kronik?

Latinské přísloví říká - historia est magistra vitae, tedy historie je učitelkou života. Ale pro mě je poučné, že je to za jiných podmínek. Po prvním zápase, porážce doma s mistrem Plzní (1:3), se zdálo, že mužstvo nebude na tom tak špatně, hrálo docela dobře. Jde tedy o psychickou záležitost, aby se kluci chytli. Bylo potřeba kádr doplnit o jedince, kteří se v této situaci nezhroutí, což se snad podařilo. Proto věřím, že se Dukla zachrání.

Rozhodl jste se vstoupit do této odborné záležitosti sám, nebo jste byl vyzván?

Vadilo mi, jak nepovedené přestupy se v poslední době dělaly. Vím, že jsou tu lidské a hlavně finanční limity, ale je třeba dlouhodobě sledovat hráče, i když se nakonec z pěti udělají dva nebo jeden. To se nedařilo. Strategická myšlenka, na níž jsem se shodl s novým trenérem Romanem Skuhravým, zůstává: budovat tým s mladými hráči. Ale další generace musejí být zastoupeny. Dukla by však měla být schopná jednou za rok dobře prodat jednoho či dva hráče a vychovávat další. Ale už nesmíme dělat chyby, které jsme dělali, tedy brát hráče, kteří se neuplatní.

Proč posílení kádru nenastalo dříve? Koncepčně v přestupním termínu, aby se nové tváře daly zabudovat do mužstva.

Chtěli jsme, ale došlo k nepříjemnosti, že do klubu nevstoupil nový partner, který by ho ekonomicky posílil.

Nebylo trochu naivní čekat, jestli to dopadne?

Když máte notářsky uzavřenou dohodu, nový partner z Arabských emirátů už vám radí, kterého vybrat trenéra, a pak cukne, je to komplikované. Stalo se tak 8. června, přitom dohodnuto všechno bylo koncem února, což poskytovalo bohatě času na přípravu na nový ročník. Jejich koncept byl naprosto věrohodný, stál za ním bývalý ředitel Leicesteru, který zastupoval nesmírně bohatou skupinu z Abú Dabí . Nebyli to žádní nazdárci či naivové. Působili velice přesvědčivě. Jejich cesta byla, že sem budou chodit nadějní hráči z Afriky a Balkánu, doplní se českými a Dukla je bude zahřívat pro další kariéru. Nechtěl jsem novým majitelům na jaře do vytváření nového týmu zasahovat a staral jsem se o to, aby se Dukla zachránila.

Máte vysvětlení, proč od už podepsané dohody ustoupili?

Nemám a už po tom ani nepátrám. Měli svého zástupce, možná selhal on, nevím.

Ve hře byl ovšem i německý zájemce. Proč ten nebyl přijatelný?

Slýchávám, že kdyby přišel, byl by dostatek všeho a situace byla jiná. To neodpovídá pravdě a nevím kdo tyto fámy šíří a vadí mi to, protože je to zavádějící a zkreslující. My společně s potencionálním německým investorem jednáme a já vidím zájem z jejich strany o klub. Mám ale zásadní podmínky, které jsou pro Duklu důležité a to je finanční zajištění. Samozřejmě bych musel za své akcie dostat alespoň minimální částku peněz, protože když jsem Duklu za symbolickou částku kupoval, tak byla mínus 100 milionů a nyní je sanovaná a rozpočtově vyrovnaná, ale zdůrazňuji, že mnou požadovaná částka za akcie je zlomkem toho, co jsem do Dukly vložil. Žádné peníze však zatím nepřišly. Pokud by však k tomu mělo dojít, rád s novým investorem budu spolupracovat.

Mám tomu rozumět tak, že Duklu nenecháte padnout?

Když budu chtít, vystoupím z ní ze dne na den, to je to nejjednodušší. A ona zůstane bez jakýchkoli prostředků. Mojí chybou bylo, že jsem Duklu nekontroloval jako jiné své investice. Nemohu připustit, aby si ji někdo privatizoval sám pro sebe a já to platil.

Vraťme se k posilám. Slovenský reprezentant Ján Ďurica je vábivé jméno. To byla vaše aktivita?

Ne, ten byl vytipovaný, to nechávám odborníkům. Já jsem musel řešit podmínky pro jeho získání. Souhlasím s názorem našeho bývalého hráče Petra Rady, že u posil musí mít velké slovo majitel a trenér, jinak se to nemusí potkat.

Dříve se však dařilo nalézat zajímavé hráče: Pospěch, Štetina, Néstor, Romera, Lietava, Borek, Považanec, kteří se následně zhodnotili. Proč se to už nedaří?

To byly dobré úlovky. Hlavní roli v tom hrál minulý ředitel Michal Prokeš (nyní technický ředitel FAČR - poz. red.). Nerozumí ekonomice, ale fotbalu velmi dobře.

Do špatné situace dostali mužstvo i rozhodčí, kteří vám moc nepřáli. Vlastně mu několikrát ublížili, což bylo i doloženo. Nezískal jste dojem, že nejste v lize chtění?

Nechci být ubrečený, ale pokud by to byl záměr, bylo by to velmi smutné. To se teprve ukáže. Dukla však nejprve musí předvést výkony, že na nejvyšší soutěž má. Je ovšem pravda, že proti třem prvním týmům by si rozhodčí takové verdikty nedovolili. Nehraju si však na kdyby.

Nelitujete trochu, že jste nechal přemluvit a Duklu převzal?

Ano i ne. Jsou některé věci, které mě zklamaly, ale jsem zaťatý a nerad odcházím od rozdělané práce. Když bych ji měl někomu předat, musím být přesvědčený, že to bude lepší.

Čtěte dále

další zprávy