David Navara. Král českého šachu, který zanevřel na vulgarismy

08.09. 11:00 | Autor: Tomáš Már

David Navara patří mezi nejužší šachovou světovou špičku.

Deset let kraluje českému šachu, už od svých osmnácti let. David Navara sbírá úspěchy s černobílými figurkami jako na běžícím pásu. Nedávno dovedl Česko na šachové olympiádě k senzační výhře nad Ruskem. V nejnovějším vydání časopisu TÝDEN se můžete dočíst, co se skrývá za nesmlouvavou tváří tohoto elitního šachového hráče.

Jaké je běžné ráno Davida Navary před soutěžní partií?

Probouzím se docela brzy bez ohledu na den. Před snídaní stihnu ještě něco malého k snědku. Pak střídám šachy s odpočinkem, kdy si rád si čtu.

Máte nějakého oblíbeného autora?

Mám pocit, že čtu dost. Ale přesto nejsem nijak zvlášť sečtělý. V určitém období jsem měl rád Karla Čapka či Agathu Christie. Přečetl jsem od nich většinu hlavních děl, ale zatím necítím potřebu se k nim vracet. Odborná literatura převažuje.

Jak moc ovlivňuje psychika hráče šachovou partii?

Já bych řekl, že do značné míry ano. Když někdo není v psychické pohodě, tak se to na výsledcích většinou projeví.

Vrcholoví sportovci čím dále častěji využívají psychologa za účelem zlepšení výkonu. Co šachisté?

Myslím si, že by mohl pomoci mnohým k lepším výsledkům, a mně možná ještě více než ostatním.

Přemýšlel jste někdy o návštěvě takového specialisty?

Sportovní psychologové něco stojí. Je to investice, kterou bych měl asi zvážit. Kvalitní odborník může hodně pomoci, ale není to dostupné pro každého.

Užijete si během turnajů i legraci? Dělají si hráči nebo členové uvnitř realizačních týmů nějaké kanadské žertíky?

Kanadské žertíky se naštěstí nekonají. Myslím, že je ani nepostrádám. Samozřejmě se nebavíme jen o tom, co zahrát ve dvacátém tahu nebo kde jsme mohli zahrát lepší tah. Atmosféra bývá dobrá a anekdoty, vtipné "hlášky" nebo dokonce žertovné básně v ní mají své místo.

Když jste na zahraničním turnaji, berete ostatní české hráče jako konkurenty, nebo si naopak pomáháte?

Spíše s nimi spolupracuji. Máme mezi sebou dobré vztahy, takže si pomáháme s přípravou a podobně. Když se mi ovšem v turnaji nedaří, tak ve mne roste škodolibost. Hraje-li potom někdo ještě hůře než já, a nemusí to být ani český hráč, tak jsem rád. Naštěstí se mi to neděje často, je to taková vada charakteru.

Troufl byste si na účast v nějaké vědomostní soutěži? Například v populárním AZ-kvízu, kde je také třeba dopředu rozmýšlet své tahy?

Napadlo mě to. Zmiňovaný pořad jsem dokonce sledoval a leckdy jsem si nevedl z hlediska odpovědí špatně. Překvapilo mne, že i mnoho velmi znalých lidí zde volí slabou strategii. A to i přestože ta hra je sama o sobě jednoduchá.

Všeobecně je o vás známo, že máte negativní postoj vůči vulgarismům. Ulevíte si někdy sprostě, když se třeba v partii něco hrubě nepovede?

Snad ani ne. Jako dítě jsem je používal docela dost, ale poté jsem viděl, že to není dobré. Tak jsem se proti nim vymezil. Díky tomu teď mluvím tak slušně.

Jaké jste použil nejsprostší slovo?

Já jsem jich za život použil hodně, že to nemá cenu rozebírat.

Jak dlouho jste nejdéle vydržel za posledních deset let bez toho, abyste pomyslel na šachy?

Takové chvilky jsou velmi vzácné, ale občas nastanou dny, kdy mám i jiné aktivity a šachům se věnuji třeba jen půl hodiny. Nešachový odpočinek tedy počítám spíše na hodiny než na dny.