Slavíci modráčci létají z Česka za teplem až do Indie a Pákistánu

18.10. 17:30 | Autor: ČTK

Slavík modráček je kriticky ohrožený druh.

Kriticky ohrožený slavík modráček tundrový na sklonku léta neodlétá z Česka do Afriky, ale jeho každoroční dlouhá pouť za teplem končí až v Indii a Pákistánu. Na cestě z Krkonoš tak tito drobní ptáci urazí zhruba šest tisíc kilometrů. Zjistili to ornitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří pohyb slavíků monitorovali s kolegy z Norska a ze Švýcarska. Výsledky několikaměsíčního výzkumu publikoval britský ornitologický časopis Bird Study.

Peter Adamík z katedry zoologie řekl, že ornitologové při výzkumu použili speciální geolokátory pracující na principu, který využívali námořníci před objevem kompasu. Polohu lodí tehdy určovali podle východu a západu slunce. "Geolokátor zaznamenává intenzitu denního světla a z toho lze odhadnout délky dne a čas východu a západu slunce. Podle toho odhalíme, kde se pták nachází. V tomto případě jsme zjistili, že námi sledovaní slavíci modráčci doletěli do Indie a Pákistánu," uvedl.

Do teplých krajů odlétají slavíci v srpnu či v září. Do teplých krajů slavíci modráčci odlétají obvykle v srpnu či září, založit rodinu se vracejí v květnu. Ptáci z Krkonoš uletěli do zimoviště denně v průměru zhruba 160 kilometrů. Zatímco na podzim příliš nespěchali a cestu urazili za 60 až 70 dní, na jaře je jejich úsilí o poznání větší, protože chtějí zabrat co nejlepší hnízdiště. Pouť do Česka tak zvládli za 30 dnů.

Slavík modráček se v Česku zdržuje pouze v Krkonoších, kde žije zhruba 40 těchto vzácných ptáků. "Měli jsme podezření, že tento pták nemá zimoviště v Africe, protože na jaře se vracel později než ostatní ptáci. Nyní se nám to podařilo potvrdit," podotkl Adamík.

Podle ornitologů zajímala migrace opeřenců lidstvo odnepaměti. Přesto ani nyní vědci nevědí, kam řada ptačích druhů do teplých krajů odlétá. Zatímco u větších druhů včetně orlů či čápů lze využít například satelitních vysílaček, u drobných ptáků to možné není. Zlom nastal až před několika lety, kdy odborníci ze Švýcarska vyvinuli drobný geolokátor o hmotnosti zhruba půl gramu, který se sledovaným ptákům připevní na tělo jako batůžek. Odborníci z olomoucké katedry zoologie dokázali získaná data správně analyzovat.

Foto: ČTK

Autor: ČTK