Derby č. 285: O slávistických slzách, déjà vu a silné vůli

Čekalo se nejzajímavější derby za poslední roky. A přišlo. Fotbalisté pražské Slavie na Letné 50 minut živili naději na druhou výhru v řadě, nakonec Spartě podlehli 1:3. Tohle je příběh 285. pokračování nejslavnějšího ligového zápasu.

"Tady je víc lidí než na Lazio," ozve se z fronty před stadionem.

Zbývá dvacet minut do výkopu. Natěšení fanoušci ucpou všechny vchody. Zástup se kupředu posouvá jen velmi pomalu. Když ale rozhodčí Tomáš Kocourek zahájí zápas, 18 a půl tisíce diváků už sedí na místech.

Studený večer připomíná více únorová kola, než bitvu odehrávající se na sklonku prvního jarního dne. Sparťanský kotel se zahřívá všelijak. Tleská, hraje si se světlicemi, nebo bučí na někdejšího sparťana Josefa Hušbauera.

"Soustřeď se na sebe. Ať si řvou, co chtějí," myslí si teď už slávistický záložník. V šesté minutě rozehrává rohový kop. "Tohle je jejich slabina a úplně největší mají na přední tyči," uvědomí si.

Škoda umlčel Letnou

Jeho centr, na první pohled tak nepovedený, najde Milana Škodu. Brankář Bičík sice ve čtvrtek deptal slavnější útočníky Lazia Řím, teď ale nemá nárok. Červenobílý snajpr, jenž v posledních zápasech marně hledal ztracenou formu, je zpět.

Stadion mlčí. Snad jako by ani slávističtí fandové nemohli věřit, že tak rychle vedou. Až po chvíli začínají slavit. Kouč Dušan Uhrin ale na střídačce poskočí radostí hned. Má radost i za Škodu, který byl po matných výkonech pod obřím tlakem.

"To otočíme," věří zatím Uhrinův sparťanský protějšek Zdeněk Ščasný.

Ví, že tohle není poprvé, kdy Sparta dotahuje. Už to zvládla proti Zlínu a Jablonci. Dokáže zvrátit zápas i potřetí. "Z toho mužstva jde síla," všimne si, když hned po inkasované brance jeho tým Slavii zatlačí.

Uhrin se divil: Chceme je ubít?

V hlavách hostujících fandů se mezitím odehrává jiný příběh. Před rokem na stejném místě také brzy jásali. I tehdy se prosadil Škoda. Efektní kličkou prošel mezi zoufalými obránci a prostřelil gólmana. Jenže jeho branka nestačila. Slavia prohrála 1:2.

Teď urputně brání. V deseti lidech odráží sparťanský tlak. Přihrávka, chyba, odkop na tribunu. Přihrávka, chyba, odkop. Opakuje se to neustále, až z toho domácí šílí. Nefunguje nic. Kombinace, nákopy. Všechno červenobílí odvrací. Navíc se dopředu znovu rozběhl Hušbauer a jen málo scházelo, aby hosté vedli už o dvě branky. "Měl jsem to dát," vyčítá si záložník.

Betonovací taktika má i vedlejší účinky. Fauly. Na slávistickou agresi už doplatil třeba stoper Holek. Se zlomeným nosem a poraněnou nohou odkráčel po dvaceti minutách hry do kabiny. Nahradil ho nerozehraný Mazuch, který se vrací po vleklém zranění. "My je snad chceme ubít," diví se Uhrin. Jen během první půle nasbírají slávisté tři žluté karty.

Přestávka: Víra a strach

Důležitější než karty je ale skóre. A to při odchodu do kabin je stále 1:0 pro Slavii. "Musíme hrát jinak," uvědomuje si Ščasný. "Víc po zemi, oni na ty nákopy čekají."

V šatně Sparty není dusno. Ani únava, kterou by mnozí po náročném programu čekali, nepřichází. Když se daří, tělo regeneruje dobře. A roste i sebevědomí. "Když dáme gól, vyhrajeme," shodují se hráči. Věří i trenér.

Kapitán David Lafata ví, že otočit takový zápas je možné. Loni byl jedním ze střelců, kteří Letenským zařídili tři body. Letos se mu tolik nedaří. Na jeho místo se dere mladík Lukáš Juliš, občas i dostává přednost v základní sestavě. Třeba jako v Římě, kde chtěli sparťané spoléhat na brejky. Teď je to přesně naopak, a tak je na place zase veterán Lafata.

Na slávistické straně je vidět očekávání a strach. Vždyť v týdnu tým zápasil s chřipkou. Může tlak ustát? Uhrin si ani není jistý, jestli první gól slávistům neuškodil. Neměli by hrát více odvážně? "Ale hlavně si hlídejte ty jejich standardky," klade na srdce fotbalistům.

Když Letná bouří

Deset minut pokračují ve stejném duchu. Urputně brání, boří snahu Sparty o kombinaci. Výsledkem je maximálně aut. Domácí vědí, že takhle to dál nejde. Frýdek se proto rozběhne a jedno vhazování protáhne až do vápna. Konečně šance. Lafatovu hlavičku vytáhne gólman Berkovec na tyč, od ní se míč odrazí zpět ke střelci. A ten...

...skóruje.

Letná bouří. Teď už není ticho. Vlna energie se nese stadionem. Kotel opět rozžhne světlice. Marně hlasatel uklidňuje šílící dav. Tohle nejde zastavit. "Blbý gól," hlesne Škoda. "Budou v laufu," ví Hušbauer. Zato Ščasnému bleskne hlavou: "Teď jsme to zlomili."

Ale ještě není konec. Zbývá 35, možná 40 minut. Kdo ví, kolik Kocourek nastaví. Slávisté ožívají. Po 50 minutách se jim zhroutil sen o ubráněné výhře. A tak zkouší štěstí v útoku.

Aut, který nebyl

Najednou jsou zase všude. Kenia dobíhá zdánlivě ztracený balon, stihne ho ještě před čárou, jenže pomezní přiřkl aut Spartě. V záložníkovi bobtná frustrace. Místo slávistické akce jde dopředu Sparta. Získá roh. A z rohu...

...góóóóól!

Opět ta vlna energie jako po Lafatově brance. Jen slávistům už došla trpělivost. Kenia, jemuž rozhodčí nespravedlivě sebral míč, zuří. A vylévá si zlost na sparťanovi Frýdkovi. Ten agresi oplácí. Oba vidí žlutou kartu. Pro domácí je první a jediná, pro červenobílé šestá, předposlední.

Rozhození slávisté ještě absolvují pár hádek, aby se utopili v řevu běsnícího stánku. Zoufalá snaha o vyrovnání nese jen další inkasovaný gól. Mexická vlna domácích fanoušků vyprovází ponížené hosty ze hřiště.

Hušbauerovy slzy, Lafatova radost

Když Josef Hušbauer přijde po utkání mezi novináře, má červené oči a v nich ještě se lesknoucí poslední zbytky prolitých slz. "Prohrál jsem obě derby v téhle sezoně, ale tohle mrzí víc," hodnotí.

Škodu netěší ani, že po dlouhém čekání dal gól. To déjà vu je silnější. Stejně jako loni také tentokrát jeho branka nic neznamenala. "Jedna vlaštovka jaro nedělá."

Zato sparťané slaví. Bouřící tribuny ještě dlouho po závěrečném hvizdu nechtějí pustit hrdiny ze hřiště. Muž ve frontě před zápasem měl pravdu. Fanoušků skutečně přišlo více než na Lazio. I atmosféra byla lepší. Sparťanský kapitán David Lafata pak vše shrnul lakonicky: "Tohle vítězství si lidi zasloužili."

Čtěte dále

další zprávy